Jak uvedl na stránkách www.fifa.com předseda FIFA Gianni Infantino již loni na konci listopadu, ještě nikdy nezažil pořadatele, který by vykazoval tak vysoký stupeň připravenosti, jako je tomu v případě Kataru. Jedná se přitom o nejmenší pořadatelskou zemi, tento primát drželo od roku 1954 Švýcarsko, Katar se zatím nezúčastnil žádného z předchozích šampionátů.
Rozhodnutí přidělit pořádání historicky prvního podzimně-zimního mistrovství světa ropnému emirátu bylo sice přijato v roce 2010 rozpačitě, na druhou stranu stalo se tak před velkým třeskem, v důsledku kterého rezignovali v souvislosti s úplatkářskými aférami do té doby nezničitelný šéf FIFA Sepp Blatter (2015) a jeho pobočník, prezident UEFA Michel Platini (2016). Americká justice sice v souvislosti s možnými úplatky spojenými s pořádáním šampionátu vyšetřovala tři šéfy jihoamerických fotbalových svazů, podezření se ovšem nepodařilo prokázat.
Peníze na prvním místě
Jak uvedl server britského listu The Guardian, Sepp Blatter pravil, že o pořadatelství mistrovství světa v Kataru nerozhodovaly úplatky, ale politický vliv. Jeho slova víceméně potvrdil šéf UEFA Michel Platini, který byl sice rozhodnutý emirát podpořit, přesto devět dnů před hlasováním přijal pozvánku na večeři od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, dalším účastníkem byl současný katarský emír, šejk Tamím bin Hamad Ál Thání.
Vyvstává otázka, zdali se nejednalo o konflikt zájmů, každopádně výsledky schůzky byly pro Francii velmi příznivé. Letecká společnost Qatar Airways koupila od francouzského výrobce 50 letadel Airbus a emirát začal ve velkém financovat fotbal země galského kohouta. Státní investiční fond Qatar Sports Investment (QSI) koupil lehce skomírající klub Paris Saint-Germain, který se díky nákupu hvězd a trenérů dostal do evropské špičky. A katarská televizní společnost BeIN Sports zaplatila za vysílací práva až páté nejprestižnější soutěže bezprecedentní částku.
Katar jede
Následovala další expanze. Loni společnost BeIN Sports koupila za 500 milionů dolarů vysílací práva na Premier League pro období 2022/25. Qatar Airways se stal v roce 2013 prvním komerčním sponzorem FC Barcelona, sponzoruje Bayern Mnichov, na podporu UEFA a FIFA po dobu čtyř let Katar vyčlenil 200 milionů dolarů. A Násir Al-Chelajfí, boss PSG, QSI a BaIN, byl v dubnu zvolen předsedou Evropské klubové asociace a je členem výboru UEFA. Na tom nic nezměnila ani skutečnost, že v minulosti byl vyšetřován švýcarskou prokuraturou pro podezření z úplatkářství. Cílem jeho snahy byl zisk vysílacích práv pro BeIN na následujících dvou mistrovstvích světa. Dopomoci mu k tomu měl bývalý generální sekretář FIFA Jerome Valcke, propuštěný kvůli korupční kauze FIFA v roce 2015. Před dvěma lety ovšem Švýcarsko vyšetřování zastavilo, Al-Chelajfí reagoval ve smyslu, že i když po celou dobu vyšetřování spolupracoval s úřady, systematicky docházelo k úniku informací ve snaze pošpinit jeho pověst, a hodlá proto požádat švýcarskou vládu, aby prověřila úroveň vyšetřování. Zdá se ovšem, že válečné sekery byly zakopány.
Ve znamení stovek miliard
Katar má 2,8 milionu plnohodnotných obyvatel, hrubý národní příjem na obyvatele byl loni 92 080 dolarů. Podle kvalifikovaných odhadů investoval do šampionátu 220 miliard dolarů, tedy 500 milionů dolarů týdně. Pro ilustraci, podle serveru www.cnbctv18.com se jedná o dvacetinásobek částky, na kterou vyšlo předchozí MS v Rusku, zatímco v roce 2006 pořídilo Německo světový šampionát za legrační 4,3 miliardy dolarů.
Na sedm nově postavených stadiónů byly z celkového rozpočtu původně vyčleněny 4,4 miliardy dolarů, nakonec částka překročila dvojnásobek. Převážná část financí byla použita na budování infrastruktury, jako jsou silnice, veřejná doprava, hotely. Kvůli šampionátu bylo zhruba 20 kilometrů od metropole Dauhá vybudováno na čtyřiceti kilometrech čtverečních město Lusail. Vedle obytných a zábavních čtvrtí, přístavu, luxusních letovisek a golfových hřišť je jeho součástí Lusail Iconic Stadium s kapacitou 86 250 míst, na kterém se bude hrát deset zápasů plus finále šampionátu. Stavba stadiónu začala v roce 2017, chlazení probíhá s pomocí solární energie, uhlíková stopa je nulová. Ke křtu došlo 9. září, kdy se v zápase o arabský superpohár utkaly celky Al Hilal (Saúdská Arábie) a Zamalek SC (Egypt). V normální hrací době skončil zápas 1:1, domácí celek pak vyhrál na penalty 4:1. Po mistrovství světa se kapacita stadiónu sníží na polovinu, nově vzniklé prostory zaplní klinika, kavárny a sportovní centra. Jak zveřejnila agentura Bloomberg, přes astronomické výdaje by světový šampionát měl přinést pořadateli zisk 17 milionů dolarů.
Cui bono?
Odpověď je jednoduchá – Kataru. V první řadě se zvýší prestiž emirátu zejména v rámci regionálního soupeření se Saúdskou Arábií. Zemi během šampionátu navštíví 1,5 milionu zahraničních návštěvníků, což posílí turistický ruch.
Veškeré investice jsou součástí programu rozvoje Kataru do roku 2030, kvůli šampionátu ovšem bylo nutno šlápnout na plyn, což ale zároveň přineslo 1,5 milionu nových pracovních příležitostí. Většinu dělníků tvoří cizinci, podle Amnesty International zemřelo v období 2010–2019 v Kataru 15 021 cizích státních příslušníků, nicméně katarský Nejvyšší výbor eviduje pouze 35 zahraničních dělníků, kteří skonali přímo při stavbách stadiónů.
Spokojená bude bezpochyby i FIFA. Podle www.scoreandchange.com celkové předpokládané příjmy všemocné fotbalové organizace jsou 4,66 miliardy dolarů. Z toho 2,64 miliardy, tedy 56 %, tvoří vysílací práva, dalších 1,35 miliardy dolarů inkasuje FIFA díky sponzorům a marketingu, vstupenky a licence vydělají 673 milionů dolarů.
Celkem na odměny účastníkům vyčlení FIFA 440 milionů dolarů, což je o 40 milionů víc, než tomu bylo v Rusku. Vypadnuvší týmy ve skupinové fázi inkasují 10,5 milionu dolarů, vítěz bere 42 milionů, poražený finalista 30 milionů. V případě, že se odměny dělí mezi celý tým, hrají hvězdy vítězů za kapesné, zatímco majitelé klubů skřípou zuby. Ale tak už to někdy chodí.
Autor: Petr Bošnakov
