Čína jako jedna z mála zemí pokračuje v nákupech ruského plynu, a své nákupy dokonce zvyšuje, zatímco se Evropa snaží o úplný opak. O jaké objemy plynu jde, však není jasné. Otázkou proto je: Může Čína Rusku poskytnout alternativní trh? A jak moc je Rusko užitečné jako zdroj plynu pro Čínu? O pokusech Ruska o diverzifikaci svých exportních trhů s plynem, které vyvolávají důležité geopolitické otázky, informuje server The Strategist.
Mongolský premiér Luvsannamsrain Ojun-Erdene v červenci řekl, že výstavba plynovodu Power of Siberia 2, spojujícího Rusko s Čínou a vedoucího přes mongolské území, začne v roce 2024. Vedoucí pracovníci výstavby se však domnívají, že tomu tak bude mnohem dříve. A to z důvodu urputných potřeb Moskvy najít trhy pro své dodávky energie.
Jeho roční kapacita by měla být 50 miliard metrů krychlových, což by s objemy plynu, které Čína od Ruska v roce 2021 odebírala, dělalo66,5 miliard metrů krychlových LNG. Posoudit, kolik se toho od roku 2021 změnilo, je obtížné, protože Čína letos přestala zveřejňovat údaje o dovozu plynu z plynovodu. Nad čínsko-ruským partnerstvím se tak začala vznášet otázka: Kolik plynu bude vlastně Čína odebírat?
Čína dovoz plynu diverzifikuje, v budoucnu ale nemusí
Navzdory pokusu o pivot v průběhu roku 2022 nelze většinu ruského plynu v blízké budoucnosti jednoduše přesměrovat do Číny. V porovnání se 170 miliardami metrů krychlových LNG, které proudily do Evropy, je 16,5 miliard metrů krychlových pro Čínu opravdový zlomek. Čína je totiž solidně diverzifikovaný dovozce plynu a je nepravděpodobné, že by tato největší ekonomika na světě chtěla zvýšit svou závislost na jednom z partnerů.
Čína dováží velké množství LNG ze Spojených států, Austrálie nebo ze Střední Asie, ve které pro ni hraje důležitou roli zejména Turkmenistán. Její celková poptávka po plynu byla v roce 2021 367 miliard metrů čtverečních, je proto vůbec důvod k obavám?
Pokud by byly při takovémto stupni diverzifikace a objemu plynu, který Čína od Ruska dosud odebírala, jediným problémem nezveřejněné údaje, asi se nemáme čeho bát. Objevuje se však ještě jeden důležitý faktor. Čína má dlouhodobě obavy, že ji její závislost na dovozu fosilních paliv, zejména ropy, činí zranitelnou v globálním námořním společenství, ovládaném americkým námořnictvem. A to by mělo významným dílem přispět k rostoucímu strategickému partnerství mezi Čínou a Ruskem.
Obnovitelné zdroje jako hrozba pro Rusko
Za současného stavu však Rusko potřebuje čínský exportní trh více než Čína Rusko jako dodavatele. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přichází Rusko o více než 200 milionů eur denně. A i když vysoké ceny plynu tento dopad zmírnily, Čína je dnes pro Rusko důležitější než kdy dříve. Podle experta na energetickou politiku Nikose Tsafose ale Rusko nikdy nebude mít tržní sílu v Asii, a pokud ano, rozhodně ne tak výraznou jako ve srovnání s jeho dominantním postavením na evropském trhu. Ještě když vezmeme v úvahu, že Čína v masivním měřítku přechází na obnovitelné zdroje, které jsou dalším řešením jejích obav ze zranitelnosti.
Autor: Lenka Hrušková
