Kdy budeme mít česko-ruskou hranici?

Geopolitická situace se dynamicky mění a státy střední Evropy čelí hrozbám, se kterými si mnohdy neumí poradit. Česká republika a Slovensko by měly výrazně navýšit výdaje na obranu a připravit se na konflikty různého typu, varují experti na bezpečnostní situaci – Jiří Táborský, odborník na bezpečnost a komunikaci z analytického ústavu STEM, a Arpád Soltész, politický komentátor a zakladatel Investigativního centra Jána Kuciaka.

Současnou geopolitickou situaci nelze podle odborníků vnímat černobíle. Jak upozorňuje Jiří Táborský, problém začíná už v samotném položení otázky, zda jsme ve válce nebo v míru. „Drtivá většina lidí se domnívá, že to je otázka binární, že buď válka je, nebo není. Ale realita dnešní doby je úplně odlišná. Nacházíme se ve stavu konfliktu, který je v zásadě permanentní. To, o čem se bavíme, je jaká je intenzita konfliktu a v jakých doménách se odehrává,“ vysvětluje Táborský.

Severoatlantická aliance podle něj dnes rozlišuje pět domén, kde se konflikt vede – ve vzduchu, ve vodě, na zemi, ve vesmíru a v kyberprostoru. K tomu je třeba přidat ještě informační prostor či obchodní doménu. Táborský zdůrazňuje, že konflikty neprobíhají zdaleka jen s Ruskem, ale i s dalšími zeměmi včetně Číny, a dokonce se Spojenými státy, s nimiž momentálně probíhá určitá forma celní války.

Výdaje na obranu jako nutnost, ne volba

Podle Arpáda Soltésze je situace alarmující a Česká republika i Slovensko by měly skokově navýšit výdaje na zbrojení. „My bychom se tu měli bavit o skokovém a okamžitém zvýšení výdajů na zbrojení, ne na obranu. Teď hned, řádově pět procent HDP ročně, protože méně nestačí,“ varuje Soltész.

Kritizuje přitom českou i slovenskou politickou reprezentaci. Zatímco česká vláda chce navyšovat výdaje o 0,2 procenta HDP ročně s cílem dosáhnout tří procent HDP do roku 2030, Soltész to považuje za naprosto nedostatečné: „Pokud bude chtít Česko navyšovat o 0,2 procenta HDP ročně a cílem je mít tři procenta do roku 2030, tak nemusí dělat vůbec nic, protože v tom případě se bude v roce 2030 rozhodovat o českém obranném rozpočtu v Kremlu, nebo ve Washingtonu.“

Slovensko jako epicentrum ruského vlivu

Diskuse se dotkla i situace na Slovensku, které je podle moderátorek „epicentrem ruského vlivu v regionu.“ Jako doklady byly zmíněny návštěvy ruského velvyslance na jednáních slovenské vlády či cesty europoslance Ľuboše Blahy do Ruska, kde se setkal s šéfem civilní rozvědky.

Podle Soltésze však za problémy na Slovensku nemohou jen ruské hybridní operace: „Není to jen výsledek ruských hybridních operací. To je dáno těmi kulturními vzorci, které na Slovensku fungují tisíc let. Slovenská společnost a priori není dostatečně odolná a není dostatečně soudržná.“

Alarmující je podle něj fakt, že jak vláda, tak opozice na Slovensku odmítají navyšovat výdaje na obranu. „Z pohledu zvenku to vypadá tak, že slovenská společnost je velmi polarizovaná a je velmi rozdělená. Ty dva póly se absolutně na ničem neshodnou kromě jedné věci – že Slovensko nebude zvyšovat výdaje na obranu a nebude se bránit,“ konstatuje Soltész.

Ekonomická transformace a vnitřní problémy

Jiří Táborský upozorňuje, že kromě vnějších bezpečnostních hrozeb čelí naše společnost i závažným vnitřním výzvám. Zmínil zejména klimatické změny, jejichž dopady už pociťujeme v podobě povodní, tornád či požárů, a přicházející vlnu změn způsobených umělou inteligencí.

„Místa, která ještě včera vypadala jako absolutně jistá, dneska vypadají jako absolutně nejistá,“ varuje Táborský s odkazem na transformaci pracovního trhu v důsledku AI.

Odolnost české společnosti z pohledu průzkumů veřejného mínění hodnotí Táborský jako relativně dobrou. „Momentálně sice lidé příliš nevěří ve světlé zítřky – zhruba 57 % lidí si myslí, že se naše společnost a země neubírá dobrým směrem, ale zároveň tedy momentálně nesílí žádné radikální tendence žádného druhu,“ uvádí analytik.

Armáda potřebuje investice do základní infrastruktury

Diskuse se dotkla i stavu české armády. Podle Táborského má armáda enormní vnitřní dluh, který se nepodařilo umazat ani současným navýšením výdajů na požadovaná 2 procenta HDP. „To, že jsme se momentálně konečně dostali na ta 2 % HDP, je vlastně zásluhou několika velkých zakázek, ale ten vnitřní dluh se tím nijak neumazal,‘‘ říká Táborský a dodává, že problém je v těch nejzákladnějších věcech: „Největší téma nejsou nové stíhačky, ale to, že armáda nemá batohy. Nemovitá infrastruktura je v katastrofálním stavu.“

Soltész v této souvislosti kritizuje nedostatečné výrobní kapacity: „Když se dneska rozhodneme, že letos dáme 10 % HDP na obranu, tak se nestane vůbec nic, a to z toho důvodu, že ty věci prostě nemá kdo vyrobit. Všechno, co se mohlo zprivatizovat, se zprivatizovalo, a firmy mají malé výrobní kapacity.“

Komunikace s veřejností a posilování důvěry

Oba experti se shodují, že klíčovým faktorem pro zvýšení odolnosti společnosti je otevřená komunikace státu s občany a budování důvěry v instituce.

„V severských zemích je velmi otevřená komunikace státu vůči občanům, ale zároveň je tam i mnohem vyšší míra důvěry občanů k institucím,“ srovnává Soltész a pokračuje: „Švédský premiér se postaví před kameru a řekne, že už nejsme ve stavu míru, a tu máte každá domácnost leták, co si má připravit. Toto by měli politici normálně lidem říkat bez ohledu na to, jak je to nepopulární.“

Táborský zdůrazňuje, že důvěra v instituce vzniká na základě každodenní zkušenosti občanů se státem. „To není o tom, že vytvoříme nové oddělení, které vytvoří účet na Twitteru. Je to o tom, jakou zprávu stát vlastně sděluje občanovi všemi způsoby interakce – ať už jde o obecní úřad nebo datové schránky,“ vysvětluje expert.

Podle průzkumů mají v Česku vysokou důvěru zejména armáda a obecní úřady. „Když jsem před lety dělal šetření, co byste dělali, kdyby najednou přestaly fungovat telefony, televize a všechno ostatní, první, co lidé řeknou, je obecní úřad – protože má jejich důvěru a vědí, kde se nachází,“ uzavírá Táborský.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jaký je názor hostů na možnost přímého vojenského konfliktu mezi Ruskem a NATO?
2. Jak konkrétně hodnotí politiku USA vůči Evropě a jakým způsobem podle nich ohrožuje i země EU?
3. Které konkrétní projevy ruského vlivu na Slovensku hosté zmiňují kromě těch uvedených v článku?
4. Jakou roli hraje v regionální bezpečnosti podle hostů Česko-ruská hranice a proč?
5. Jaké možnosti kolektivní obrany na evropské úrovni mimo struktury NATO hosté navrhují?