Blahodárný vliv medikamentů proti koronaviru pocítili nejen lidé na svém zdraví, ale také farmaceutické firmy na bankovních účtech. Tržby z prodeje očkovacích látek a léků proti nemoci covid-19 dosáhly loni objemu 1,8 bilionu korun.
Zdravotnické a farmaceutické firmy, které uvedly na trh úspěšnou vakcínu proti nemoci covid-19, nyní sklízejí tučné zisky. Společnosti jako Pfizer, Moderna a další v roce 2021 vykázaly tržby z prodeje vakcín a léků proti koronaviru ve výši 79 miliard amerických dolarů (kolem 1,8 bilionu korun), jak informuje list Wall Street Journal. Analytici se domnívají, že tržby z prodeje léků a očkovacích látek proti covidu-19 za rok 2022 vystoupí ještě výše, a to nejméně na 90 miliard dolarů. Vydělávali i výrobci diagnostických prostředků: například společnost Abbott Laboratories za testy na covid-19 loni utržila 7,7 miliardy dolarů.
Jedná se o trh, který před pandemií neexistoval. O nalezení „zázračného“ léku proti zákeřné nemoci se během roku 2020 pokoušela spousta firem, uspěly však jen některé. Tržby z nových produktů začaly výrazně růst v roce 2021 a promítly se do vyšších zisků i vyšších hotovostních rezerv. Farmaceutické firmy jsou nyní zkrátka v „balíku“, se kterým nakládají různým způsobem: vyplácejí zaměstnancům mimořádné prémie, zpětně odkupují své akcie či silněji investují do výzkumu a vývoje. Některé společnosti se ve snaze posílit výzkum a vývoj rovněž pustily do akvizicí jiných firem.
Moderna: Covid jako startér
Moderna v roce 2021 na očkovací látce Spikewax vydělala na tržbách téměř 17,7 miliardy dolarů. Dle prognóz přinesou uzavřené smlouvy Moderně letos dalších 19 miliard dolarů. Pro firmu, která sídlí v Cambridgi v americkém státě Massachusetts, znamenala očkovací látka přelomový úspěch, neboť předtím na trhu neměla jediný produkt.
Prudký růst firmy nastartovala pandemie. Na konci roku 2019, v době, kdy většina lidí ještě neměla ponětí, co covid-19 je, zaměstnávala Moderna 820 lidí. Koncem loňského roku to byly už tři tisíce. Výdaje na výzkum a vývoj se během téhož období zčtyřnásobily z 500 milionů na 2 miliardy dolarů. Moderna však nevydělává jen na očkování – pracuje na dalších 44 programech, které využívají technologii mRNA. Patří sem mimo jiné také vývoj očkovací látky proti pásovému oparu a rakovině.
Obr Pfizer
Newyorský farmaceutický gigant Pfizer za loňský rok vykázal tržby z prodeje vakcíny Comirnaty ve výši 36,8 miliardy dolarů. To je vůbec nejlepší roční výkon farmaceutického výrobku v dějinách. Pfizer svou vakcínu vyvinul ve spolupráci se společností BioNTech SE a nedávno představil antivirotikum Paxlovid, které v klinických testech vykázalo vysokou účinnost. V letošním roce očekává Pfizer tržby za výrobky proti covidu ve výši 54 miliard dolarů, což je víc než celkové tržby většiny ostatních výrobců léčiv. Celkové tržby by se pak mohly poprvé v historii firmy přehoupnout přes 100 miliard dolarů.
Vyskytla se obvinění, že prý farmaceutické společnosti na smrtící pandemii nemorálně vydělávaly a málo se snažily celosvětově zpřístupnit očkování a léky lidem v chudších zemích, například poskytnutím výrobních technologií dalším firmám. V reakci na to mluvčí Pfizeru uvedl, že společnost do zemí s nízkými a středními příjmy dodala 1,2 miliardy dávek vakcíny za cenu nákladů, tedy bez marže. Množství vakcín dodaných Pfizerem do těchto zemí by do konce letošního roku mělo dosáhnout dvou miliard dávek. Stephan Bancel, generální ředitel Moderny, se nařčení zase bránil tím, že Moderna před pandemií žádný produkt na trh neuvedla a jen samotné navýšení výrobní kapacity stálo firmu několik miliard dolarů. Moderna rovněž již dříve přislíbila, že poskytne až 650 milionů dávek iniciativě Covax, která dodává očkovací látky do chudých zemí.
„Neziskové“ vakcíny a farmaka
Ne všichni si však mohou výskat jako Pfizer či Moderna. Ukázalo se, že například preparáty firem Eli Lilly & Co. či Regeneron Pharmaceuticals jsou méně účinné proti novějším variantám koronaviru, například omikronu, a tržby z prodeje těchto výrobků klesají. Navíc vysoké tržby nemusejí nutně vést k vysokým ziskům. Protilátkový přípravek Xevudy britské společnosti GlaxoSmithKline je jeden z mála, které působí i proti omikronu. Xevudy sice vydělal téměř 1,36 miliardy dolarů, ovšem marže na tomto výrobku je poměrně nízká. Dalším příkladem je Vaxzevria, očkovací látka od společnosti AstraZeneca. V roce 2021 byla druhá nejprodávanější a přinesla na tržbách 4,1 miliardy dolarů. Firma však přislíbila, že v pandemickém nouzovém stavu bude očkovací látku prodávat za cenu nákladů, takže zisk byl pramalý. Každá charita však jednou omrzí a AstraZeneca nyní prohlašuje, že na některých trzích bude očkovací látku prodávat teď už se ziskem. Za rok 2021 stouply tržby společnosti o 41 procent na 37,4 miliardy dolarů, ovšem čistý zisk klesl na 112 milionů dolarů, což je ve srovnání s 3,2 miliardami v roce 2020 poněkud málo. Důvodem však podle tvrzení firmy nebyla „proticovidová charita“, ale spíše převzetí americké biotechnologické firmy Alexion a další náklady. Třebaže akcionáře nevalný zisk k rozdělení může mrzet, přísloví „pro dobrotu na žebrotu“ ve farmaceutickém průmyslu zdá se neplatí.
