Krize v Kazachstánu může ovlivnit i cenu ropy

Během pouhých dvou dnů se protesty proti rostoucím cenám pohonných hmot zvrhly v nejvážnější nepokoje, kterým středoasijský Kazachstán čelil za poslední desetiletí. Přitom se jedná o významného producenta ropy a uhlí.

„Nikdy jsem nic takového v Kazachstánu neviděl,“ řekl ve čtvrtek televizi CNBC Maximilian Hess, odborník na Rusko a Střední Asii. A dodal: „Je to naprosto bezprecedentní.“

Kazachstán: Energetický a komoditní gigant

Kazachstán je největším producentem ropy ve Střední Asii a podle Mezinárodní agentury pro energii má 12. největší prokázané zásoby ropy na světě. Jeho podmořské ropné pole Kašagan v Kaspickém moři je pátým největším zdrojem ropy na světě. V roce 2018 byl Kazachstán devátým největším globálním producentem uhlí.

Do roku 2015 patřil Kazachstán mezi deset nejrychleji rostoucích ekonomik světa a jeho HDP na obyvatele se od roku 2002 zvýšilo šestkrát díky rozvoji ropného, plynárenského, uhelného a kovodělného průmyslu. V zemi působí velké mezinárodní společnosti včetně Chevronu, Exxon Mobilu a Shellu, přičemž Chevron je největším soukromým producentem ropy v Kazachstánu.

„Důležité je, že díky významným investicím do lukrativních ropných polí Tengiz a Kašagan je jedním z mála producentů ropy z OPEC+, jehož produkce v příštích letech poroste,“ uvedl pro CNBC Matt Orr, analytik společnosti RANE, která se zabývá analýzou rizik v Eurasii.

Kdo těží ropu v Kazachstánu? Především USA a Čína. Rusko je na chvostu

Přes Kazachstán vede také některá klíčová infrastruktura, především plynovody ze Střední Asie do Číny. Přestože však na některých ropných polích, včetně obrovského naleziště Tengiz – jednoho z nejhlubších fungujících superobřích ropných polí na světě, v němž má velký podíl společnost Chevron –, propukly solidární stávky, podle analytiků zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k jejich narušení.

„Teoreticky by americké společnosti mohly být nejvíce postiženy zásahem do kazachstánské produkce energie, protože jsou předními producenty ropy v zemi,“ řekl Orr.

V roce 2019 se američtí producenti ropy podíleli na těžbě ropy v Kazachstánu zhruba 30 %, zatímco čínské společnosti vytěžily asi 17 % a ruský Lukoil jen 3 %, uvedl Orr.

Přestože zaměstnanci ropného průmyslu, kteří se účastní protestů nebo stávek, nemusí mít zásadní význam pro udržení produkce, není podle Orra jasné, jak dlouho může produkce zůstat neovlivněna při hrozící eventualitě stávek dalších zaměstnanců. Zejména pokud se protesty protáhnou do příštího týdne a dále.

Jaká je a bude role Ruska?

Násilí a rozsah protestů – v zemi, kterou si mnozí investoři oblíbili pro její předvídatelnost – zaskočily vlády sousedních zemí. A to pravděpodobně včetně Moskvy, s níž má kazašská vláda úzké vazby.

„Pro Putina je to velmi významný vývoj. Násilné politické nepokoje zdiskreditovaly kazašský scénář převzetí moci v roce 2019 a zpochybnily životaschopnost podobného scénáře nástupnictví, který se používá v Rusku,“ uvedl Orr.

Podle něj je nyní pravděpodobnější, že ruský prezident Vladimir Putin bude usilovat o znovuzvolení, až mu v roce 2024 skončí současný prezidentský mandát, „možná vidí začátek jakéhokoli předávání moci jako jednoduše příliš riskantní vzhledem k příkladu, který poskytuje Kazachstán“.

Tyto události mohou také odvést pozornost Moskvy od Ukrajiny, podél jejíž hranice Rusko shromáždilo velké množství vojáků a vojenské techniky. Někteří analytici naopak vidí, že se tím situace na Ukrajině stává více, nikoli méně nebezpečnou.

„Putin bude pravděpodobně poučený z vývoje v Kazachstánu, a tudíž méně ochotný ke kompromisům ohledně Ukrajiny – vývoj v Kazachstánu bude prostě vnímat jako další spiknutí Západu proti němu,“ uzavírá Timothy Ash, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti Bluebay Asset Management.