Kvůli suchu v Norsku hrozí zdražování elektřiny

Norsko připravilo plány na omezení vývozu elektřiny, což zvýšilo obavy z nedostatku energie v Evropě v zimě, píše britský deník The Telegraph.

Vláda v Oslu v pondělí oznámila nová pravidla omezující prodej elektřiny do zahraničí, protože vlny veder ohrožují norskou hydroelektrárnu. Pokud dojde k omezení norské energie, cena elektřiny se může zvýšit.

Norsko vyrábí téměř veškerou elektřinu z vodních elektráren a je nazýváno „baterií Evropy“. Jeho vodní elektrárny obvykle poskytují vydatný zdroj levné energie, ale hladina vody v nádržích je v současné době o třetinu nižší, než je pro toto roční období obvyklé, a trvá měsíce, než se doplní deštěm a táním sněhu.

Terje Aasland, norský ministr energetiky, uvedl, že norská středolevicová vláda bude reagovat novými předpisy, které donutí energetické společnosti omezit vývoz elektřiny, když hladina klesne příliš nízko, a místo toho upřednostní doplňování nádrží, aby ochránila energetickou bezpečnost.

Aasland uvedl, že tyto změny jsou nezbytné poté, co na jaře a v létě nastala období sucha, v jejichž důsledku se hladina vody dostala na historické minimum.

Oznámení přichází na pozadí rostoucího hněvu v Norsku kvůli rostoucím domácím cenám elektřiny, které jsou podle opozičních stran způsobeny poptávkou po elektřině ze zahraničí.

Nové plány zpochybňují schopnost ostatních evropských zemí spoléhat se v zimě na levnou norskou elektřinu a přicházejí v době, kdy jsou dodávky na celém kontinentu již napjaté.

Evropu čeká „tuhá“ zima

Evropa se připravuje na náročnou zimu, protože Rusko přerušilo dodávky plynu na kontinent a francouzské jaderné elektrárny se ocitly na pokraji technických problémů.

Paříž v pondělí prodloužila dočasnou výjimku z ekologických pravidel pro jaderné elektrárny, aby pomohla udržet reaktory v provozu, protože zdroje jsou vyčerpané.

Státem vlastněný jaderný gigant EDF bude moci vypouštět horkou vodu z pěti elektráren do řek, i když teploty porušují pravidla, která obvykle platí na ochranu vodních toků.

Jako vzácný světlý bod se zdá, že Německo uspělo ve snaze naplnit své zásobníky plynu před poklesem teplot. Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe je nyní kapacita německých zásobníků plynu naplněna na 72 %, což je jen o málo méně než cíl 75 % stanovený k 1. září.

Pokrok v oblasti skladování přichází poté, co německé domácnosti a podniky snížily spotřebu plynu, aby se připravily na zimu. Při současném tempu je země na dosah dosažení cíle 95 % k 1. listopadu.

Zásadní je plynovod Nord Stream 1

To by jí umožnilo lépe přečkat chladnější období, ale analytici varovali, že tento plán by mohl ještě ztroskotat, pokud se Moskva rozhodne uzavřít plynovod Nord Stream 1.

Poté, co státní energetický gigant Gazprom snížil průtoky, je Nord Stream 1 již v provozu na pouhých 20 procent kapacity. Tvrdí, že kapacitu nelze zvýšit, dokud se nevrátí turbína, která byla nedávno opravena v Kanadě. Společnost v současné době argumentuje tím, že kvůli západním sankcím nemůže převzít dodávku této součásti z Německa.

Německý kancléř Olaf Scholz to odmítl jako chabě zastřený pokus o další nátlak na Evropu. Jakékoli omezení vývozu elektřiny z Norska v letošní zimě hrozí dalším tlakem na dodávky elektřiny a dalším zvýšením cen.

Oslo však tvrdí, že pokud se nepodaří řádně zachovat hladinu v nádržích, mohlo by to na jaře vést k přídělům elektřiny – a v krajním případě možná i tuto zimu.

Problém je obzvláště palčivý v jihozápadním Norsku, kde podle posledních dostupných údajů dosahovala hladina vody na konci minulého měsíce pouze 49 procent plné kapacity. Pro srovnání, ve stejném období roku 2021 to bylo 65 procent a dvacetiletý průměr činil 74 procent.