Lidé se v pandemii nudí a investují. Dvě třetiny nových individuálně spravovaných účtů jsou ztrátové

Investovat dnes může téměř každý. Lidí, kteří se v tom stoprocentně vyznají a o situaci na trhu mají přehled, však není mnoho. Proto je podle Pavla Fuchse, ředitele a předsedy českého obchodníka s cennými papíry, společnosti Colosseum, nejlepším rozhodnutím vyhledat odborného investičního poradce. Svět investicí je spletitý, a nevyplatí se tak brát věci na lehkou váhu. 

Nejen Česká republika, ale celý svět prochází inflačním šokem. Jakých hodnot podle vás může inflace dosáhnout?

Jak říkáte, procházíme inflačním šokem. Možná je to mírná nadsázka, ale skutečně zažíváme období, kdy se hodnoty inflace dostávají na úrovně, na které jsme v posledních deseti letech nebyli vůbec zvyklí. V České republice, v eurozóně, ale ani ve světě, například ve Spojených státech. Znamená to, že je v našem systému něco nového. A s tím fenoménem přichází i otázka, jak to bude do budoucna. Jedná se sice o šok, ale příčiny růstu inflace zároveň můžeme analyzovat. Víme, že jedna z hlavních příčin bude na straně růstu cen energií, ale samozřejmě to není jediná příčina. Dále se pak také ptáme, zda inflace zůstane na úrovních, na kterých se objevovala koncem roku, nebo zda se podle očekávání centrálních bankéřů jedná pouze o přechodnou inflaci a vrátí se nám zpět na dvouprocentní úroveň.

Jak to vypadá z hlediska českého investora, který investuje v českých korunách? Je to pro něj příležitost, nebo spíše hrozba?

Obojí. Hrozba i příležitost. Jsme svědky posilování české koruny a v dlouhodobém horizontu vidíme stále stejný směr. Je to způsobeno především přístupem české centrální banky, která zaujala zodpovědný postoj – možná lehce vybočující od standardních postojů. Znamená to, že česká centrální banka velmi zodpovědně přistupuje k naší stabilitě, pomáhá udržet hodnotu koruny a krotit její inflační tlaky. Samozřejmě, že by mi mohlo mnoho lidí oponovat s argumentem, že prudký růst koruny způsobuje problémy našim exportérům. Ano, jakýkoliv prudký a šokový vývoj je v této oblasti nepříjemný, a to navazuje na vaši otázku. Myslím si, že tato situace přináší příležitost pro toho, kdo o momentálním dění přemýšlí, kdo tento fenomén trhu sleduje a případně si nechá poradit od odborníků. Naopak, kdyby někdo posilování české koruny ignoroval, mohlo by se stát, že přestože vydělá nějakých 15 až 20 procent na zhodnocení určitého zahraniční akciového indexu, v případě, že nemá zabezpečené riziko, mohl by o všechno přijít. Koruna totiž může během stejného období o stejnou hodnotu posílit a celý výnos vymazat.

Do čeho by měli Češi momentálně investovat, pokud mají nějaké volné peníze? A čemu by se naopak měli vyhnout?

Dáme si modelového investora, který má zájem pravidelně investovat 10, 15, 20 tisíc korun. To je totiž model, se kterým se poslední dobou setkáváme poměrně často. Tomuto investorovi bych určitě poradil, aby směřoval na diverzifikaci. Většina investorů má s diverzifikací spojené dobré zkušenosti, protože se v celé naší oblasti snažíme predikovat budoucí vývoj a diverzifikace je jedním z nosných kamenů, o které se můžeme opřít. To, co bychom tedy mohli doporučit, by byl produkt, který umožňuje právě diverzifikaci do různé škály aktiv zahraničních akcií, dluhopisných a nemovitostních fondů, ale zároveň do komodit, jako je například zlato. 

Vy jste v čele Colossea zhruba rok a půl, to znamená už od doby, kdy u nás začala řádit pandemie. Jak byste zhodnotil ten rok a půl?

Nyní se u nás v Colosseu snažíme posunout strategii více k finanční instituci, která se stará o portfolia investorů, a je to i instituce, která bude spravovat prostředky dlouhodobého charakteru pravidelných úložek. To je směr, kterým bychom se chtěli vydat. Covid samozřejmě velmi změnil chování lidí, a to na všech úrovních. Na začátku pandemie měli lidé hodně času, začali si proto hrát s různými aplikacemi a zkoušeli investovat. Čísla nových účtů šla v desítkách nahoru, a to nejen u nás, ale po celém světě. U nějakých společností účty vzrostly dokonce o 150 procent. Z nových statistik však vychází, že i přes obrovský nárůst účtů jsou více než dvě třetiny individuálně spravovaných účtů ztrátové. Přesto za sebou však máme rok, který nemůžeme nazvat úplně negativní. Během jednoho roku bylo zhodnocení na pražské burze téměř 40 procent a americké burzy zažily hodnoty kolem 20 až 30 procent. To jsou hodnoty, které vůbec nenasvědčují krizi – naznačují spíše to, že se v ekonomice nachází velké množství volných prostředků.

Jak vidíte budoucnost investování? Existuje mnoho nových, řekněme trendových, možností, jako jsou například ESG fondy. Jak to vnímáte?

Pojem ESG se v článcích ekonomického charakteru objevuje velmi často a zřejmě se i nadále objevovat bude. Je pro to také mnoho důvodů. Něco, jako jsou „zelené finance“, totiž každým dnem získává na důležitosti. Pojem ESG je globální a myslím si, že bez nějaké součinnosti Spojených států by šlo o neefektivní záležitost, a na efektivitě propojování EU taxonomie přístupu Evropské unie a přístupu Spojených států nevidím žádné prvky krátkodobých vlivů. Naopak vidím v tom prvky, které budou dlouhodobě fungovat. A určitě v tom vidím velkou roli i nadnárodních institucí jako Mezinárodního měnového fondu. Pravda však je, že ne všechno je v této oblasti srozumitelné, jednoduché a snadno vysvětlitelné. I odborník se často dostává do úrovně, kdy vlastně neví, takže si myslím, že celá ta oblast ESG je fenomén, který tady nebude nakrátko.

Co se týče asset (investičního) managementu, je spojován pouze s „bonitnější“ klientelou, nebo se jeho vnímání mění? Snažíte se tyto služby rozšířit mezi široké portfolio lidí, aby to už nebylo vnímáno jako něco, co je pouze pro těch horních, řekněme, 10 tisíc lidí?

Přesně jak říkáte. Asset management je anglický termín, který vyjadřuje soubor činností směřujících k tomu, abychom klientovi umožnili dosáhnout co nejlepšího zhodnocení při zachování jeho preferencí k riziku a očekávání. To, co nabízíme, je vlastně asset management v pojetí, ve kterém by byl standardně přístupný pouze velmi bohatým lidem nebo institucím. Proč? Protože v našem pojetí asset managementu nemáme jen to, co je běžně na trhu. Máme tam i složku například komoditní investice, což v určité proporci vnímáme jako aktivum, které by mělo sloužit ke stabilizaci očekávaných budoucích hodnot. To znamená, že je asset management nyní připraven i pro drobného investora.

Jak to vidíte s nemovitostními fondy? Dají se u nás v České republice také považovat za fenomén, vzhledem k tomu, co se děje na nemovitostním trhu? Má smysl do nich nyní investovat?

Ano, má. Současně je tam ale další „ale“. Člověk musí jednat s rozvahou a musí vědět, do jakých fondů investovat. Není pravdou, že všechny nemovitostní fondy budou dávat krásné stabilní dlouhodobé výnosy. Můj dojem je ten, že v České republice hodnoty nemovitostí klesat nebudou. Můžeme rozlišovat segment nemovitostí na nemovitosti rezidenční a kancelářské. A proč je rozdělujeme? Působí na ně totiž úplně jiné vlivy – jeden z nich je například financování. A je nezbytné dělat výběr mezi těmito fondy. Opět, má-li člověk přehled, jaké nemovitostní fondy jsou na trzích, věřím, že si poradí sám. Nemá-li však tento přehled, určitě je dobré obrátit se na nějakého poradce. Věřím, že na trhu kvalitní nemovitostní fondy jsou a do budoucna budou zajišťovat zajímavé výnosy.