Českem hýbe kauza kolem údajně zavádějících dat Eurostatu, která tvrdí, že v České republice jsou čtvrté nejdražší energie (elektřina a plyn) v EU. ČEZ tvrdí, že jen mizivé procento z jejich zákazníků Eurostatem uváděné částky platí.
Téměř nikdo z našich zákazníků neplatí za elektřinu cenu uváděnou Eurostatem, dozvídáme se z tiskové zprávy ČEZu. Publikované ceny zpochybnil i premiér Petr Fiala. Pro informaci – podle Eurostatu je v Česku plyn čtvrtý nejdražší v rámci EU. Při porovnání s prvním půlrokem 2022 se průměrná cena zvýšila o 47 procent na 190,4 eura (4 480 Kč) za MWh. Dražší je jen Švédsko, Dánsko a Nizozemsko.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda tvrdí, že podle Eurostatu loni ve druhém pololetí plyn domácnostem v Česku zdražoval nejvýrazněji v celé EU, a to meziročně o zhruba 231 procenta. Přitom v Maďarsku to mělo být o zhruba 30 procent, v Polsku o zhruba 21 procent a na Slovensku dokonce jen o 18 procent.
„To by znamenalo, že zatímco v Česku plyn zdražil po zaokrouhlení o 230 procent, v ostatních zemích Visegrádské skupiny v průměru jen o 23 procent, tedy desetkrát méně,“ říká Kovanda.
Z dat Eurostatu vyplývá, že i elektřina je s průměrnou cenou 384,4 eura (9 050 Kč) za MWh čtvrtá nejdražší v rámci EU. To znamená ve srovnání s prvním pololetím nárůst zhruba o pětinu. Dražší elektřinu měli jen v Dánsku, Belgii a Irsku.
„Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena. Naopak zákazníci ČEZ Prodej ve druhém loňském pololetí platili nižší cenu než v pololetí prvním, protože se do plateb pozitivně promítl vládní úsporný tarif. Od ledna 2023 vláda dále zavedla cenové stropy, které zákazníkům pomáhají v celém letošním roce,“ uvedl Roman Gazdík, mluvčí ČEZu.
Podle Gazdíka cenu uváděnou Eurostatem platilo ve druhé polovině loňského roku pouze 2,5 % zákazníků. Jednalo se ve valné většině o některé nové zákazníky, kteří si sjednali nový produkt právě ve druhé polovině loňského roku. Průměrná cena placená těmito zákazníky nereprezentovala celé zákaznické portfolio, kde zákazníci platili cenu výrazně nižší.
„Zákazník ČEZ Prodej platil ve 2. polovině roku 2022 nižší průměrnou cenu než v první půlce loňského roku. Po zohlednění úsporného tarifu platili zákazníci ČEZ Prodej ve druhé polovině loňského roku v průměru jen 4847 korun včetně regulovaných poplatků a daní, což byla mimochodem devátá nejnižší cena v EU. Oproti první polovině roku 2022 byla tato cena nižší o 774 korun (o 14 %), a to především díky úspornému tarifu, který vláda zavedla během druhého loňského pololetí. Zatímco my vidíme pokles o 14 %, Eurostat uvádí podle v médiích publikovaných dat pro ČR růst o 25 procent. Otázkou proto je, z jakých dat Eurostat čerpal a zda tento úsporný tarif vůbec zohlednil,“ doplnil Gazdík.
Podle Kovandy si ale lze těžko představit, že by se Eurostat tak výrazně zmýlil a že rozdíl bude desetinásobný. Podle něj je možné, že se statistici dopustili nějakého metodického přehmatu, ale spíše jen v rozsahu „statistické chyby“.
„Politici by měli vynechat silné výrazy typu, že statistici ‚matou‘ veřejnost. Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci. Protože pokud politici bez hlubší znalosti věci, ‚střelbou od boku‘ zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový. Tím posilují pozici různých dezinformátorů, kteří do budoucna mohou zpochybňovat jakákoli oficiální data s odkazem, že je přece zpochybňuje sám vládní establishment,“ dodal Kovanda.
Autor: Jiří Böhm
