Marcel Červený: Z garáže ke cloudu

Specifické podmínky 90. let českého IT světa jsou dávno za námi. Neexistovali specialisté například na backend, každý uměl všechno a první zakázky se dohodly přes kontakty, prakticky na podání ruky. To vše je ale dávno za námi a nyní se nedíváme na dravou, byznysovou řeku, ale rovnou na oceán plný velkých ryb, které určují směr trhu, říká Marcel Červený, CEO skupiny BiQ Group.

Kořeny naší skupiny sahají až do 90. let. Troufám si tedy říct, že československé IT jsme prošli napříč celým jeho pomyslným vývojem, od malých projektů přes první velké tendrované zakázky až po práci pro státní správu. Na malé skupině lidí byla v tu chvíli závislá spousta revolučních inovací.

Časy, kdy byli programátoři průkopníky moderního, digitálního světa, pak změnila nejen světová krize, ale později také stále rychlejší digitalizace, která učinila software dostupným. Když k tomu připočítáme svým způsobem revoluční příchod cloudifikace kolem roku 2010 a s tím i rozšiřování softwarových řešení, vypadá to, že dnes je vše dostupné na pár kliknutí.

Zjednodušení práce a nekonečné katalogy již funkčních modulů se ze zahraničních trhů dostaly i k nám a hardware šel pomalu, ale jistě na druhou kolej. V tom vidím pravděpodobně největší pokrok za posledních 30 let. Stále však platí, že data a lidské zdroje jsou tou nejcennější komoditou.

Z garáže do světa

Vraťme se ale ještě chvíli na začátek – vše se stále odráží od zmíněné garážové kultury. Vždyť tam začínaly i největší technologické giganty jako Apple, Microsoft či Google. Náš BOOTIQ, dnes již součást BiQ Group, se vyvíjel podobně, leč mimo Silicon Valley. Nebáli jsme se ušpinit ruce a parťáckou a poctivou náturu si držíme doteď. Právě pospolitost šla ještě na přelomu tisíciletí tak nějak sama. V tu dobu se vše soustředilo především na vývoj na míru, ajťáci vyvíjeli aplikace od A do Z, a když jeden nevěděl, druhý mu pomohl, protože šlo o monolit, který viděli oba tak nějak stejně.

Dnes je informací tolik, že existují specialisté na databáze, backend, frontend, IT architekturu a mnoho dalšího, a zároveň si pod ruce tolik nevidí. Podobně jako v medicíně, zubař zkrátka není kardiolog, i když základy mají společné. Jak softwarová řešení rostla, rostla i potřeba specializace jednotlivců i jejich lepší spolupráce – vývoj se stal týmovou hrou a správně nastavená firemní kultura je teď pro úspěch naprosto klíčová.

S tím se pojí i příchod agilního způsobu řízení. Adopce cloudu a nových technologií způsobila, že se vzájemně mohou propojovat nástroje a platformy v celé digitální světy. Začaly tak vznikat ekosystémy sestávající klidně ze stovek aplikací, které se staly zároveň přístupnější. A to jak z hlediska finančního, tak i uživatelského a geografického. Vývojář si může spustit i velmi náročné aplikace z jakéhokoli zařízení a sdílet svou práci s kýmkoli na světě, komu dá přístup. Od monolitických a striktně daných vývojářských projektů se tak celá komunita přesunula do módu svobodnějších a flexibilnějších projektových sprintů, ve kterých se řeší jednotlivé moduly a funkce.

Československá IT scéna: revoluční produkty i práce všeho druhu

V Česku jsme v dobách minulých začínali na několika frontách. V první linii šlo o vývoj produktů na míru, například pro oblast fintechu a softwaru pro řízení projektů pro IT či retail. Pracovalo se rovněž na vývoji různých webů, e-shopů a portálů, od státních zakázek menšího rozsahu (registry smluv, archiv ekologických zátěží pro MF aj.) až po další projekty, jako byly například nástroj pro distribuci digitálních knih Wooky či první platební brány s platbou pomocí SMS. Na Slovensku to pak zpočátku byla práce pro státní sektor, banky nebo telekomunikace. Následně přicházely ve vlnách různé trendy, hromadně se vyvíjely ERP či CRM systémy nebo nástroje na projektové řízení.

Za největší vývoj IT trhu v posledních dvou dekádách pak mohou především dva milníky – krize v roce 2008 a v českém prostředí pak novela o státních zakázkách, která znamenala zamrznutí spolupráce mezi státním a veřejným sektorem. Během krize bojovaly firmy o každého klienta, začal se projevovat nedostatek odborníků v IT odvětví a hodně se prodrážely zakázky a práce vývojářů. Do nástupu covidové doby se vzájemná důvěra při spolupráci obnovovala velmi pomalu, vznikl samostatný svět firem závislých právě na státních zakázkách, což trh ještě více pokřivilo. Během covidu se cesty veřejného a státního sektoru alespoň trochu sblížily, s čímž pomohla i překotná globální digitalizace.

Od 90. let se změnily vztahy mezi firmami i přístup klientů

Od zmiňovaných devadesátek se změnil i přístup ke klientům, což bylo pro oba trhy podobné. Poptávku si dnes už mezi sebou nerozdává pár firem, jejichž šéfové se velmi dobře znají. Zásadně vzrostla konkurence, chodí se do tendrů, a ačkoli o zakázky není taková nouze, o ty nejlukrativnější se svádí tvrdé boje. Nicméně vztahy a reference zcela nevymizely, naopak dlouhodobá partnerství dávají stále větší smysl, nezřídkakdy klient byznysově vyroste společně s dodavatelskou IT firmou.

Změna přišla i ze strany samotných korporací. Pryč jsou přesná zadání o stovkách stran. Naopak. Velké firmy začínají samy o sobě sledovat moderní trend agilní a flexibilní spolupráce a poptávají komplexní poradenství. Chtějí osvědčené systémy, které mají rozvoj, podporu a údržbu, a hledají maximální byznysovou hodnotu. Samozřejmá je digitalizace a rozvoj byznysu v oblastech e-commerce, tvorby webů a e-shopů, vývoje softwaru a aplikací, infrastruktury, tvorby databází a dalších IT procesů ve společnosti. Díky cloudifikaci a obrovskému nárůstu technologických startupů a firem specializujících se na jednotlivé platformy a aplikace však nyní může klient jít svou vlastní cestou a speciální potřeby řešit objednáním softwaru na zakázku.

Cloudová revoluce udává směr

Velké zakázky obsahující desítky tisíc technických detailů s častými chybami a omezujícími faktory postupem času prakticky přestaly existovat. Mnohé firmy si nyní vše zařídí in-house, vše ostatní pak obstará cloud, jehož jednotlivé služby a aspekty jsou neuvěřitelně flexibilní a propojené, takže nabízí větší efektivitu a úspory nákladů. Potřebnou aplikaci, nástroj či službu si díky němu snadno obstará nejen firma, ale i koncový zákazník.

Nejpodstatnější pokrok současného technologického odvětví vidím hlavně v tom, že IT již začíná být přístupnější a přijímá jej i laická veřejnost, včetně starší generace. Ta je mnohem vzdělanější a přibližuje se technologiím a technologickému sektoru nejvíce za posledních 30 let. Digitální svět pro ně začíná být transparentnější a snadněji uchopitelný. Nákup je možné provést z mobilní aplikace prakticky lusknutím prstů, a to nejen zboží, ale i finančních či odborných služeb. Firmy vyvíjejí nová zajímavá řešení, objevuje se více startupů a inovativních firem. Nebojím se říct, že díky hromadné digitalizaci a přechodu ke cloudu nás čeká další zlatá éra českého IT. Devadesátky byly fajn, ale dnešek patří budoucnosti.