V České republice se v květnu 2022 pohybovala meziroční inflace na úrovni 16 %. Nacházela se tak ještě o 1 procentní bod nad očekáváním České národní banky. V eurozóně se pro porovnání pohybuje inflace pouze na úrovni 8,1 %. ČNB se na základě prognóz a ve snaze zkrotit inflaci odhodlala již počtvrté za sebou ke zvýšení základní 14denní repo sazby o 1,25 procentního bodu na 7% úroveň, říká Martin Milek, investiční analytik FinGO.cz.
Na čem vlastně staví ČNB své stanovisko?
Rozhodnutí ČNB se opírá o jarní makroekonomický výhled a také o vyhodnocení aktuálních informací, které byly v rámci tohoto zasedání zpracovány.
Růst globální ekonomiky stále nejvíce brzdí válka na Ukrajině a zejména protiepidemická opatření v Číně. Kombinace těchto faktorů se následně promítá do vyšších cen materiálů a komponentů u průmyslových výrobců v kombinaci s cenou ropy, která je oproti prognózám ještě o něco vyšší. Tyto vyšší vstupní náklady se nakonec projevují u spotřebitelů v konečné ceně výrobků a služeb.
Na zvyšování domácí inflace se také podílel nečekaně silný růst spotřebitelských cen. Tahounem zvyšování cen zboží a služeb byly hlavně vyšší ceny nájmů a ceny v restauracích i kavárnách. Nesmíme zapomenout ani na růst ceny ropy. Růst cen potravin byl v kontextu jarní prognózy naopak jen mírně rychlejší. Prudké zdražování energie a komodit probíhá zejména v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska.
Propad průmyslové produkce byl opticky způsoben především vysoce nastavenou laťkou z loňského roku. Zvolnil ale jednoznačně růst stavební výroby, stejně jako růst tržeb v maloobchodě. Na domácím trhu práce se počet nezaměstnaných v dubnu a květnu oproti prognóze mírně snížil, což bylo způsobeno zejména lepším uplatňováním ukrajinských uprchlíků na trhu práce.
Komplex výše uvedených důvodů vedl bankovní radu k rozhodnutí zvýšení sazeb v boji proti rostoucí inflaci. Další prognóza inflace ČNB očekává do konce roku dosažení až dvojciferných hodnot, ale v první polovině příštího roku její rychlé snížení. Na konci roku 2023 bychom se pak měli vrátit k inflačnímu cíli kolem 2 %.
Jak ČNB tedy ovlivňuje trh i domácnost?
ČNB ovlivňuje náladu a dění na finančních trzích různými způsoby. Trhem mnohdy zamávají i slovní vyjádření jejích čelních představitelů, které pak ovlivňují firmy, bankovní domy a v konečném důsledku i domácnosti.
ČNB pak sleduje ekonomické ukazatele a následně nastavuje optimální finanční politiku. K dispozici má několik systémových nástrojů: může intervenovat na finančním trhu, tisknout peníze, snižovat nebo zvyšovat základní sazbu, jako je tomu nyní, a tím stimulovat růst ekonomiky. Běžný člověk tak její rozhodování pociťuje hlavně na úrokových sazbách u vkladů a úvěrů.
Co pro koncové spotřebitele znamená zvýšení sazeb?
Vyšší úroky tzv. “zdraží peníze”, které banky získávají pro svou činnost. To u nich vede zejména ke zdražování úvěrů a klienti to pocítí ve vyšších splátkách. Řeč je o vyšších úrocích na hypotékách, spotřebních úvěrech, ale týká se to i kontokorentu či kreditních karet.
Na druhé straně, po zvýšení sazby následuje většinou i zvýšení výnosů na dluhopisových trzích, což je pozitivní zpráva. Nové dluhopisy budou atraktivnější a některé banky možná zvýší úroky i na vkladech pro běžné klienty, tedy spořící a termínované vklady.
Ceny mohou růst během celého roku, proto základní rada zní: utrácet s rozumem, a co se dá, odkládat do rezervy. Lidem také pomůže posvítit si na svůj měsíční rozpočet. Mnohdy zafunguje už jen to, že si situaci uvědomíme a začneme si více hlídat výdaje a pak opravdu utratit i o něco méně. Základní rada, kterou poskytují finanční poradci svým klientům, také zní, že ušetřené prostředky je potřeba investovat do takových produktů, které jsou schopné je skutečně alespoň dlouhodobě ochránit před inflací. Při 15% inflaci tak ani spořicí účet nebo termínovaný vklad se zhodnocením kolem 5 % takovým nástrojem není.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
