Miliardy na účtech měst státnímu rozpočtu nepomůžou. Jsou už alokované, říká primátor Zlína

ZLÍNSKÝ SPECIÁL #3: Město nefunguje jako stát. Máme přísnou dluhovou brzdu a můžeme si půjčit maximálně 60 procent našich příjmů. To, že mají města na účtech nevyužité miliardy, je fikce. Když chcete podepsat smlouvu s dodavatelem, musíte mít zajištěné financování. Velká stavba trvá klidně rok, dva a finance po tu dobu leží na účtu. Hostem třetího dílu zlínského speciálu byl Jiří Korec, primátor Zlína.

Jiří Korec poprvé usedl do primátorského křesla ve Zlíně v roce 2018 v pouhých 32 letech, v loňských volbách svůj mandát obhájil. Jak vzpomíná na první dny ve funkci, byl jeho relativně nízký věk problém? „Nejvíc to tehdy řešila média. Na městě jsem byl už dva roky v pozici náměstka primátora, tam se to neřešilo vůbec,“ říká Korec. „Nebyla to žádná velká změna, přesunul jsem se z jedné kanceláře do druhé a prostě jsme fungovali a pokračovali v práci dál,“ dodává.

Podle Korce je pozice primátora většinou manažerská funkce, u které si ale nemůžete vybrat spolupracovníky a občas se do toho tahá politika. „Je to o tom ten režim nějakým způsobem navnímat, naučit se v něm žít. Co se ale týče komunální politiky, jsem strašně moc rád za to, že se tam ta politika netahá – je to víc o mezilidských vztazích. Koalice je funkční, bavíme se bez nějakých politických vlaječek a snažíme se o co největší posun dopředu pro dobro občanů a s čistým svědomím.“

Říká se, že jeden mandát nestačí, pro některé změny jsou potřeba alespoň dvě funkční období. S tím souhlasí i Jiří Korec. „Je naprostá pravda, že velké projekty se v tom lepším případě chystají čtyři roky a realizovat je začnete na konci volebního období. Pokud se nic nezasekne a není žádná komplikace. V případě, že je všechno nachystané a jde jako po drátkách, máte za čtyři roky stavební povolení, ale nestihnete nic moc vysoutěžit, takže u konce, případně u té stavby vlastně nejste,“ popisuje Korec. I proto obecná politická poučka říká, že zahajovat by se měly jen takové projekty, které se zvládnou dokončit ve volebním období. „Aby byl člověk u toho, s čím začne.“

Zlín pro 100 tisíc obyvatel

Korec se ale podle svých slov horizontem volebního období neřídí. Prioritou je pro něj dlouhodobý rozvoj města. „Chci posunout Zlín a neřeším, jestli u toho budu já,“ říká. 

„Daří se řešit dlouholeté a velké problémy, které ve Zlíně byly, například vodárenství, které jsme dotáhli a vyřešili. Velkých projektů, které jsou potřeba dotáhnout, je ale spousta,“ vysvětluje Korec. 

V rozvoji města je podle něj třeba postupovat koncepčně. I proto pracují na projektu, který pracovně nazvali „Zlín 100“. „Pracujeme s tím, že Zlín má fiktivně 100 000 obyvatel – kam se vejdou, jak má být Zlín nastavený, kde mají být školky, jak mají být školy. To je plán, který chceme mít, je to taková podoba města Zlína, aby se na to všechno dalo navazovat, pak se nestaví úzké ulice a úzké kanalizace a další věci,“ říká primátor.

Jeřáby nad městem jako symbol prosperity

Zlín momentálně chystá okolo 10 projektů za stamiliony korun. V plánu je rekonstrukce Náměstí Míru, velké kino a před dokončením je křižovatka Mostní-Březnická i nové napojení průmyslové zóny na Příluku. Městu ale chybí finance na realizaci projektů. „Víme, že jsme schopni udělat jeden, možná dva výstřely a tím to zase na dalších 10 let končí, pokud se nezmění rozpočtové určení daní, abychom dostávali víc peněz. To by krajskému městu slušelo,“ dodává primátor.

Zlín má status studentského města. Zásadní otázkou však je, zda studenti po dokončení studií ve městě zůstanou. „Někteří zůstanou, ale myslím si, že větší množství jich uteče někam do světa,“ říká Korec. Cílit na to, aby ve městě zůstali všichni studenti, je ale podle něj nesmysl. „Jsme takový zlatý střed, co se týče rodinného života. Samozřejmě ale nemůžeme nabídnout věci, které člověk pozná třeba v zahraničí, nové zkušenosti, takže já naopak říkám, klidně se seberte, běžte do Německa, do Austrálie, do Spojených států,“ vysvětluje primátor. Ideálem podle něj je, aby si studenti Zlín v průběhu studia zamilovali a postupně se do něho vraceli zakládat rodiny.

Komunikace s podnikateli a červené linie

Důležitou podmínkou, aby do budoucna počet obyvatel Zlína rostl, jsou i pracovní příležitosti. Korec tvrdí, že v tomto směru magistrát aktivně komunikuje se zástupci místních firem. „Po mnoha hodinách diskuzí jsme se dostali k tomu, co už vlastně říkal na začátku Tomáš Baťa, to znamená: milé město, zajistěte lidem, ať mají kde bydlet, ať tu mají kvalitní školství a my už jim zajistíme kvalitní nabídku práce. Když tady budeme mít dostatek kvalitního personálního zabezpečení pro naše podniky, budeme tady ty podniky samozřejmě budovat, protože podniky stojí a padají na lidském kapitálu,“ popisuje zlínský primátor.

Zlín nechvalně poznamenala aféra se zdejším rodákem Michalem Redlem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Zaznamenal primátor pocit nedůvěry ze strany občanů? „Já za sebe nemůžu říct, že bych na základě této kauzy začal mít pocit, že mně osobně někdo víc nedůvěřuje, to vůbec. Nikdy jsem nebyl s touto kauzou ani spojovaný. Nicméně vnímám to tak, že každý se s někým potkává, ale pak je otázka, jak se ti dotyční chovají.“

Změna rozpočtového určení daní může přinést půl miliardy ročně

Hlavním klíčem k tomu, aby bylo město schopné uskutečňovat velké projekty, je podle Korce změna rozpočtového určení daní. Praha má aktuálně koeficient 4. Plzeň, Brno, Ostrava mají koeficient 2,4 a pak jsou všechna ostatní statutární města v jednom stejném balíku. 

„Město Zlín má na občana příjem z rozpočtu či daní asi 19 500 korun na hlavu, zatímco Plzeň, Brno, Ostrava mají cca 36 000 až 37 000 korun na hlavu a Praha má kolem 50 000 korun. Tady je jasný diametrální rozdíl. Vždy jsem byl zastáncem toho, ať máme všichni stejné podmínky, stejná práva a pak ať každý ukáže, co umí,“ říká zlínský primátor. „V těch čtyřech městech jsou navíc fakultní nemocnice, státní divadla i státní opery, které jsou financované napřímo ze státu, to jsou další finance navíc,“ dodává.

Možným řešením by podle Korce bylo přidat koeficient krajským a statutárním městům ve výši 1,9, resp. 1,4.

„My nemůžeme fungovat tak, jako funguje stát – máme dluhovou brzdu a můžeme si půjčit maximálně 60 procent našich příjmů. Zlín má potenciál vzít si maximálně 500 až 600 milionů korun a tím jsme skončili, víc si vzít nemůžeme,“ upozorňuje zlínský primátor. 

„Pokud chce město podepsat smlouvu s dodavatelem, musí mít zajištěné financování, alokované peníze na účtu. Protože velká stavba trvá klidně rok, dva, finance po tu dobu leží na účtu a vytváří to fiktivní dojem velkého finančního obnosu. Ale je důležité se ptát, kolik peněz je alokovaných a zasmluvněných a kolik volných,“ dodává.

Kdyby se rozpočet pro krajská a statutární města navýšil o dalších 10 až 20 miliard, výrazně by to podle Korce pomohlo jejich rozvoji. Primátor odhaduje, že změna financování by mohla přinést do zlínského rozpočtu okolo 500 až 600 milionů korun ročně. Na investice má nyní město zhruba 300 milionů korun ročně. Jednalo by se tak o významné navýšení. 

„Když nebudeme mít finance na rozvoj, bude to do budoucna vypadat tak, jak to vypadá už teď: ta zvýhodněná čtyři města rostou a rostou i počty jejich občanů a všichni ostatní buď stagnují, anebo mírně klesají. A to je problém,“ konstatuje Korec.

Výhledy do budoucna

Primátor už také dostal možnost být na kandidátce do Poslanecké sněmovny, kterou ale nevyužil. Své místo přenechal Markovi Novákovi, která je také zlínským rodákem a jeho cesta do Sněmovny byla úspěšná. Přesun do Prahy neplánuje a jeho cíle jsou ve Zlíně. Chce město rozvíjet a ne utíkat do anonymity, která je pro něho v Praze jednoznačná.