Česká ekonomika je výrazně orientovaná na průmysl, přesto v žebříčku nejžádanějších zaměstnavatelů figuruje jediná domácí průmyslová firma. Mladí inženýři Ondřej Gregor, Jiří Resl a Matěj Gregor, absolventi ČVUT, v pořadu Průmyslová zóna diskutovali o výhodách technického vzdělání, jeho náročnosti a rozdílech mezi kariérou v korporátech a malých firmách.
Téma rozhovoru začalo zásadní otázkou – zda se dnes vyplatí studovat technické obory, nebo je lepší zaměřit se na jednodušší směry jako humanitní studia, marketing či ekonomii. Podle Jiřího Resla se studium rozhodně vyplatí: ,,Určitě se to vyplatí vzhledem k tomu, že česká ekonomika je hodně zaměřená na průmysl. Z praxe vím, že po technických pozicích je stále větší hlad a nedostává se jich.“
Ondřej Gregor k tomu s nadsázkou dodal: ,,Jestli se chcete bavit pět let, tak ČVUT není nic pro vás. Ale jestli se chcete bavit dalších 20 let, pak ČVUT pro vás možná smysl má.“ Narážel tím na fakt, že technické obory jsou náročné na studium, ale poskytují dlouhodobě perspektivní kariéru.
Na druhou stranu, finanční stránka věci není pro absolventy technických oborů tak růžová, jak by se mohlo zdát. Matěj Gregor otevřeně přiznává: ,,Když se ptáme, jestli se studium technické školy vyplatí z finančního hlediska – jestli se to projeví na mzdě – tak nevyplatí. V dnešní době mám možnost studovat jednodušší obory nebo vůbec nestudovat. Programovat se dnes naučí každý, na YouTube jsou videa zdarma. Jako IT specialista beru dvakrát, třikrát, čtyřikrát tolik peněz, pracuji z domova, z Filipín, odkudkoli chci.“‚ Podle něj je nástupní plat mimo korporát pro strojaře ekvivalentem platů prodavaček v obchodě, což není dobrá motivace.
Rozdíly mezi korporátem a malou firmou
Diskuse se přirozeně stočila k dilematům, kterým čelí absolventi při vstupu na pracovní trh. Volba mezi korporátem a malou firmou představuje zásadní rozhodnutí, které může ovlivnit celou kariéru. Pavel Janeček popsal hlavní rozdíl: ,,Korporát se v podstatě o vás postará, všechno vám zajistí. Když máte pracovní náplň, tak ji máte od A do B a víte přesně, co máte dělat. V těch menších firmách to tak není, je to od A až do Z. Největší problém je odpovědnost za odvedený výkon.“
Jiří Resl, který má zkušenosti z korporátního prostředí, uvedl: ,,V oblasti technických pozic to nemusí být vždycky tak jednoznačné. Záleží na tom, jaké má člověk štěstí, kam se dostane, protože každý zaměstnavatel přistupuje k absolventům trochu jinak.“
Bratři Gregorovi měli specifickou výhodu rodinného zázemí, jak vysvětluje Matěj: ,,Na začátku studia jsme měli s bratrem možnost nastoupit na částečný úvazek k otci, který podniká v průmyslu. Pro nás to byla jasná volba i po absolvování. Ale když bych se měl rozhodovat bez této možnosti, tak obecně absolvent strojní fakulty má na výběr dvě cesty. Jedna je korporát, tedy větší strojírenská firma, druhá je malý podnik. Jenže malý podnik člověk nenajde jen tak, že jde po ulici a vidí produkt malého podniku. Většinou je to na základě nějaké známosti nebo doporučení od staršího kamaráda – je to příležitost v rodině nebo skrze rodinu.“
Změny v nárocích na vzdělání
V průběhu rozhovoru se všichni shodli na pozorovaném trendu snižování nároků na studium. Ondřej Gregor identifikoval dva hlavní faktory tohoto jevu. První souvisí s generačními změnami: ,,Neexistuje nějaká univerzální odpověď, nicméně co jsem vysledoval během svého studia – je to dáno tou generací. To, co dřív byli ti mladí schopní a ochotní snášet, tak dnes je posunuté. Často, když jsme se bavili se spolužáky, nejhorší nebylo naučit se pružnost a pevnost, ale že student zažívá křivdy, že mu něco pan profesor řekl.“
Druhým faktorem je podle něj způsob financování vysokých škol: ,,Peníze jdou nějak shora a čím víc studentů máte, tím víc peněz dostanete. Nechcete si je vyházet, protože se vám pak škrtnou budgety, nemáte technologie, nemáte peníze na rozvoj, na učitele.“ Tento systém vytváří tlak na udržení co nejvyššího počtu studentů, často na úkor kvality.
Pavel Janeček připomněl markantní rozdíl v počtu absolventů: za jeho studijních let dokončilo vysokou školu pouze 11-12 % populačního ročníku, zatímco dnes je to několikanásobek. Motivace byla tehdy také odlišná: ,,My jsme ten tlak měli i tím, že když neuděláš třikrát zkoušku, jdeš na vojnu, ne na rok, ale na dva.“
Hodnota technického vzdělání v praxi
Navzdory počátečnímu finančnímu znevýhodnění diskutující vyzdvihli dlouhodobé přínosy technického vzdělání. Ondřej Gregor zdůraznil, že hodnota technického vzdělání nespočívá jen ve znalostech: ,,Inženýr, to není o tom, že umí všechno spočítat nebo že to spočítá rychleji než kalkulačka. Je to o tom, že je nějaký problém, já to umím ustát, umím to uchopit a umím to dotáhnout do konce. To ta škola v nějakém duchu člověka naučit umí.“
Pavel Janeček vyzdvihl význam matematiky jako klíčového aspektu technického vzdělání: ,,Když studujete technickou vysokou školu, ta matematika vám dá neuvěřitelnou schopnost myslet. Různá lineární algebra nebo matematická analýza, všechny ty integrály a diferenciální počty – to vás tak nutí sednout si na zadek a opravdu se nad tím hluboce zamyslet a zapojit veškeré mozkové buňky.‘‚
Jiří Resl dodal: ,,Technické školství je tak náročné, že během studia se člověk ten tlak naučí snášet, což může být jednou z velkých deviz absolventa v porovnání s člověkem, který vysokou školu nevystudoval.“
Motivace dnešních studentů a problémy mladé generace
Závěrečná část rozhovoru se věnovala proměnám hodnot a očekávání současné mladé generace. Ondřej Gregor kriticky poukázal na posun ve vnímání běžného života: ,,Standard je jinde. Pro mladého člověka není normální vstát, pracovat, jít domů, žít spořádaný život – to je nuda. A proč to tak mladí lidé mají? Protože to vidí na sociálních sítích. Nemusíte pracovat – jste influencer, jedete na dovolenou, hotel vám zaplatí někdo, kdo chce, abyste ten hotel propagovali.“
Tento posun v očekáváních se projevuje i ve vzdělávacím systému, kde schází motivace překonávat náročné překážky. Technické obory však podle diskutujících stále představují oblast, kde realita vítězí nad iluzemi. Jak řekl jeden z diskutujících: ,,V technických oborech se s přírodou nedá dohodnout. Buď vám to vyjde a máte za to body u zkoušky, nebo jdete.‘‚
Právě tato nekompromisnost technických disciplín může být v dnešní době relativizace hodnot výhodou. Absolventi technických oborů získávají nejen odborné znalosti, ale především systematický přístup k řešení problémů, který má univerzální uplatnění napříč obory a profesemi.
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak se liší zkušenosti studentů, kteří během studia pracovali v oboru, od těch, kteří se soustředili pouze na školu?
- Proč podle diskutujících dochází k úpadku státní správy a jakou roli v tom hraje vzdělávací systém?
- Jaké konkrétní příklady z praxe uvádějí bratři Gregorovi o fungování rodinné firmy?
- Jak hodnotí diskutující vliv sociálních sítí a „influencer kultury“ na pracovní etiku mladé generace?
- Co považují mladí inženýři za největší výzvy v přechodu ze studia do praxe?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
