Dvě třetiny právních sporů týkajících se sankcí, které Evropská unie v minulosti uložila, prohrála, píše server Politico. Nyní nejméně 20 nejmocnějších ruských magnátů podává žaloby na Evropskou unii, aby jim rozmrazila majetek a odblokovala víza.
Mezi žalujícími je i Roman Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, na kterého byly v březnu uvaleny sankce za to, že údajně těžil ze svých úzkých vazeb na prezidenta Vladimira Putina.
Seznam podání k druhému nejvyššímu soudu EU, tzv. tribunálu, ukazuje řadu jmen, která se překrývají se seznamem sankcionovaných osob sestaveným Radou EU. Existuje také několik anonymizovaných soudních případů, které by se mohly týkat dalších oligarchů.
Mezi vysoce postavenými jmény jsou Fridman, Aven a Usmanov, kteří podali stížnost k soudu mezi koncem dubna a koncem května. Na seznamu soudu jsou v současné době uvedena pouze příjmení, stejná jména se však objevují i na seznamu sankcionovaných osob Rady EU.
EU sankcionovala například Michaila Fridmana, zakladatele ruské investiční společnosti Alfa Group. Zmrazila rovněž majetek a uložila zákaz cestování Fridmanovu bývalému obchodnímu partnerovi Petru Avenovi, kterého EU považuje za „jednoho z nejbližších oligarchů Vladimira Putina“.
Sankce postihly také ruského miliardáře Ališera Usmanova
Společnosti ani zástupce Fridmana a Avena se nepodařilo zastihnout, aby se k situaci vyjádřili. Mluvčí Usmanova odmítl komentovat „právní postupy související se sankcemi“. Server Politico rovněž neobdržel odpovědi na pokusy kontaktovat Abramoviče.
Na opatření, která proti nim EU přijala, si stěžuje také řada ruských organizací. Vysílací společnost RT podala stížnost proti svému pozastavení. Podobně ruský fond přímých investic podal stížnost poté, co EU v březnu zakázala investice do tohoto fondu. Investiční instituce VEB.RF, jejíž předseda je jmenován Vladimirem Putinem, rovněž zahájila soudní řízení. Společnosti na žádosti o komentář nereagovaly.
Soudy by mohly trvat roky
Soud se k jednotlivým případům nemohl vyjádřit, jeho mluvčí Jacques Zammit však uvedl, že do vynesení rozsudků bude ještě dlouhá cesta. Případ by mohl „trvat měsíce, určitě i asi rok, aby se dostal od začátku do konce“, řekl. Očekává se, že v příštích týdnech a měsících budou podány další žaloby. EU dosud uložila sankce více než tisícovce lidí.
EU má při úspěšné obraně proti takovým stížnostem smíšené výsledky. Například v letech 2008 až 2015 podle studie, kterou si vyžádal Evropský parlament, EU prohrála přibližně dvě třetiny právních sporů týkajících se sankcí, které uložila.
Ale i když oligarchové případy vyhrají, nemusí dostat své peníze zpět. Andreas Geiger z lobbistické firmy Alber & Geiger, která se sankcemi zabývala, uvedl, že žaloba na radu je „zbytečná“, i kdyby soud rozhodl ve prospěch stěžovatelů.
Je to proto, že rada každý rok vydává nové sankční seznamy, které vycházejí – z právního hlediska – ze seznamu předchozího. „Tito lidé zůstanou na sankčním seznamu – i když vyhrají všechny své soudní spory, jedno rozhodnutí za druhým, rok za rokem – tak dlouho, jak bude rada chtít, protože vždycky pošle nové rozhodnutí, i když soud rozhodne, že rozhodnutí bylo nezákonné,“ řekl Politicu.
Již několik let se soudí Janukovyč
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, ruský spojenec, podává stížnosti již několik let. Jeho majetek byl zmrazen v roce 2014 za zpronevěru státních prostředků těsně předtím, než byl svržen masovými protesty. Loni v červnu se soud postavil na jeho stranu, ale EU oznámila, že sankce ponechá v platnosti. Minulý měsíc byly zaregistrovány dva nové případy pod Janukovyčovým jménem.
Jediným způsobem, jak se dostat ze sankčního seznamu, je podle Geigera zdlouhavé politické lobbování.
Ale i na to by EU mohla mít odpověď. Nejnovější sankční balíček bloku, který vstoupil v platnost v pátek, zakazuje evropským firmám vykonávat lobbistickou činnost pro Rusy nebo ruskou vládu.
Autor: Jiří Böhm
