Dva miliony korun. To je podle odborníků částka, se kterou je doporučeno odejít do důchodu. V rámci dlouhodobé rezervy na ni však dosáhnou pouhá 4 procenta Čechů v předdůchodovém věku. Problémem je chabá investiční gramotnost i vysoká inflace, která odsouvá spoření na vedlejší kolej.
Podle nového průzkumu České spořitelny, Evropy v datech a IPSOS (Agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění v České republice) má pouze 12 % Čechů naspořený (nebo zainvestovaný) alespoň desetinásobek měsíčních příjmů domácnosti. U těchto lidí tak lze předpokládat, že do důchodu odejdou s odpovídající rezervou, která by měla stačit na pokrytí patnácti až dvaceti let, což je průměrná doba, kterou Čech v důchodu stráví.
Podle Moniky Hrubé, manažerky finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny, se díky této částce vyhnou velmi prudkému poklesu životní úrovně. „Pokud mají naspořené 2 miliony korun, mohou ze svých úspor ročně utratit 100 tisíc, tedy 8 333 korun měsíčně. Tato částka jim doplní důchod od státu,“ dodává Hrubá.
Na takovou částku ale drtivá většina Čechů nedosáhne. A i když si u nás dlouhodobou rezervu tvoří 83 % obyvatel, většina z nich nemá našetřeno dostatek peněz. „Z Čechů, kteří si dlouhodobou rezervu tvoří, má 36 % našetřeno méně jak 100 tisíc korun, 18 % dokonce méně než 50 tisíc korun,“ říká analytik Evropy v datech Milan Mařík.
Češi šetřit umí, úspory ohrožuje inflace
Češi si však v otázce spoření nevedou zase tak špatně. Podle všeho si dokonce uspoří přes 19 % svého ročního disponibilního příjmu, což je mírně vyšší než evropský průměr. Problém tedy není v tom, jestli vůbec odkládáme peníze stranou, ale kam je odkládáme. Podle projektu „Index prosperity a finančního zdraví“ si až 34 % z těch, kteří si dlouhodobě spoří, odkládá alespoň část peněz na běžný účet. Ten ale nepokryje ani zlomek inflace. „Běžné nebo spořicí účty nejsou pro dlouhodobé zhodnocování ideální nejen kvůli nižšímu zhodnocení, ale také kvůli relativně banálnímu důvodu – jsou hned po ruce a lidé je proto často spotřebují na běžný provoz domácnosti,“ varuje Hrubá.
Alternativu tak představují například podílové fondy. Do těch však u nás investuje pouze 23 % lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh (AKAT) navíc 37 % Čechů s investováním žádnou zkušenost nemá a ani ji mít nechce. „Častým důvodem, proč lidé neinvestují, je fakt, že jim kvůli inflaci prostředky prostě nezbývají. Dle pravidelných statistik AKATu ovšem počet lidí, kteří investují pravidelně, přece jen postupně roste – není totiž nutné investovat velké částky, zásadní je právě ona pravidelnost,” vysvětluje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Důležité je proto vnímat komplexnost tohoto problému. Češi šetřit umí a zhruba polovina z těch, kdo si dlouhodobou rezervu tvoří, si odkládá každý měsíc stranou 3 tisíce korun. Kvůli inflaci a vysokým cenám má však velké procento obyvatel v současnosti problém zaplatit i za ty nejzákladnější komodity – otázka spoření je tak odsunuta na druhou, kolikrát i třetí kolej.
Autor: Lenka Hrušková
