Mýty o nízkých úrocích u penzijního připojištění mohou mnoho lidí odradit, moderní penzijní spoření však tyto obavy vyvrací. „Nízké úroky platí zejména pro původní spoření, která se sjednávala do roku 2013, než přišlo moderní penzijní spoření,“ říká Martin Luňáček, produktový ředitel investiční platformy Portu.
Nové penzijní spoření nabízí větší flexibilitu a dynamiku. „Jeho zhodnocení je lepší,“ vysvětluje Luňáček možné výhody. Pokud máte stále sjednané pojištění z roku 2013, doporučuje ho ale zrušit. „Takových lidí je pořád velký počet. Doporučoval bych to předělat na nové doplňkové penzijní spoření,“ radí Luňáček.
Stát důchod nezajistí, budoucnost je už teď nejistá
Pokud se chcete mít v důchodu dobře, nemůžete se podle Luňáčka spoléhat na stát. Nutné je odkládat si finance stranou už v brzkém věku – takových 25 let si spořit 500 korun měsíčně. Mnoho lidí ale na to jde špatně. „Nechávat ležet velké množství peněz pouze na běžném nebo spořicím účtu je chybná cesta,“ komentuje Luňáček s tím, že běžný spořicí účet je určený pro peníze, které představují určitou rezervu.
Podle statistik ideální ušetřená částka činí 2,5 milionu. Měsíčně byste si tak měli odkládat několik tisíc korun. Nějaké prognózy pro 20–30leté občany je ale obtížné nyní stanovovat. „Těžko předvídat, jaká bude výše důchodů. Záleží to na více faktorech. Pokud si v penzi budeme chtít vybírat 10 tisíc měsíčně, musíme naspořit kolem 2,5 milionu. Myslím tím finanční majetek,“ říká Luňáček.
Objem peněz, které lidem leží na účtech, je ale ohromný. „Výrazně to převyšuje stav, jaký bychom měli mít,“ doplňuje Luňáček. Volné peníze tak raději směřujte do investic nebo akciových nástrojů. „Při šetření na důchod je dobré volit nějaké státem podporované produkty,“ dodává.
Flexibilita není pro všechny
Češi jsou konzervativní národ, který často panikaří. Podle Luňáčka se to ale zlepšuje. „Vidíme to u různých poklesů. Když zainvestují do akcií a najednou u nich začne klesat hodnota, mají lidé tendenci peníze hned vybírat,“ vysvětluje.
Podle statistik si na důchod spoří dvě třetiny Čechů. Jedna pětina si ale naopak nemá co odkládat. Co mohou dělat lidé, kteří nemají peněz nazbyt? „To není ani tak otázka investování, jako spíše změny kvalifikace – možná nějaká brigáda navíc. Zkrátka lepší pozice na trhu práce, abych si začal vydělávat více peněz,“ radí Luňáček.
Hrozí konec poradců?
Důležité je nikomu nenaletět. Asistenční služby dnes nabízejí banky i finanční poradci. „Jsou ale zpravidla také nejdražší. Jako alternativu vidím automatizovanou online cestu,“ konstatuje Luňáček. Je totiž levnější až o polovinu.
Nenahradí finanční poradce umělá inteligence? „Nemyslím si. Je pravda, že se svět investičního poradenství značně mění. Funguje čím dál více poradců, kteří přecházejí do provizního režimu, kde dostávají odměnu na základě toho, co sjednají. Je pak otázkou, jestli jsou opravdu motivováni zájmy klienta, anebo jen nabízejí produkty s nejvyšší provizí,“ doplňuje Luňáček. V případě, že si chcete odkládat jenom tisíc korun měsíčně, poradce ani nepotřebujete. Náklady by byly zbytečně vysoké.
Nová státem podporovaná forma spoření
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) přináší daňově výhodný režim, který všem umožňuje investovat na důchod podle svého. A začíná se těšit velké oblíbě. „Je to taková alternativa, která nabízí větší flexibilitu. Pokud si například řeknu, že akcie společnosti Apple budou můj hip – můžu to udělat. Současně mohu čerpat daňové výhody, daňové odpočty, příspěvek zaměstnavatele,“ představuje Luňáček.
„Je o něj opravdu zájem, sami to vidíme. U nás na platformě na spuštění tohoto produktu čekali tisíce lidí. Šlo o takovou první vlnu. Momentálně trochu utichá, ale pořád počítáme s tím, že jak se o DIPu dozví více lidí, budou si ho i více zakládat,“ dodává na závěr Luňáček.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.