Kdo již automatizoval, nemusí se tolik obávat rizik plynoucích z potenciálně nařízených karantén či povinných dezinfekcí pracovního prostředí. Naopak ostatní firmy se standardním postupem výroby toto téma musí řešit neustále, říká Vítězslav Lukáš, generální ředitel ABB Česká republika.
Jak se koronavirus projevil u ABB, respektive v robotice? Zaznamenali jste pokles zájmu o vaše produkty?
V některých sektorech cítíme pokles. Z druhé strany zájem je, a to dlouhodobě. Těžíme z toho, že máme velmi široké portfolio produktů a k tomu přiřazených služeb. To znamená, že řadu sektorů i v tomto roce, který je často spojován s koronakrizí, vidíme silně růstově. Jednoduše řečeno – zákazníci investují.
Jaká odvětví u vás zaznamenala největší propad a která jsou naopak na vzestupu?
Obecně vidíme pokles v oblasti automotive, jak u finálních výrobců automobilů, tak celého dodavatelského řetězce. Automotive historicky tvoří největšího „konzumenta“ robotiky a robotů obecně. Silný růst máme v dodávkách do datových center, dále jsme posílili naše postavení na trhu rychlonabíjecí infrastruktury pro elektromobily, kde vidíme ohromný dlouhodobý potenciál. V robotice vše míří k tomu, expandovat i do jiných odvětví, převážně služeb nebo zdravotnictví.
Robotizovanou linku na týden vypnete…
Určitě jste se bavili a bavíte se svými současnými i potenciálními zákazníky. Jak na ně dopadl či dopadá koronavirus?
Názory se v tomto ohledu hodně liší. Ti, co o automatizaci či robotizaci měli zájem už před koronavirem, tuto dobu vidí jako velkou příležitost. Mnohdy mají dostatek dostupných zdrojů a aktuálně je na trhu výhodné být v pozici kupujícího – dodavatelé jsou pružnější a i cenově více atraktivní než v dobách silného růstu. To znamená, že ten, kdo je o výhodách automatizace přesvědčen a má dostatečné finanční prostředky, aby je do těchto projektů uvolnil, jede aktuálně na vítězné vlně.
A co ostatní, kteří do automatizace ještě neinvestovali?
V těchto společnostech je nyní mnoho důvodů k přemýšlení. A bariéra k posunu vpřed často není v úrovni finanční, ale spíše mentální. Doposud zde panovala silná víra v „levnou českou práci“ – i když na pracovním trhu v posledních letech prakticky nešlo kohokoli nalézt. Mnohdy zde unikají ty hlavní přednosti robotizace – a to výrazně vyšší produktivita takovýchto pracovišť, minimální zmetkovitost, v mnoha případech nižší spotřeba surovin, a tím značně příznivější vliv na ekologii. O odbourání zdraví škodlivých prací nemluvě.
Situace se však mění a firmy si rychle začínají uvědomovat, že způsob růstu posledních let, založený na pracovní síle, kterou mnohdy nemáme, je neudržitelný. Takovéto podniky mohou těžit z rozsáhlé nabídky zdejších robotických integrátorů, za niž vděčíme právě automobilovému průmyslu.
Co tedy současná situace pro firmy znamená?
Ukazuje nám, že podniky s automatizovanou výrobou se nemusí obávat rizik plynoucích z nařízených karantén či povinných dezinfekcí pracovního prostředí. Na druhé straně jsou ale firmy se standardním postupem výroby, které téma karantény neustále řeší. Jsou zde desítky firem, které kvůli vládním opatřením musely dočasně zavřít. Do procesu zde vstupuje stát prostřednictvím hygienické stanice a samotný podnik už nerozhoduje o tom, zdali v následujících týdnech fungovat bude, či ne.
Jaká je návratnost robotů ve výrobě?
V dnešní době návratnost na robotech působících ve třísměnném provozu je často jeden a půl roku. A mnohdy i kratší. Takže po roce a půl, kdy už má zákazník tuto investici splacenou, pro něj jakékoli nařízené zastavení provozu znamená „jen“ ušlý zisk.
Vítězem krize jsou tedy především firmy, co už na vlnu automatizace najely…
Ano, automatizovaná výroba neskýtá žádnou administrativní zátěž, žádání o příspěvky státu či mzdy. Velmi zjednodušeně – robotizovanou linku na týden vypnete a pak pokračujete, kde jste skončili.
Laboratoř budoucnosti
ABB se hodně angažuje i v odvětvích, jako je medicína. Máte nějaké konkrétní příklady z českých nemocnic?
Už jsou to dva roky, kdy jsme otevřeli naše výzkumné centrum při Texaském medicínském centru (TMC Houston), což je skutečný konglomerát všech zdravotnických zařízení na jednom místě. Doslova město ve městě, pracuje zde přes sto tisíc zaměstnanců. Zde vyvíjíme řešení pro manipulace s léčivy, jejich distribuci anebo laboratorní aplikace. Cílem je takto odzkoušená řešení následně instalovat po celém světě. Pevně věřím, že v brzké době budeme moci tyto aplikace nabídnout i v České republice.
Někteří vaši konkurenti, třeba jihokorejská Hanwha, nabízeli a nabízí své speciální sterilizační roboty do českých nemocnic. Máte i vy podobná řešení, která jsou právě nyní vzhledem k pandemii aktuální a potřebná?
Příkladem může být koncept laboratoře budoucnosti pro práci se vzorky, který připravil na základě poptávky z Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) tým vědců z Vysokého učení technického (VUT) s použitím našeho kolaborativního robota ABB YuMi. Cílem bylo nahradit člověka při potenciálně rizikové manipulaci s infekčním vzorkem. Jedním z možných využití je příprava vzorků odebraných pacientům s podezřením na covid-19 nebo nasazení v laboratoři, kde se připravují cytostatika, tedy léčiva s nezanedbatelnou toxicitou, jejichž výroba je řazena mezi rizikové práce. FN Brno nyní plánuje pilotní nasazení a testování tohoto konceptu.
V jakém časovém horizontu podle se vás vrátíme v robotice, nebo třeba konkrétně v odvětví automotive do předkoronavirového stavu?
Toto je velmi těžké predikovat. Myslím si, že v řadě odvětví, a obecně na trhu, dojde a vlastně už dochází ke změnám zažitých praktik a postupů. Nepředpokládám, že situace bude stejná jako v době před koronavirem. Ukazuje se, že koronavirus se zřejmě v horizontu několika měsíců vymýtit nepodaří, takže jde spíše o to, aby se lidé adaptovali na život s ním, a to s minimálními ústupky a náklady. Tato doba zároveň ukázala nesmírný potenciál, který když se napřímí správným směrem a existuje společenská poptávka, tak dokážeme téměř nemyslitelné – z globálního pohledu mám na mysli rychlost vývoje vakcíny, lokálně nás všechny pozitivně překvapil bleskový vývoj respirátorů našimi vědci.
Když budeme mluvit o oživení průmyslu, tak to může v klíčových odvětvích, jako je třeba automobilový průmysl, trvat i delší dobu. Nicméně je otázkou, zda se chceme vracet. K ekonomice závislé na masivním užití manuální, rutinní práce. Zda současná krize není příležitostí k nastartování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, k reformě vzdělávací soustavy a podpoře infrastruktury pro vědu a výzkum.
Autor: Jiří Böhm