Množství firem, které využívají robotizaci, stoupá. Podle Eurostatu disponovalo v roce 2020 průmyslovými roboty už 6 procent firem, v automobilovém průmyslu dokonce 55 procent. Robotizace dokáže zvýšit efektivitu výroby a výrazně eliminovat chyby, kterých se může dopouštět lidská obsluha. V některých oborech je již požadavek na robotizovanou výrobu klíčový a firma, která ji nemá, je z výběrových řízení vyloučena.
Přesto přetrvává názor, že se u robotických pracovišť jedná o velmi vysoké vstupní náklady, které se vrací jen pomalu a obtížně. Jak je to ale ve skutečnosti?
Návratnost je pro uvažování o technologii klíčová
Nákup nového obráběcího stroje je především pro menší firmy zásadní investice, kterou zodpovědní pracovníci velice dobře zvažují. Klíčovým hlediskem se stává návratnost, tedy čas, za který technologie zaplatí vynaložené prostředky a začne naopak vydělávat. To vede k postupu, kdy se nakupující snaží cenu maximálně stlačit, takže osekává veškeré přidružené služby, které může stroj nabídnout, což se týká i odmítnutí robotizace.
„Může se ale jednat o krátkozraké rozhodnutí, protože robotické pracoviště může efektivitu stroje navýšit do takové míry, že se v kombinaci s dalšími faktory investice vrátí dokonce i dříve než nákup samostatného stroje,” uvádí Jakub Kaufman, který se v Profice robotizací zabývá.
Stačí i pouhé dva měsíce
Společnost Profika vypracovala modelovou analýzu, která dokumentuje návratnost obou strojů – s robotizací i bez ní. V úvahu vzala následující faktory:
- Zvýšení efektivity výroby
- Snížení počtu pracovníků pro robotizovanou výrobu (jeden operátor obslouží více robotických pracovišť)
- Nutnost zaškolení nebo případné zaměstnání odborného pracovníka
- Náklady na provoz a servis robotizace
- Využití ušetřené kapacity na další práci (robotické pracoviště je efektivnější a rychlejší)
- Možnost zvýšení počtu pracovních směn
Z výsledku modelové analýzy vyplývá, že nákup stroje rovnou s robotizací návratnost vstupní investice zvyšuje jen mírně (o 6,7 %). Pokud zůstává zachována efektivita výroby i počet pracovních směn, návratnost samotného stroje je 25,5 měsíců a návratnost stroje s robotizací 27,2 měsíce. Samotná robotizace se tak vrátí za necelé dva měsíce.
Zdroj: Profika
Naopak, při pokračování výroby po dosažení požadované dávky dochází k opačnému jevu – tedy návratnost stroje s robotizací je rychlejší (v modelové analýze rychlejší o 16,8 %) než při nákupu samotného stroje.
K maximálnímu zrychlení návratnosti dochází při nasazení robotizace a zároveň navýšení počtu směn (i když zpravidla dochází k navýšení počtu směn až po nějaké „záběhové“ době). V modelové analýze došlo ke zrychlení návratnosti o 48,6 %, tedy o skoro polovinu rychleji než při nákupu samotného stroje.
Robotizace je pro některé obory nutností
Nasazení robotizace do výroby je nejen efektivnější a výhodnější z pohledu rychlosti návratnosti investice, ale i pro lepší image a postavení firmy na trhu.
„V praxi se setkáváme i s požadavky na rychlé dodatečné dodání robotizace, protože se firmám stává, že pokud jim robotizace chybí, automaticky je to diskvalifikuje z některých projektů. Klasickým příkladem je automotive výroba, kde se zákazník (tedy automobilka poptávající kooperaci) obává nahodilých chyb lidské obsluhy. Ty vedou k reklamaci celých výrobních dávek, což znamená obrovské náklady na nápravu. Proto je preferována robotizace,” shrnuje Kaufman, podle kterého je vždy snazší a výhodnější situace, kdy je robotické pracoviště součástí dodávaného stroje, než když je třeba řešit její zakomponování do stávajícího provozu.
Autor: Jiří Böhm
