Něco jako Apple Pay. Mastercardu a Vise roste nová konkurence

Litevský startup Kevin přichází s revolucí v placení, která zabrání tomu, aby z plateb profitovaly velké karetní společnosti. „Pokud nás Mastercard nebo Visa za konkurenci nepovažují, brzy budou. Zajímavé je, že jedním z našich investorů je bývalý dlouholetý šéf Mastercardu pro Evropu,“ říká Jindřich Benko, ředitel pro střední a východní Evropu společnosti Kevin.

Proč zrovna Kevin?

Když jsme přemýšleli, jak pojmenovat technologickou firmu, která bude zprostředkovávat platby mezi bankovními účty obchodníků a koncových spotřebitelů, řešili jsme, aby název neměl přímé napojení na platby. Proto jsme vybrali něco, co se dá personifikovat a volba padla na Kevin.

Čeká nás budoucnost placení bez hotovosti? V některých státech už se totiž objevuje nápad, že by mohli uzákonit platby kartou.

Já osobně si nemyslím, že by to byla budoucnost. Hotovost nikdy úplně nevymizí. Vždy se někde bude objevovat, ale určitě se budeme čím dál tím více posouvat k digitálním platbám. I tady v Česku se poslední dobou začalo hodně mluvit o právu na platbu kartou, což já si nemyslím, že by byla úplně nejlepší cesta. Když se podíváme do Asie, tam už dnes kartou nikdo neplatí. V Asii jsou všude digitální peněženky, různé digitální měny, takže pokud my u nás budeme přemýšlet nad takovou legislativou, určitě bych ten nápad směřoval podobným směrem. 

Od minulého roku máme novou vládu, jejíž zástupci digitalizaci podporují. Myslíte tedy, že by se u nás mohlo něco podobného v příštích letech uskutečnit?

Doufám, že se u nás něco takového v nejbližším čase řešit bude. Určitě to totiž dává smysl. Během pandemie se ukázalo, že hotovost není úplně nejkomfortnější a nejbezpečnější způsob, kterým můžeme platit. Téměř všude byla doporučení, aby se platilo bezkontaktně, ale opět, nemusí se jednat pouze o platební karty.

Češi jsou známí tím, že jim platby kartou nejsou cizí. Dokonce v tom jsou mezi národy, řekněme, premianty. Tím pádem mají velkou sílu karetní společnosti, jako jsou Visa a Mastercard. Jedná se o vaši konkurenci? Budou vás oni brát jako konkurenci? Co jiného oproti nim dokážete nabídnout?

Nevím, jestli nás tak momentálně vnímají, ale myslím si, že do budoucna budou. Když se na to podíváme z trochu širšího kontextu, zmiňujete, že patříme mezi špičku v platbách kartou. A je tomu opravdu tak. Vždycky bylo. Když se podíváme deset let zpátky, byli jsme na úrovni, na které je dnes Rumunsko a vše se u nás točilo kolem platebních karet. V Rumunsku nyní karty rostou taky, ale zároveň i další věci, jako digitální peněženky a různé alternativní způsoby jak platit. Proto si myslím, že karty už nejsou úplně budoucnost. Přece jen, Mastercard dnes dělá kampaně o ekologických kartách bez plastu, ale tím, že my zjednodušíme celé to platební schéma, budeme o několik kroků napřed a ostatní společnosti nás rozhodně budou brát jako konkurenci.

Můžeme tedy říct, že se snažíte nabourat jejich dominanci?

Ano můžeme, ale zároveň my sami sebe nevnímáme jako platební firmu. Vnímáme se jako technologickou firmu, která umožňuje provádění plateb. Finanční instituce nebo platební firmy jsou takové kostrbaté, zatímco ty technologické mají větší sílu a rychlost vnášet do toho procesu inovace a měnit to, jak věci fungují.

Víme, že někteří obchodníci a podnikatelé odmítají platby kartou právě kvůli poplatkům. Jak se na tento problém díváte?

Aby proběhla platba kartou, musí do celého procesu vstoupit hned několik subjektů a každý tento subjekt si vezme nějakou desetinu procenta z platby jako poplatek. Evropská unie to však začala regulovat, takže dnes existuje pouze základní poplatek, který se pohybuje kolem 0,2 procent pro evropské karty a v USA se jedná o poplatek, který dosahuje až ke dvěma procentům. My s poplatky budeme také pracovat, ale samozřejmě ne v takové míře. Máme fixní poplatek, takže nezáleží na tom, jak bude transakce velká. Poplatek bude vždy stejný. 

Můžete prozradit, jaká bude výše poplatku? 

Pro online platby bude poplatek v základu 5 euro centů, ale samozřejmě, pokud budeme pracovat s někým, kdo dělá velké množství transakcí, jsme schopni s cenou pracovat. A co se týče offline plateb, které budeme spouštět v průběhu roku, ty budeme teprve definovat.

Kdo je váš klient a na koho cílíte?

Náš ideální klient je prakticky kdokoli, kdo přijímá platby. V tuto chvíli to jsou primárně online obchodníci, kteří mohou platby přijímat přímo na svůj účet a nemusí čekat, až jim to platební brána vyplatí. Ale do budoucna, tím, že jsme jedni z prvních, kdo tuto technologii přináší i do offline terminálů, může být pro nás klientem prakticky kdokoli.

Mohl byste na konkrétním příkladu popsat, jak budou platby vypadat? Co bude člověk potřebovat a jak bude platba probíhat?

Bude to vypadat tak, že uživatel přijde na web, vybere si platební metodu, která může říkat jméno obchodníka, takže když si vezmeme někoho, kdo má silnou značku, třeba Rohlík, tak Rohlík si může udělat Rohlík platby a může přijímat platby přes naši infrastrukturu. Ve chvíli, kdy si uživatel vybere tuto platební metodu, zobrazí se mu loga všech bank, které podporujeme, vybere si jednu konkrétní a v tu chvíli bude automaticky přesměrován na přihlášení do svého internetového bankovnictví, kde už má všechna data vyplněná. Tam se přihlásí, platbu potvrdí a v tu chvíli platba proběhne. Velká výhoda oproti klasickým bankovním převodům je ta, že ve chvíli, kdy je platba iniciovaná, nedá se zrušit. A v tu chvíli my víme, že peníze dorazí.

Lze specifikovat, kolik člověk tímto způsobem platby ušetří?

Nedá se to říct úplně přesně, protože záleží na tom, jaká je vaše průměrná hodnota transakce. Pokud procesujete menší transakce, tak je ta úspora samozřejmě menší, ale pokud jste obchodník, který prodává například nábytek, tak když si spočítáte procenta, kolik odvádíte z každé transakce, tak jsou to obrovské částky. V tu chvíli se jedná klidně o desetinásobky, ale opravdu se to nedá říct přesně.

Jaké jsou vaše další plány?

Naším největším plánem jsou nyní offline platby, protože jsme opravdu první, o kom víme, že něco podobného přináší. Ani firmy, se kterými na tom spolupracujeme a které provozují terminály, nic podobného neviděly. Jsou totiž hráči, kteří pracují s QR kódy klasicky, zatímco my přinášíme platební zkušenost, která je hodně podobná právě placení kartou, ale s tím rozdílem, že se vlastně zaplatí přiložením mobilu. 

V nedávné době jste získali investici. Mohl byste konkrétně říct, kolik peněz jste získali, od koho a na co jsou určeny?

Získali jsme investici ve výši 10 milionů dolarů (zhruba 240 milionů korun, pozn.redakce), takže celkové suma nyní činí něco kolem 17 milionů dolarů (více než 410 milionů korun, pozn.redakce). Hlavními investory byli OTB Ventures a Speedinvest, ale zároveň mnoho jiných investorů, například OpenOcean nebo PayTech Ventures od Javiera Pereze, což je pro nás poměrně zajímavý investor. Javier Perez byl několik desetiletí prezidentem Mastercardu pro Evropu, čímž nám dává najevo, že člověk, který je opravdu veteránem v oboru věří tomu, co děláme a myslí si, že můžeme být tím „velkým hráčem“, který změní zajeté pořádky.

Vy jste zmínil Mastercard, který do vás vlastně zainvestoval. Nebojíte se, že se díky tomu dostane takováto firma k vašemu „know how“ a udělá si vlastní podobný projekt?  

Ten, kdo investoval nebyl přímo Mastercard. Šlo o nezávislý fond člověka, který v Mastercardu dlouho působil. Ale určitě se nebojíme, že by někdo přišel a zkopíroval to, co děláme. Když se na to podíváme z pohledu konkurence, která dělá něco podobného, tak jsme technologicky poměrně výrazně před nimi. Často navíc nabízí služby pouze pro svou konkrétní zemi. My nabízíme naši službu všude v Evropě a v současné době jsme tedy přítomni v patnácti zemích. Do konce roku bychom však měli fungovat v celém Evropském hospodářském prostoru.

Visa i Mastercard se snaží jít podobným směrem, nemůže se proto stát, že vás někdo bude chtít koupit?

Do budoucna se to určitě stát může. Pokud se podíváme na velké tradiční firmy, tak ty většinou inovují tak, že se dívají, co zajímavého se děje na trhu kolem nich. A ve chvíli, kdy se jim nějaká menší firma zalíbí, začnou přemýšlet, jak ji dostat pod svá křídla. Takže určitě se to stát může. Zatím to však není něco, co bychom řešili a náš hlavní „focus“ je momentálně na růst v rámci Evropy.