Nedostatek ajťáků přetrvává, vydělají si přitom s přehledem 100 tisíc

Jak uvádí statistiky, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru informačních technologiích trápí český trh už roky. Zjevný převis poptávky nad nabídkou ovlivňuje mimo nedostatku studentů v potřebných oborech i dlouhodobě rekordně nízká česká nezaměstnanost nebo kondice tuzemské ekonomiky.

„Česká republika stojí před bezprecedentní krizí IT, pokud nedokáže pracovníkům v tomto odvětví zajistit mezinárodně konkurenceschopné podmínky, jako například platové ohodnocení. Promarní tak příležitost, kterou v oblasti digitalizace vytvořila pandemie covid-19. To by si měli uvědomit i další aktéři, zejména stát,“ vysvětluje situaci Jiří Svoboda, zástupce Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Nábor kvalifikovaných pracovníků nezná hranic

Jak aktuální statistiky naznačují, nejvíce zahraničních IT odborníků společnosti najímají z bývalých zemí Sovětského svazu. Zarytý pohled, že Ukrajinci nebo Bělorusové zde zastávají spíše pozice na stavbách a ve skladech, tedy už dávno neplatí. Poslední týdny ale vyvolaly v řadách zaměstnavatelů jistou skepsi. Bojí se, že nebudou mít lidi kde brát. Jak je to doopravdy?

„Napjatá situace v Bělorusku ohledně nedávného únosu letadla by se na najímání běloruských pracovníků na práci do Česka neměla nijak negativně projevit. Je to vlastně podobná situace, jakou jsme zažili při vrbětické kauze, kdy bylo vydávání potřebných vízových dokumentů pozastaveno jen na pouhý jeden týden, a poté už vše zase fungovalo standardně,“ komentuje Mirek Mejtský, specialista ze společnosti Petyovský & Partners na relokaci zahraničních pracovníků.

Finále nemá žádný velký vliv na „verbování“ potenciálních zahraničních pracovníků. Jedinou složitostí procesu může být pro zaměstnavatele vyřizování potřebných byrokratických procesů a listin.

„Můžeme potvrdit zvýšený zájem ze strany Bělorusů o práci v České republice. Důvodem je samozřejmě určitá dlouhodobá nestabilní politická situace v zemi. Je proto i vzhledem k aktuální situaci ohledně únosu letadla a hrozícím sankcím světa vůči běloruskému režimu očekávatelné, že zájem o práci u nás bude mít čím dál více vzdělaných Bělorusů,“ dodává Mejtský.

Není developer jako developer

Když se hovoří o „ajťácích“ v běžném životě, většina lidí si nejspíše představí člověka, který jim přijde domů „opravit internet“, nebo šikovného kolegu z práce, který dokáže pomoct s nefunkční excelovskou tabulkou. Rozdílných pozic jsou ale v IT přinejmenším stovky, a nedostatek specialistů v oboru je tak velmi generalizován.

„V současné době hledáme do svých řad přes deset druhů různých IT odborníků, a to od designerů webových stránek přes manažery starající se o fungování e-shopu až po developery neboli vývojáře všech zaměření a zkušeností. A tím myslím jak experty na applovský software iOS, Ruby on Rails, tj. jazyk vhodný pro webové aplikace všech druhů a barev, tak front-end developery, kteří se starají, aby interakce mezi aplikací a uživatelem probíhala v pořádku. Nedostatky jsou tedy, minimálně pro nás, na všech frontách oboru,“ konstatuje Petra Sachlová, HR manažerka tuzemské vývojářské společnosti eMan.

Najít dobrého „ajťáka“ je um, zní z asociace

Nedostatek IT profesionálů potvrzuje i AAVIT. Asociace totiž vedle poradenské činnosti v oblasti digitalizace státní správy zaštiťuje i podporu pracovního trhu v IT a vedle tvorby pracovních míst řeší i jejich udržení či obsazování. 

„V řadách členů asociace se s nedostatkem IT profesionálů potýkáme na denní bázi. Technologických společností je u nás stále více. Zahraniční společnosti sem investují velké peníze, a tak přirozeně i rozšiřují své pobočky, které vyžadují další zaměstnance. Najít dobrého IT pracovníka je v dnešní době um, firmám nezbývá než hledat v zahraničí, kde už je ale kolikrát trh rovněž saturovaný,“ dodává Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com a prezident AAVIT.

Junioři si vydělají 50 tisíc, senioři nejdou pod 100 tisíc

Ke složité situaci nepřidává ani pandemická krize. Ochota IT pracovníků uvažovat a následně měnit zaměstnání je i z důvodu nejisté budoucnost minimální.

„Přestože se snažíme využívat jak klasickou inzerci, tak přímé oslovování potenciálních zaměstnanců na různých kanálech, nedávno jsme začali využívat i pomoc specializovaných agentur a partnerů. Doufejme, že nám situace brzy umožní využívat i off-line kanálů na komunitních akcích a meetupech,“ komentuje situaci Sachlová. A to je nakonec i důvodem nadstandardních mezd v tomto sektoru, u kterého informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí průměrnou hrubou mzdu 61 845 Kč. Největší platové skoky jsou reflektovány v senioritě zaměstnanců.