Celkem deset miliard eur (přes 240 miliard korun) investuje Německo formou dotací do domácí výroby čipů. Cílem je být lépe připraven na možný budoucí další výpadek těchto součástek.
Německé ministerstvo průmyslu, energetiky a klimatu vybralo 32 podnikových projektů v oblasti mikroelektroniky, které mají být financovány v rámci tzv. významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI – Important Projects of Common European Interest) s cílem vrátit výrobu polovodičů zpět do Německa a Evropy.
„Chceme posílit výrobu čipů v Německu a Evropě a stát se méně závislými na mezinárodních dodavatelských řetězcích. Spoléháme na inovativní, energeticky účinné a klimaticky šetrné technologie, které budou hnacím motorem transformace našeho průmyslu směrem k CO2 neutralitě,“ uvedl k tomuto plánu německý ministr hospodářství Robert Habeck.
„Vítáme, že se IPCEI zaměřují i na oblast mikroelektroniky. Poslední měsíce nám jasně ukázaly velkou důležitost čipů a polovodičů pro fungování evropského nejen automobilového průmyslu. Podobné výpadky v dodávkách by mohly výrazně poškodit pozici českých a evropských podniků v globální konkurenci,“ říká pro FocusOn Jaromír Hanzal, předseda Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).
Výše podpory až 50 miliard eur
Těchto 32 projektů má podle Asociace pro evropské aktivity v oblasti nanoelektroniky celkový objem investic přesahující 10 miliard eur (přes 240 miliard korun). Na IPCEI se podílí dalších 19 členských států EU s celkem asi 90 společnostmi.
Podle agentury Reuters evropské státy již před rokem plánovaly podpořit místní výrobu technologického hardwaru cílenou pomocí, která by mohla vést k celkovým investicím až 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun).
Německo, Francie a dalších 17 zemí EU se dohodly, že spojí své síly a budou investovat do procesorů a polovodičových technologií, které jsou klíčové pro zařízení připojená k internetu a zpracování dat. Chtějí takto co nejdřív dostihnout Spojené státy a Asii.
Podíl Evropy na celosvětové výrobě čipů je jen 10 procent
Podíl Evropy na celosvětovém trhu s polovodiči v hodnotě 440 miliard eur (bezmála 11 bilionů korun) činí přibližně 10 procent, přičemž EU je v současné době závislá na čipech vyrobených v zahraničí. Tato závislost na čipech a dalších výrobcích se dostala do centra pozornosti během pandemie nemoci covid-19.
Cílem IPCEI pro mikroelektroniku a komunikační technologie je podporovat projekty v celém hodnotovém řetězci – od vývoje a výroby až po zralost výrobků. Cílem je vytvořit celkové hodnotové řetězce mikroelektroniky, které budou výkonné, rychlé, bezpečné a energeticky účinné.
Koordinátorem IPCEI za zúčastněné členské státy EU je právě spolkové ministerstvo hospodářství. Dvacet zúčastněných členských států EU předložilo Evropské komisi své první projekty pro nový IPCEI Mikroelektronika a komunikační technologie. Tato tzv. předběžná notifikace je prvním krokem ke schválení státní podpory Evropskou komisí.
Jaká bude role Česka? Skutečný koordinátor, nebo pouhý subdodavatel?
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo loni na začátku února výzvu „k vyjádření zájmu o účast v mezinárodních projektech IPCEI v oblasti mikroelektroniky a konektivity“. Podle Miluše Trefancové z tiskového oddělení MPO se do výzvy do 4. března 2021 přihlásily čtyři kompletní projekty českých společností. Tyto projekty ale musí vyhovovat nastaveným kritériím IPCEI.
„Projekt musí být buď vysoce inovativní a jít nad rámec současných technologií, nebo musí výrazně přispívat k naplňování strategie Unie v oblasti životního prostředí, energetiky či dopravy. Zároveň musí být realizován ve spolupráci s minimálně jedním zahraničním partnerem, který se účastní stejného IPCEI,“ informuje Trefancová.
Mezi kritéria náleží i to, týkající se samotného rozpočtu, který musí být v řádu několika milionů eur. Zároveň se žádající společnost musí zavázat šířit znalosti získané díky přidělené podpoře nejen mezi svými zákazníky a partnery, ale i po celé Evropské unii. „Chráněné duševní vlastnictví bude šířeno za spravedlivých, rozumných a nediskriminačních podmínek,“ dodává Trefancová.
„Z pohledu České republiky představuje tato iniciativa příležitost pro české subjekty, jak navázat spolupráci se zahraničními partnery. Jen je třeba snižovat dopady dosavadní praxe z jiných podobných nástrojů podpory, kdy role koordinátorů plní subjekty ze ‚starých‘ členských zemí a české subjekty téměř vždy působí pouze v pozici partnerů, respektive subdodavatelů dílčího záměru aplikovaného výzkumu,“ upozorňuje Hanzal.
Autor: Jiří Böhm
