Vláda našeho západního souseda zmrazila výdaje zaměřené na ekologické iniciativy a podporu průmyslu poté, co ústavní soud rozhodl, že dostatečně nevyužila nouzové fondy vyčleněné na zvládání následků pandemie.
Jak informuje web agentury Reuters, jednání o rozpočtu, které probíhá v rámci trojkoalice kancléře Olafa Scholze, tím pádem dostalo zásadní ránu. Rozhodnutí ústavního soudu by navíc mohlo vytvořit precedens pro fiskální reakce v případě budoucích krizí.
Ministr financí Christian Lindner bude tím pádem čelit zvýšené kontrole, a to jen několik dní před setkáním s francouzským protějškem na jednání o prosazování fiskální disciplíny v Evropské unii. Německo si dosud v nich prozatím vylepšovalo pověst obhájce udržitelného financování.
Kancléř Scholz prohlásil, že toto rozhodnutí bude mít dalekosáhlé důsledky pro vládní fond pro klima a transformaci, ale že jeho koalice najde jiné zdroje financování. „Rychle přepracujeme hospodářský plán, zapracujeme potřebné změny a přijmeme nové,“ uvedl na sociálních sítích.
Vládní kompromisy
Vláda se zavázala, že rozhodnutí bude respektovat a nepřeruší proces finalizace rozpočtu na rok 2024. Zamítnutých 60 miliard eur chtěla využít na iniciativy, jako je zvýšení energetické účinnosti budov, dotování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a čipů a podpora energeticky náročných podniků. Podpory energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v sektoru stavebnictví se tato situace ale týkat nebude.
„Pro vládu to znamená obrovskou komplikaci. Praxe, kterou nyní soud zamítl, jí umožňovala utvářet politické kompromisy, díky nimž byly všechny tři strany Scholzovy koalice spokojené,“ uvádí se ve zprávě skupiny Eurasia.
Scholzova středolevá sociální demokracie (SPD), Zelení ministra hospodářství Roberta Habecka a Lindnerovi svobodní demokraté (FDP) se v prosinci 2021 dohodli na převedení dluhu získaného na pomoc při zvládání pandemie nemoci covid-19 do klimatického fondu. Tento krok – prostřednictvím druhého doplňkového rozpočtového zákona na rok 2021, který zpětně změnil rozpočtový zákon na rok 2021 – umožnil stranám maximálně využít dočasného pozastavení výpůjčních limitů v ústavě.
Samoobslužná mentalita
Ústavní soud rozhodl, že druhý doplňkový rozpočtový zákon je neslučitelný s dluhovou brzdou zakotvenou v německém ústavním základním zákoně, a je tedy neplatný. Tato brzda omezuje německý deficit veřejných financí na 0,35 % HDP. „Rozhodnutí soudu má dalekosáhlé důsledky pro fiskální politiku v Německu,“ uvedl Clemens Fuest, prezident ekonomického institutu Ifo.
Německý rozpočet na rok 2024 a finanční plány do roku 2027 by měly být dokončeny co nejdříve. A to i v rámci snah omezovat výdaje, které prudce vzrostly v reakci na covid-19 a válku na Ukrajině.
„V logice německé ústavní dluhové brzdy dává dnešní rozhodnutí smysl,“ uvádí se v prohlášení finanční skupiny ING. „Otázkou však zůstává, zda má dluhová brzda ekonomický smysl, když se země potýká se strukturální stagnací a dlouhým seznamem vážných problémů a přechodů, z nichž mnohé potřebují fiskální podporu.“
Friedrich Merz z opoziční Křesťanskodemokratické unie uvedl, že rozhodnutí soudu zastavilo „samoobslužná mentalita“ vlády. „Klíčový kámen vládního rozpočtu a finančního plánování se hroutí,“ řekl místním médiím vyjádřil se v médiích.
Autor: Petr Pláteník
