Německo nás táhne dolů, krize v automobilovém průmyslu sahá i do Česka

Krize v automobilovém průmyslu sahá i k nám, Německo nás táhne s sebou, nedostatek kvalifikované pracovní síly ničí Českou republiku. V pořadu Průmyslová zóna Pavla Janečka diskutovali hosté Jan Burian, analytik a poradce v průmyslu, a Petr Knap, dlouholetý partner ve společnosti EY a také investor a mentor, o budoucnosti českého průmyslu a nutnosti jeho transformace.

„Českým průmyslem hýbou zkratky, které rychle zastarávají, například Průmysl 4.0 nebo AI. Není to podvod a krádež duševního vlastnictví?“ otevírá Janeček diskusi. „Přijde mi, že AI už je stará, přitom ve firmách ještě není zavedená,“ myslí si Burian.

Diskutující se shodli, že současný model českého průmyslu, založený převážně na levné pracovní síle a subdodavatelství, je dlouhodobě neudržitelný. Jan Burian poukázal na historický kontext. „Je to relikt toho, co tu bylo postaveno před rokem 1989,“ a zdůraznil potřebu přehodnotit celkovou strategii průmyslu v zemi. Tento model, který byl možná efektivní v 90. letech a na počátku nového tisíciletí, se nyní ukazuje jako překážka dalšího rozvoje.

Krize v automobilovém průmyslu sahá i k nám

Značná část diskuse se věnovala automobilovému průmyslu, který je páteří české ekonomiky. Petr Knap upozornil na dramatické změny v tomto odvětví. „Největší hloupost, kterou můžeme slyšet, je, že automotive se rovná montovna. Když se budeme bavit, že tu bude někdo pouze montovat auta, například čínské firmy, aby nás obešly, tak je to extrémně nebezpečné. My máme svou přidanou hodnotu.“ Nutný je i posun od tradiční výroby k high-tech řešením. „Ve výhledu odhadujeme, že zhruba 50 % hodnoty auta bude v softwaru.“

Tento trend představuje pro český automobilový průmysl jak výzvu, tak příležitost. Pokud se podaří včas adaptovat a investovat do vývoje softwaru a nových technologií, může Česká republika udržet svou pozici významného hráče v automobilovém průmyslu.

Německo nás táhne s sebou

Pavel Janeček následně poukázal na problémy německého automobilového průmyslu, které mají přímý dopad i na Českou republiku. „Německo kleslo v průmyslové výrobě o 16 % oproti roku 2017. To je obrovské číslo.“ Tento pokles je způsoben kombinací faktorů, včetně ztráty konkurenceschopnosti a geopolitických změn. Česká republika jako významný subdodavatel pro německý automobilový průmysl musí reagovat na tyto změny a hledat nové příležitosti.

Knap v souvislosti s funkčními zeměmi chválí Rakousko. Janeček ale nesouhlasí. „Rakousko je postaveno na vodních elektrárnách a má obrovský deficit energie. Jsou na tom podobně jako my.“ Region hranic je tedy velký problém.

Diskutující se také dotkli tématu elektromobility a jejího dopadu na český automobilový průmysl. Zatímco někteří vidí v přechodu na elektromobily příležitost pro inovace a nové investice, jiní upozorňují na rizika spojená s rychlou transformací, zejména pro menší dodavatele v automobilovém průmyslu.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly ničí Českou republiku

Jedním z klíčových problémů, který experti identifikovali, je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Pavel Janeček to připisuje demografickému vývoji. „Od roku 1990 do roku 2020 se tu nenarodilo 1,2 milionu lidí.“ Tento deficit nelze jednoduše vyřešit dovozem pracovní síly ze zahraničí, jak upozornil Jan Burian.

Problém nedostatku pracovní síly se netýká pouze výrobních pozic, ale i vysoce kvalifikovaných odborníků, inženýrů a výzkumníků. To brzdí inovace a rozvoj průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Experti se shodli, že je třeba investovat do vzdělávání a rekvalifikace, aby se vytvořila pracovní síla schopná obstát v podmínkách moderního průmyslu.

Jan Burian také poukázal na problém odlivu mozků, kdy talentovaní lidé odcházejí do zahraničí za lepšími příležitostmi. Řešením tohoto problému by mohlo být vytvoření atraktivnějších podmínek pro vysoce kvalifikované pracovníky a podpora návratu českých odborníků ze zahraničí.

Potřeba inovací a výzkumu

Nutná je i výroba s vyšší přidanou hodnotou. Jan Burian zdůraznil význam primárního výzkumu. To by mohlo pomoci České republice vymanit se z pozice pouhého subdodavatele a stát se lídrem v některých oblastech průmyslu.

Petr Knap doplnil, že je třeba se zaměřit na sofistikovanější výrobu. „Potřebujeme udělat něco, co dokážeme sofistikovaně vyrábět. To znamená potřebujeme investice do automatizace, robotizace a digitalizace výroby, ale také do vývoje nových materiálů a technologií.“

Experti také diskutovali o potřebě užší spolupráce mezi průmyslem a akademickou sférou. Zatímco v některých zemích je tato spolupráce běžná a přináší ovoce v podobě inovací a patentů, v České republice stále existuje určitá propast mezi teoretickým výzkumem na univerzitách a praktickými potřebami průmyslu.

Je nutné změnit regulace a podnikatelské prostředí

Pavel Janeček vyjádřil obavy ohledně nadměrné regulace, která brzdí rozvoj průmyslu. „Kvůli regulaci tady firmy prostě nevznikají, nejsou schopné nakupovat kapitál, a to je velký problém.“

Podle hostů je třeba vytvořit příznivější podmínky pro vznik a rozvoj inovativních firem. To zahrnuje nejen snížení administrativní zátěže, ale i podporu rizikového kapitálu a vytvoření lepších podmínek pro financování start-upů, malých a středních podniků.

Jan Burian zdůraznil potřebu podpory podnikatelské kultury. „Podle mě je důležitá podpora a povzbuzování lidí, aby začali podnikat a byli sami za sebe.“ Toto zahrnuje nejen finanční podporu, ale i změnu mentality a vzdělávacího systému, který by měl více podporovat podnikavost a inovativní myšlení.

Firmy se vrací z Asie zpět do Evropy

Významným tématem diskuse byla také energetika a její vliv na konkurenceschopnost českého průmyslu. Pavel Janeček upozornil na rizika spojená s energetickou závislostí a nestabilitou cen energií. „Pokud nemáte levné suroviny, tak tu nemáte šanci vytvořit přidanou hodnotu,“ uvedl Janeček.

Česká republika potřebuje jasnou a stabilní energetickou politiku, která by zajistila dostatek energie za konkurenceschopné ceny. Zároveň však hosté upozornili na nutnost brát v úvahu environmentální aspekty a směřovat k udržitelnějším formám energie.

Petr Knap v této souvislosti zmínil trend tzv. „reshoringu“, kdy se některé výroby vracejí zpět z Asie do Evropy. Tento trend je částečně motivován snahou o větší kontrolu nad dodavatelskými řetězci, ale také environmentálními a sociálními aspekty. Pro Českou republiku by to mohla být nová příležitost. Musí ale nabídnout konkurenceschopné podmínky a zároveň splnit požadavky na udržitelnost.

Cesta vpřed zahrnuje změnu

Pavel Janeček uzavřel diskusi apelem na politickou odvahu. „Chce to odvahu, chce to politické prostředí a chce to rychlý zásah, protože jinak krize, která se na nás valí, nás může semlít.“ Tento apel zdůrazňuje naléhavost situace a potřebu proaktivního přístupu ze strany politiků a podnikatelů.

Nutná bude široká a pevná spolupráce mezi subjekty 

Tato diskuse jasně ukázala, že český průmysl stojí před zásadní výzvou. Bude vyžadovat odvážná rozhodnutí, inovativní přístupy a spolupráci mezi vládou, průmyslem a akademickou sférou, aby se země mohla úspěšně přizpůsobit měnícímu se globálnímu prostředí a zajistit si prosperitu v budoucnosti.

Experti se shodli, že Česká republika má potenciál stát se inovativní, technologicky vyspělou ekonomikou, ale k dosažení tohoto cíle bude třeba překonat řadu překážek. Od reformy vzdělávacího systému přes podporu výzkumu a vývoje až po vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí – všechny tyto kroky budou klíčové pro budoucí úspěch českého průmyslu.