Od neděle 16. dubna už Německo nevyrábí žádnou elektřinu z jádra. Přestože se uzavření tří posledních elektráren dlouhodobě plánovalo, vyvolal tento krok zděšení zejména mezi podporovateli jaderné energie jako čistého zdroje elektřiny s nulovými emisemi uhlíku.
Zařízení Emsland, Isar II a Neckarwestheim II dodávala elektřinu více než 10 milionům německých domácností. To je čtvrtina obyvatelstva.
Výzva vědců německé vládě – nechte nám jádro
Sbírka uznávaných vědců, včetně dvou nositelů Nobelovy ceny a profesorů například z MIT a Kolumbijské univerzity, se v otevřeném dopise zveřejněném 14. dubna na internetových stránkách skupiny na podporu jaderné energetiky RePlaneteers na poslední chvíli vyslovila pro zachování provozu reaktorů. „Vzhledem k hrozbě, kterou pro život na naší planetě představují klimatické změny, a vzhledem ke zjevné energetické krizi, v níž se Německo a Evropa ocitly kvůli nedostupnosti ruského zemního plynu, vás vyzýváme, abyste pokračovali v provozu posledních zbývajících německých jaderných elektráren,“ uvádí se v dopise.
„Je to obrovské zklamání, když byl k dispozici bezpečný nízkouhlíkový nepřetržitý zdroj energie, jako je jaderná energie, který mohl být v provozu dalších 40 let,“ uvedl pro CNBC Henry Preston, mluvčí Světové jaderné asociace. „Německý jaderný průmysl byl na světové úrovni. Všechny tři reaktory odstavené o víkendu si vedly velmi dobře.“
Jaderná energie může zabránit klimatickým změnám
I když se otevřeným dopisem nepodařilo udržet jaderné reaktory v provozu, podtrhuje zásadní důvod, proč se jaderná energetika v poslední době po generačním útlumu výstavby jaderných elektráren stala součástí globálních rozhovorů o energetice: klimatické změny.
Při výrobě elektřiny v jaderných reaktorech nevznikají žádné skleníkové plyny. Vzhledem k tomu, že celosvětové snahy o řešení klimatických změn stále nedosahují emisních cílů, začíná se jaderná energie znovu zvažovat.
Strach z nehod a zaměření na obnovitelné zdroje energie
Německá vláda tvrdí, že uzavřením jaderných reaktorů zvyšuje bezpečnost země. Místo toho se evropský stát podle svých slov zaměřuje na budování výroby větrné a solární energie. Do roku 2030 chce Německo vyrábět 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie.
Zklamání pro Českou republiku
Přechod našeho souseda na čistě bezjaderné zdroje energie je důvodům starostí pro české ekonomiky, průmyslníky a energetiky. Názory na energie mívají různé, v čem se ale shodnou, je fakt, že bez jaderné energie bude Evropa jen těžko energeticky soběstačná.
V Česku od jádra neodcházíme, přesto může jeho německý výpadek naši situaci zkomplikovat. Českou energetiku čeká zásadní přerod, odchod z uhelných zdrojů a jejich nahrazení zdroji jinými. Obnovitelné zdroje tento výpadek nepokryjí. „Obnovitelné zdroje jsou dílčí zdroj. Nepokryjí rostoucí energetickou spotřebu firem, které musí digitalizovat své procesy, aby obstály ve světové konkurenci,“ upozorňuje profesor Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.
Naopak, podle predikce ČEPS se Česká republika stane od roku 2030 čistým dovozcem elektrické energie, přičemž množství energie, které budeme muset importovat se bude neustále zvyšovat. Energetikům přitom dělá vrásky otázka: Od koho budeme elektřinu dovážet, nevyrobí-li jí naši sousedé, například Německo kvůli odklonu od jaderné energie, dostatek? „Jádro je jediným řešením, nejen pro nás. Bude-li Německo následovat svou ‚Energiewende‘, ohrozí tím nejen sebe, ale i další evropské státy. Energie bude nedostupná – cenově i absolutně, nebudeme ji mít odkud dovézt,“ uzavírá náš bývalý premiér Miroslav Topolánek.
Autor: Alena Burešová
