Soukromý sektor v eurozóně dosáhl své nejvyšší úrovně za poslední rok. Přispělo k tomu oživení segmentu služeb a návrat Německa do stadia růstu. Informuje o tom web Financial Post.
Z nedávno publikovaných údajů vyplývá, že S&P Global index nákupních manažerů (Purchasing Managers’ Index, PMI) v dubnu vzrostl na 51,4 bodu. Jde o vyšší hodnotu, než předpovídali ekonomové (50,7 bodu). Již druhý měsíc se pohybuje nad úrovní 50 bodů, která indikuje expanzi. Německo se poprvé od června dostalo nad tuto klíčovou hranici, čímž se vzepřelo očekávání analytiků, kteří odhadovali další podprůměrný údaj.
Pozitivní údaje naznačují, že eurozóna ve druhém čtvrtletí pravděpodobně vzroste o 0,3 %. To podle Cyruse de la Rubia, hlavního ekonoma Hamburg Commercial Bank, odpovídá tempu růstu v období leden–březen.
Sektor služeb táhne
Aktivita německého soukromého sektoru vykazuje růst poprvé za posledních 10 měsíců, a to především díky službám. Zpracovatelský průmysl pokračoval v poklesu, i když pomalejším tempem než v předchozím měsíci.
„Zdá se, že recese se soustředila převážně ve výrobním sektoru, zatímco ekonomika obecně se takovému poklesu dokázala vyhnout,“ tvrdí de la Rubia. „Sektor služeb může být katalyzátorem celého hospodářství.“
Po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se dlouho očekávalo, že Německo v zimě projde mělkou recesí. Bundesbank ale minulý týden uvedla, že produkce mohla v prvních třech měsících roku mírně vzrůst díky oživení průmyslové výroby, vývozu a stavebnictví. Země se tím pádem předestřenému scénáři vyhne.
Dvě velké ekonomiky zaostávají
Dařilo se také Francii, kde aktivita zůstala po deseti měsících poklesu zhruba stabilní. K tomuto vývoji přispěly i služby, kde rostoucí poptávka vyústila v první expanzi za téměř rok. Nové zakázky zadané továrnám klesaly nejprudším tempem od ledna, čímž se zvýšil klín mezi výrobci a podniky služeb.
„Francouzský sektor služeb je tažným koněm ekonomiky,“ uvedl Norman Liebke, ekonom Hamburg Commercial Bank. „Francouzská výrobní produkce zůstává utlumená, ale očekáváme, že brzy bude následovat vývoj segmentu služeb. Zpracovatelský sektor avšak prozatím zpožďuje celkové oživení ekonomiky.“
Lepší vývojová dynamika byla v obou zemích doprovázena silnějšími cenovými tlaky. To je potenciální zdroj obav pro představitele Evropské centrální banky (ECB), kteří se připravují na první snížení úrokových sazeb v červnu.
Celkově však dvě největší ekonomiky měnového bloku nedokázaly držet krok se zbytkem regionu, který se zřejmě zotavuje po energetické krizi, jež utlumila jeho postcovidové oživení. Zvyšující se náklady na elektřinu – vyvolané ruskou agresí na Ukrajině – rovněž podnítily inflaci, ačkoli růst spotřebitelských cen se od té doby výrazně zpomalil. Údaje nákupních manažerů ukázaly, že cenové tlaky tento měsíc „mírně zesílily“.
Najde ECB odvahu?
„Údaje PMI otestují ochotu ECB snížit v červnu úrokové sazby,“ uvedl de la Rubia. „Zrychlený růst vstupních nákladů, který je pravděpodobně způsoben nejen vyššími cenami ropy, ale také, což je znepokojivější, vyššími mzdami, je důvodem ke kontrole. Současně podniky v sektoru služeb zvyšovaly ceny rychleji než v březnu, což podporuje očekávání, že inflace ve službách bude přetrvávat.“
Přesto neočekává, že by to na příštím měnově politickém zasedání ECB vykolejilo dobře připravené uvolňování. „Pochybuji ovšem, že centrální banka najede na ‚pragmatickou rychlost‘, jak navrhl Francois Villeroy de Galhau,“ uvedl de la Rubia. „Místo toho očekávám opatrnější přístup.“
Autor: Petr Pláteník
