Výzkumníci ze Státní univerzity v Severní Karolíně vyvinuli výpočetní model, který lze použít k určení optimálních míst pro umístění nabíjecích stanic pro elektromobily a také k určení toho, jak výkonné mohou být nabíjecí stanice, aniž by nadměrně zatěžovaly místní elektrickou síť, informuje o tom web Tech Xplore.
„V konečném důsledku se domníváme, že tento model může být použit k informování o vývoji infrastruktury pro nabíjení elektromobilů na různých úrovních, od projektů zaměřených na podporu místních dojíždějících až po nabíjecí zařízení, která slouží pro cestování po mezistátních dálnicích,“ říká Leila Hajibabai, autorka článku o této práci a odborná asistentka na Fittsově katedře průmyslového a systémového inženýrství NC State.
Určení nejvhodnějších míst pro dobíjecí zařízení je složitý proces, protože musí zohlednit cestovní ruch a poptávku uživatelů, stejně jako potřeby regionální energetické infrastruktury. Jinými slovy, kde je budou lidé využívat? A může být podporováno energetickou sítí?
„Vyvinuli jsme model, který umožňuje plánovačům optimalizovat tato rozhodnutí a obsloužit co největší počet lidí, aniž by zatěžoval energetickou soustavu,“ říká Hajibabai.
Přestože bylo vykonáno mnoho práce na téma, jak rozmístit zařízení pro nabíjení elektromobilů, výzkumníci zjistili, že většina předchozích snah se zaměřovala na umístění těchto zařízení na základě toho, co by bylo nejlepší pro energetickou soustavu nebo co by bylo nejlepší z hlediska dopravy.
„Jen velmi málo prací se zabývalo oběma těmito aspekty,“ říká Hajibabai. „A ty případy, které se zabývaly jak energetickými, tak dopravními systémy, nebraly v úvahu rozhodnutí, která činí uživatelé. Kde chtějí nabíjet svá vozidla? Jaké jsou jejich cestovní plány?“
„Nejlepší místo pro nabíjecí zařízení z hlediska energetického systému často není nejlepší místo z hlediska dopravních systémů. A nejlepší umístění z pohledu uživatele je často až třetí možností. Náš model se zabývá energetickými systémy, dopravními systémy a rozhodováním uživatelů s cílem najít nejlepší kompromis.“
Složka modelu týkající se energetického systému zohledňuje omezení distribuční sítě, její tok energie, napětí, proud atd. Dopravní složka zastřešujícího modelu bere v potaz počet cestujících, trasy, které při cestování volí, a to, jak daleko mohou jejich vozidla dojet, než je třeba je dobít. Aby se zohlednilo rozhodování uživatelů, snaží se model určit místa, která minimalizují dobu jejich cestování.
„Lidé často nechtějí kvůli dobíjení svých vozidel sjet z cesty, takže náš model to zohledňuje,“ říká Hajibabai. Výzkumníci v současné době jednají s představiteli státní správy a místní samosprávy a také s energetickými společnostmi, aby model využili k informování o rozvoji infrastruktury pro nabíjení elektromobilů v Severní Karolíně.
Autor: Julie Sladká
