Když se podíváme na robotické rameno, ať průmyslové nebo kolaborativní, nelze říct, že se jedná o „hloupý“ stroj. Je zde ale potenciál zvýšit úroveň přidané hodnoty, říká Patrik Polena, technický manažer společnosti OnRobot pro střední Evropu.
Strojové vidění v praxi
Roboty můžeme udělat „chytřejší“ za pomoci několika prvků, softwarových i hardwarových. Podle jejich typu pak lze snadno zjistit, co se dá pořídit navíc. Mezi častá vylepšení v tomto ohledu patří například vylepšení bezpečnosti, síly v točivém momentu, senzory technického snímání a strojového vidění. Strojové vidění umožní rozlišovat produkty na základě tvaru, barvy nebo přednastavených parametrů.
„Strojové vidění je obzvlášť zajímavé, jedná se o 2,5D kameru, která má funkci vnímání hloubky a díky tomu dokáže dobře rozlišovat prostorové vidění. Využít se dá například při skládání předmětů různých velikostí do výšky. Díky kameře pak můžou lidé dále do softwaru nahrát, jak produkt, který potřebujeme přenést, vypadá, a robot si pak podle vzhledu vyhodnotí, jak správně otočit svým ramenem, uchopit ho a přenést,“ komentuje Patrik Polena.
Budoucnost robotiky je ve zjednodušení procesů
V posledních letech jsme zaznamenali obrovský rozmach moderních technologií, kde virtuální a rozšířená realita už jsou na denním pořádku. Komerční robotika věnovala čas k tvorbě nových chytrých produktů, které by přinesly revoluci v průmyslovém využití. Každý úkon má nějaké technické parametry, a tak i odezvu, kvůli které bude vylepšování softwarové stránky vždy důležité.
„Velkou ambicí naší společnosti je už dlouhodobě zjednodušit a unifikovat platformu programování a našich nástrojů, takže napříč celým portfoliem robotických firem máme stejný systém, stejných pár parametrů, které je třeba vědět. To značně urychluje práci i pro operátory,“ doplňuje Polena.
Kdo bude obsluhovat roboty?
Vývoj pracovního trhu a jeho požadavků je přirozený jev, který můžeme každé desetiletí snadno vysledovat. Není tomu tak dávno, co jsme si chodili do videopůjčoven pro náš oblíbený snímek, dnes už bychom půjčovnu i její zaměstnance horko těžko hledali. Technologický rozmach -mimo řady výhod, které nám dopřál- též přináší velmi zajímavou otázku pro profesionály z HR.
Za předpokladu, že se roboty a inovativní digitální technologie dostanou do každé firmy a ovlivní většinu trhu, budeme mít dostatek kvalifikované pracovní síly na manipulaci s těmito roboty?
„Smyslem kolaborativních robotů je právě nějaká spolupráce s lidmi. Je to nástroj, který má monotónní práce usnadnit a bezpečností funkce pak člověka chránit. V dnešní době je většina programována tak, aby jej mohl obsluhovat zaměstnanec třeba výrobní společnosti, který nemá vyšší technické vzdělání. Školení se pak může pohybovat i okolo jedné hodiny,“ zakončuje Patrik Polena.
Autor: Tomáš Vrána
