Zatímco zdroje energie jako uhlí nebo plyn jsou limitované, využití slunečního světla se zdá neomezené. Až na to, že to není úplně pravda. Informaci přináší web The Conversation.
Po překročení určité velikostí začnou totiž solární farmy měnit počasí ve svém okolí a nakonec i klima jako celek.
Sluneční energie je ovlivňována povětrnostními podmínkami a její výroba se mění v průběhu dnů i ročních období. Mraky, déšť, sníh a mlha mohou bránit přístupu k solárním panelům. Za zamračeného počasí poklesne výkon klidně až o 75 %. Účinnost se snižuje ale také při vysokých teplotách.
V dlouhodobém horizontu by změna klimatu mohla ovlivnit oblačnost některých regionů a množství solární energie, kterou mohou vyrábět. Například v severní Evropě pravděpodobně dojde k poklesu slunečního záření, zatímco ve zbytku Evropy, na východním pobřeží USA a v severní Číně budeme pozorovat mírný nárůst dostupného slunečního záření.
Solární farmy přes celé světadíly
Pokud bychom někdy postavili skutečně obří solární farmy, které by se rozkládaly na území celých zemí a kontinentů, mohlo by to mít podobný dopad. V nedávno provedené studii vědci pomocí počítačového programu simulovali, jak by hypotetické obrovské solární farmy, pokrývající kupříkladu 20 % Sahary, ovlivnily výrobu sluneční energie na celém světě.
Fotovoltaický solární panel je tmavě zbarvený, a tak absorbuje mnohem více tepla než reflexní pouštní písek. Přestože určitý podíl energie přemění na elektřinu, velká část z ní panel zahřívá. Když jsou takových panelů miliony, otepluje se pak celá plocha pod nimi. Pokud by se solární panely nacházely na Sahaře, tak simulace ukazují, že takový zdroj tepla by změnil globální klimatické vzorce, přesunul srážky z tropů a vedl by k tomu, že by se poušť opět zazelenala.
Vliv by to mělo také na strukturu oblačnosti a množství sluneční energie po celém světě. Mezi oblasti, které by se staly oblačnějšími a méně schopnými vyrábět sluneční energii, by spadal Blízký východ, jižní Evropa, Indie, východní Čína, Austrálie a jihozápad USA. Naopak více sluneční energie by se zužitkovalo ve Střední a Jižní Americe, Karibiku, střední a východní části USA, Skandinávii a Jižní Africe.
Podobný efekt se dal pozorovat u simulací účinků obrovských solárních farem v dalších horkých oblastech ve střední Asii, Austrálii, jihozápadní části USA a severozápadní Číně. Každá z nich vedla ke změnám klimatu v jiných regionech. Například obrovské solární farmy pokrývající velkou část australského vnitrozemí by způsobily, že v jižní Africe by bylo slunečněji, zato ve Velké Británii oblačněji, zejména v létě.
Regionální územní plánování
I když scénář, kdy by se 20 % plochy Sahary pokrylo solárními panely, je málo pravděpodobný, musíme se efektem výrazného rozšíření fotovoltaiky zabývat. Takřka každý region nyní investuje do většího počtu solárních projektů a stává se na nich závislejším. Vzájemné působení solárních zdrojů tak může do budoucna potenciálně utvářet energetickou krajinu i složitou síť závislostí, soupeření a příležitostí.
Také z toho důvodu je nezbytné podporovat spolupráci mezi národy, aby bylo zajištěno spravedlivé sdílení výhod solární energie po celém světě. Při spolupráci na územním plánování budoucích rozsáhlých solárních projektů by státy měly vyvinout a realizovat spravedlivá a udržitelná energetická řešení. A vyhnout se tak jakýmkoli nezamýšleným rizikům pro výrobu solární energie, s negativními následky až ve vzdálených regionech.
Autor: Petr Pláteník
