Odstavení uhelných elektráren připraví Česko v zimních měsících až o 1100 hodin elektřiny ročně

„Chceme-li zachraňovat budoucnost, musíme přežít současnost,“ říká Jaroslav Čížek, předseda sdružení Realistická energetika a ekologie, v rozhovoru pro pořad Průmyslová zóna Pavla Janečka. Také odhaluje, proč obnovitelné zdroje nemohou plně nahradit primární zdroje energie a varuje před hrozící energetickou krizí v České republice.

Česká republika stojí na prahu zásadních rozhodnutí o své energetické budoucnosti. Plánovaný odklon od fosilních paliv, zejména uhlí, a masivní investice do obnovitelných zdrojů energie vyvolávají vážné obavy odborníků. 

„Bez práce nejsou koláče,“ začíná Čížek rozhovor odkazem na lidové přirovnání. „Dnes nám někdo říká, že nebudeme potřebovat energii. Ale kupodivu práci nedokáže vykonat nic jiného než energie.“ Toto základní fyzikální pravidlo podle něho mnozí politici a ekonomové přehlížejí při plánování energetické transformace.

Čížek poukazuje na zásadní rozdíl mezi koncentrovanou energií fosilních paliv a jaderné energie na jedné straně a rozptýlenou energií obnovitelných zdrojů na straně druhé. „Když si vezmete uhlí nebo ropu, tak to je energie, která se miliony let koncentrovala, zhušťovala pomocí fotosyntézy,“ vysvětluje. „Oproti tomu sluneční energie dopadající na Zemi je velmi rozptýlená.“

Práci mozku nevidíme, přitom bere nejvíce energie

„Víte, který lidský orgán spotřebovává nejvíce energie? Mozek. Až 25 %. Viděl jste ho někdy něco skutečně dělat?“ upozorňuje Čížek na paradox energetické náročnosti zdánlivě neaktivních procesů. „Když pracujete mentálně, jste mnohem více unavení, než když pracujete fyzicky,“ dodává Janeček.

Tento rozdíl v koncentraci energie má podle Čížka zásadní důsledky pro praktickou využitelnost různých zdrojů. Pro ilustraci používá příklad sklizně obilí. „Dnes máme kombajny, které za den sklidí 50 tun obilí a spotřebují přitom 800 litrů nafty. Kdybyste chtěli stejné množství obilí sklidit ručně, potřebovali byste frontu sběračů širokou 350 kilometrů.“

Toto přirovnání ukazuje, jak obtížné je nahradit koncentrovanou energii fosilních paliv rozptýlenou energií ze slunce či větru. Proto Čížek varuje, že masivní přechod na obnovitelné zdroje by mohl vést k vážnému nedostatku energie.

Ekonomická životaschopnost obnovitelných zdrojů je na bodu mrazu

„Chceme-li zachraňovat budoucnost, musíme přežít současnost,“ shrnuje Čížek svůj pohled na prioritu zajištění dostatečného množství energie. Kriticky se vyjadřuje i k ekonomické životaschopnosti obnovitelných zdrojů. Cituje analýzu Bank of America, podle které „tyto zdroje bez trvalých dotací nejsou životaschopné“.

„Existuje bod zvratu, kdy se investice do energetického zdroje začne vyplácet,“ vysvětluje Čížek. „U obnovitelných zdrojů je tento bod často nedosažitelný bez masivních dotací.“

Skryté náklady začnou požírat naději

„Peníze jsou poukázky na energii a na práci. A tyto systémy, když se nedostanete na bod zvratu, z toho systému energii nečerpají, ale požírají ji,“ varuje před skrytými náklady obnovitelných zdrojů.

Čížek také upozorňuje na paradoxní situaci, kdy Česká republika investovala do obnovitelných zdrojů zhruba 600 miliard korun, což podle něho přineslo stejný efekt jako výstavba dvou jaderných bloků. Zároveň varuje před plánovaným odstavením uhelných elektráren, které by podle výpočtů sdružení mohlo vést k nedostatku elektřiny v zimních měsících až na 1100 hodin ročně.

Na otázku, zda si politici tento problém uvědomují, Čížek odpovídá. „Určitě v tom je vývoj. Spousta z nich ví, že je to obrovský průšvih. Jenomže to znamená vystoupit z této laviny a vlaku, který je rozjetý.“

Politici nechtějí přijmout nevyhnutelnou realitu 

Před dvěma lety se Čížek zúčastnil zajímavé konverzace s nejmenovaným politikem. Na otázku ohledně bezvýchodné situace energetiky v Česku politik odpověděl: „Přece si nemyslíte, že jsme takoví blbci, že to nevíme. Ale řekněte, co s tím máme dělat?“ cituje Čížek.

Přesto Čížek vidí řešení. Navrhuje přesunout dotace z obnovitelných zdrojů do jaderné energetiky. „Když vezmete 50 haléřů z každé kilowatthodiny na podporu obnovitelné energie, 70 terawatthodin, to je 35 miliard za rok. Za 10 let máte 350 miliard, tak máte akorát na to, abyste naprojektovali a postavili jadernou elektrárnu,“ vysvětluje.

Čížek také poukazuje na to, že mnoho lidí si neuvědomuje materiálovou náročnost obnovitelných zdrojů energie. „Množství železa spotřebovaného na jednotku dodávky energie u větrníků je čtyřicetkrát větší než u jaderné elektrárny,“ uvádí. „U cementu nebo betonu je to desetkrát více.“ Tyto údaje podle něj jasně ukazují, že takzvaná zelená energie není zdaleka tak ekologická, jak se často prezentuje.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast na Spotify a Apple Podcasts. Dozvíte se: 

• Jaký je zásadní fyzikální rozdíl mezi primárními a obnovitelnými zdroji energie?
• Proč není jednoduché nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji z hlediska fyziky?
• Jaká rizika hrozí České republice při plánovaném odklonu od uhlí?
• Jakou roli hraje jaderná energie v kontextu dekarbonizace a energetické bezpečnosti ČR?
• Jak emisní povolenky ovlivňují českou energetiku a průmysl?
• Proč je důležité mít schválenou státní energetickou koncepci?
• Jak politická rozhodnutí ovlivňují budoucnost energetiky v ČR a EU?
• Jaké jsou reálné možnosti České republiky v oblasti energetické transformace?