Palivo pro olympijský oheň? Vodík

Zdroj: Void.id
Ekologie 16. 07. 2021

Palivo pro olympijský oheň? Vodík

V uplynulém desetiletí se Japonsko stalo jedním ze světových lídrů v oblasti podpory vodíkových technologií. Vzhledem k nedostatku domácích energetických zdrojů v zemi považují politici vodík jako prostředek k bezemisní a spolehlivé ekonomice. Jakých ukázek se dočkáme na olympiádě?

Přestože se hry o rok opozdily, využije Japonsko olympijské hry v Tokiu pro představení vodíkových ambicí a jeho potenciálu.  Vodík zde bude využíván v průběhu celých her na mnoha „frontách“, aby přinesl světu větší povědomí o těchto technologiích. 

„Olympijské hry v Tokiu v roce 1964 zanechaly jako své dědictví systém vysokorychlostních vlaků Šinkansen. Nadcházející olympijské hry zanechají jako svůj odkaz vodíkovou společnost,“ komentoval pro Asociaci palivových článků a vodíkové energie (FCHEA) tokijský guvernér Yoichi Masuzoe.

Symbol her ve vodíkovém provedení

Nejvíce ikonickým symbolem olympijských her je už od jejich počátku pochodeň a plamen.  Aby na hrách vynikl vodík, Tokijský olympijský výbor prozradil, že bude sloužit jako palivo pro olympijský oheň. Vodík se bude vyrábět ze solárního zařízení umístěného v prefektuře Fukušima – má sloužit jako připomínka minulosti země a reflektovat budoucí plány.

Před rokem 2011 zajišťovala 30 procent elektřiny v zemi jaderná energie, po havárii elektrárny Fukušima v březnu 2011 jsou to dnes pouhá dvě procenta.

Japonský vodíkový boj s větrnými mlýny?

Konstantou her je mimo jiné i olympijská vesnička, která je po jejich trvání domovem pro tisíce atletů ze všech koutů světa. I zde bude Japonsko demonstrovat možné využití vodíkových technologií – vodík bude sloužit k zásobování ubytoven elektrickou energií a k pohonu autobusů s palivovými články, které budou sportovce převážet mezi jednotlivými místy ve městě.  

Po skončení her budou podle dostupných informací vzorové budovy prodány soukromníkům, kteří budou pokračovat v úsilí země o vodíkové hospodářství. Budou vynaložené snahy stavebním pilířem pro rozvoj vodíkového hospodářství nebo je to japonský boj s větrnými mlýny?

Autor: Matouš Mareš

Další články