Jihoamerické drogové kartely využily ústupu kovidové pandemie k výrobě a pašování rekordního množství kokainu po celém světě. Nová zpráva OSN uvádí, že v letech 2020–2021 došlo k nárůstu produkce koky o celou jednu třetinu – je nejvyšší od roku 2016 a dále narůstá. Jihoamerické kartely zvyšují efektivitu svých laboratoří v džungli, kde za pomoci moderních technologií mohou ze zelených listů koky získat více nelegálního bílého prášku.
Pandemie byla pro expanzi produkce kokainu určitým zádrhelem. Zastavily se lety a silniční doprava byla přísně kontrolována. Kartely byly nuceny hromadit velké zásoby kokainu, a aby se jich alespoň trochu zbavily, musely vymýšlet stále důmyslnější způsoby přepravy na místo spotřeby.
Vynalézavost pašeráků nezná hranic
Velké drogové zátahy odhalily, že kokain byl důmyslně ukryt v avokádech, obličejových maskách, a dokonce v bednách plných chobotnic na nákladních lodích. V těch nejdůmyslnějších případech byla droga chemicky rozložena, přimíchána do tekutin, vosků a látek, aby nebyla vidět, a poté extrahována a na místě určení přeměněna zpět na prášek.
Poptávka celosvětově roste, zátahy nepomáhají
Navzdory rekordním záchytům kokainu, které v roce 2021 dosáhly téměř dvou tisíc tun, se úsilí v boji proti drogám míjí účinkem. Na vině je dravá celosvětová poptávka po bílé droze, která v sobě nabízí tak velký obchodní potenciál, že fantazie kartelů jede na plné obrátky. „Vymýšlejí nové trasy, aby se vyhnuly bedlivému oku protidrogových agentů, a snaží se expandovat na nově vznikající, ale rychle rostoucí trhy, jako je Asie a Afrika,“ uvádí se ve zprávě OSN.
Množství kokainu proudícího přes přístavy v Severním moři, jako jsou Antverpy, Rotterdam a Hamburk, nyní překonává množství kokainu ve Španělsku a Portugalsku, které byly v minulosti vstupní branou této drogy do západní Evropy.
Přístavy v západní a střední Africe, jako je Jihoafrická republika a Mosambik, jsou také stále oblíbenějšími centry pro přepravu kokainu do Evropy a rizikovějších a vzdálenějších destinací, jako je Austrálie.
Poptávka po kokainu se v současnosti soustřeďuje v Evropě a Severní Americe. V těchto dvou regionech žije pětina světové populace a tři čtvrtiny konzumentů bílého prášku. Země jako Brazílie – největší spotřebitel kokainu v Jižní Americe – však zaznamenávají nárůst počtu předávkování, což naznačuje, že v nich rychle roste nabídka i spotřeba.
Prudký nárůst pěstíren
Rostoucí globální poptávce po produkci odpovídá prudký nárůst pěstování koky v Bolívii, Peru a zejména v Kolumbii. Rozloha půdy využívané pro pěstování koky v Kolumbii se v roce 2021 zvýšila o více než 40 procent a dosáhla 204 000 hektarů. Kartely se také staly efektivnějšími v získávání kokainu z malých zelených keříků.
Volnější podmínky pro pěstování na kolumbijském trhu = vyšší dodávky na západní trhy
Demobilizace největší kolumbijské partyzánské skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) usnadnila výrobu kokainu a učinila ji lukrativnější, uvádí se ve zprávě. FARC kdysi ovládala rozsáhlá území země, v nichž monopolizovala trh s drogami, ale většina partyzánů této skupiny složila zbraně v roce 2016 v rámci přelomové mírové dohody. Snahy o nahrazení úrody selhaly a mocenské vakuum po Farcu rychle zaplnilo nespočet menších skupin – včetně rostoucího počtu spolupracujících s mexickými kartely. Ty působí na volnějším trhu, kde mohou nabízet lepší ceny než v době monopolu Farcu. Demobilizace této ozbrojené síly také umožnila ostatním zločineckým frakcím a povstaleckým skupinám bezpečněji se soustředit na své obchodní záležitosti. Skupina, která měla největší schopnost vyvíjet násilí, najednou zmizela – a to samo o sobě je pobídkou pro produkci koky a kokainu. Drobnějším pěstitelům už nehrozí likvidace od násilného monopolu na trhu s kokainem.
Autor: Alena Burešová
