Jeden z nejnovějších trendů na sociální síti má za cíl vysvětlit, proč se Američané cítí tak špatně, pokud jde o jejich vlastní finanční situaci, i když země je na tom relativně dobře. Zprávu přinesl web CNBC.
Americká ekonomika zůstává pozoruhodně silná, ale cenová dostupnost je horší než za Velké hospodářské krize, tvrdí někteří uživatelé TikToku. Jeden z nejnovějších trendů, označovaný jako „tichá deprese“, upozorňuje, že klíčové výdaje jako bydlení, doprava a jídlo ubírají stále větší část z průměrné americké mzdy.
Odborníci mají jiný názor
Ekonomové s tím ale rozhodně nesouhlasí. „Jakákoli představa, že se v roce 1923 žilo lépe než nyní, je odtržená od reality,“ tvrdí Brett House, profesor ekonomie na Columbia Business School. V porovnání s dobou před 100 lety „je dnes průměrná délka života mnohem delší, kvalita života lepší, možnosti realizovat svůj potenciál větší, lidská práva jsou více respektována a přístup k informacím a vzdělání je otevřenější“.
I při pouhém pohledu na čísla je patrné, že od pandemie nemoci covid-19 Spojené státy stále rostou a nenaplňují se dřívější prognózy recese. Jediná ekonomická deprese, kterou Spojené státy v průmyslové éře zažily, trvala deset let, a to od krachu na burze v roce 1929 do roku 1939, kdy USA začaly mobilizovat do druhé světové války.
Poslední čtvrtletní zpráva o hrubém domácím produktu, která sleduje celkový stav ekonomiky Spojených států, konstatuje, že tento faktor nazrostl více, než se očekávalo. Snaha Federálního rezervního systému (Fed) o snížení inflace byla tím pádem dosud úspěšná. Centrální banka ve svých nejnovějších ekonomických projekcích signalizuje, že v roce 2024 sníží úrokové sazby i při stále rostoucí ekonomice. Výsledkem by byla hledaná cesta k „měkkému přistání“, kdy se inflace vrátí k 2% cíli Fedu, aniž by to způsobilo výrazný nárůst nezaměstnanosti.
Inflace zasáhla chudé více
„Jistě, ekonomika zpomaluje a trh práce se ochlazuje, ale nejsme v depresi,“ prohlašuje Sung Won Sohn, profesor ekonomie na Loyola Marymount University. „Mzdy nyní rostou rychleji než inflace. A to zvyšuje kupní sílu,“ dodává. „Sotva můžeme mluvit o depresi.“
Bez ohledu na ekonomickou situaci země se ale mnoho Američanů potýká s nebývale vysokými cenami zboží denní potřeby. Většina z nich přitom už vyčerpala úspory a nyní spoléhá na kreditní karty, aby vůbec vyšli s penězi. Zvláště těžce jsou podle Tomasa Philipsona z Chicagské univerzity postiženy rodiny s nižšími příjmy.
Nejhůře placení zaměstnanci utrácejí větší část svých příjmů za nezbytné věci, jako jsou potraviny, nájemné a benzín, tedy za kategorie, které rovněž zaznamenaly nadprůměrný nárůst inflace. „Inflace zasáhla chudé více než bohaté, pokud jde o podíl ztráty reálného příjmu, protože byla relativně vyšší u kategorií, které tvoří větší podíl na rozpočtech domácností,“ argumentuje Philipson.
Trh s nemovitostmi
Zejména trh s bydlením má zásadní vliv na názor mnoha Američanů, pokud jde o nelichotivou ekonomickou situaci země. Podle indexu S&P CoreLogic Case-Shiller vzrostly ceny domů v zemi od začátku roku o 6,1 %. To je největší průměrný nárůst za celý kalendářní rok v průběhu posledních 35 let. Sazby hypoték se sice snížily, ale stále se pohybují nad 7 % a nabídka domů na prodej je stále velmi nízká.
To vysvětluje, proč mají Američané tak špatný pocit z vlastní finanční situace, i když země je v dobré kondici. „Z důvodu, že vlastnictví domu je největším investičním rozhodnutím, které většina lidí za svůj život učiní, právě trh s nemovitostmi zásadně ovlivňuje pocity mnoha obyvatel ohledně americké ekonomiky,“ uzavírá Brett House.
Autor: Petr Pláteník
