;

Podmořské drony úspěšně mapují oceánské dno

06. 09. 2019

Podmořské drony úspěšně mapují oceánské dno

Omšelá fráze tvrdí, že toho víme mnohem víc o povrchu Marsu než o oceánském dnu. Díky stále intenzivnějšímu zapojování automatizovaných technologií by to brzy nemuselo být zas tak úplně pravda.

Projekt Seabed 2030 si vytknul nelehký cíl – do doby stanovené letopočtem v jeho názvu zmapovat celé oceánské dno. Zatím si vede více než dobře, od roku 2017 se jeho zásluhou podařilo zvýšit procento prozkoumané plochy z 6 na 15 %. A to především za přispění průzkumných ponorek vyrobených norskou společností Kongsberg Maritime AS.

Jejich „vlajkové plavidlo“, dálkově ovládaná ponorka Hugin, se dokáže ponořit až do hloubky 6 kilometrů a vydržet tam nepřetržitě v činnosti i 72 hodin. Je vybavena řadou senzorů, mimo jiné i sonarem, který dokáže pokrýt 5krát větší plochu než modely ponorek před 10 lety. Získaný obraz i ostatní data jsou přitom mnohonásobně přesnější než dřív a na vyšší úrovni je i zpracování a přenos velkého objemu dat směrem k řídicímu středisku.

Kam směřují oceánské proudy?

Tím, že získáme lepší představu o podobě oceánského dna, ale i o jeho proměnách, se nám otevírají další možnosti. Kromě vytyčení stabilnějších cest pro tažení podmořských internetových kabelů i potrubí získáme také důležité údaje pro vyhodnocování problémů souvisejících s klimatickou změnou.

Zdroj: kongsberg.com

„Jakým způsobem se oceánem šíří teplo, souvisí s mořskými proudy, a to, kam tyto proudy směřují, je determinováno umístěním oceánských hřbetů, údolí a podobně. Pro nás je to ta nejzásadnější informace, kterou potřebujeme získat,“ zdůrazňuje Larry Mayer, ředitel Centra pro mapování pobřeží a oceánu na University of New Hampshire.

Zmapovat genom i dno oceánů

Zdroj: kongsberg.com

Stejně jako první úspěšné popsání lidského genomu stálo na počátku nových vědeckých a průmyslových pokroků, obdobně lze nyní nahlížet i na oceánské dno. Jeho úplné zmapování může otevřít potenciální výzvy, pokud jde o řešení znečištění a oteplování oceánů nebo přehled o populaci ryb. „Umožní to světovým autoritám nakládat udržitelně s oceánem,“ myslí si Bjorn Jalving, viceprezident společnosti Kongsberg Maritime AS.

Autor: Petr Pláteník

Další články