Pokuta za nezaplacené daně? Až 300 tisíc korun

Daňové přiznání musí být odevzdáno včas a současně musí být řádně uhrazen i daňový nedoplatek. Za neplnění daňových povinností hrozí pokuta a musí být uhrazen i úrok z prodlení, jehož výši ovlivňuje i repo sazba, která stále roste.

Základní termín pro doručení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 byl do 1. 4. 2022, elektronicky bylo možné daňové přiznání podat do 2. 5. 2022 a při využití služeb daňového poradce se termín prodlužuje do 1. 7. 2022.

„Pokud není daňové přiznání podáno v zákonném termínu, tak udělují finanční úřady pokuty, pro vystavení pokuty musí být zpoždění delší než 5 pracovních dnů,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Jak vysoká je daňová pokuta?

Výše pokuty za neodevzdání daňového přiznání nebo odevzdání po zákonné lhůtě činí 0,05 % stanovené daně, nejvýše však 5 % stanovené daně, přičemž maximální částka pokuty nesmí být vyšší než 300 000 korun. Pokuta se nepředepíše, když je menší než 1 000 korun.

„Pokuty vyčíslují finanční úřady platebním výměrem a důsledně je vymáhají, nedodržení daňových termínů v konečném důsledku prodražuje plnění daňových povinností,“ doplňuje Ivanco.

Jak se stanovují úroky z prodlení?

Daňoví poplatníci, kteří nezaplatí včas vypočtenou daň z příjmu, musí počítat s tím, že budou následně platit úroky z prodlení. Od roku 2021 se přitom úroky z prodlení u daní počítají od čtvrtého dne po splatnosti, tak že úroková sazba je repo sazba platná k 1. dni daného pololetí zvýšená o 8 procentních bodů. Repo sazba platná k 1. lednu 2022 byla 3,75 %, proto je aktuální sazba pro úroky z prodlení 11,75 %.

„Například při neuhrazení splatné daně ve výši 57 420 korun činí při 62 rozhodných dnech prodlení vypočtené úroky z prodlení 1 147 korun, což je relativně hodně a je dobré platit daně řádně a včas,“ vypočítává Ivanco.

Vyšší repo sazba = vyšší úroky z prodlení

Repo sazbu stanovuje Česká národní banka v závislosti na ekonomickém vývoji. Aktuálně vzhledem k rostoucí inflaci repo sazba stoupá a od začátku roku se zvýšila již třikrát, 4. 2. na 4,5 %, 1. 4. na 5,0 % a 6. 5. na 5,75 %. Vyšší repo sazba následně prodražuje každý den prodlení s platbou daně. Před legislativní změnou od roku 2021 úroky z prodlení odpovídaly repo sazbě zvýšené o 14 procentních bodů.

Přestože je v roce 2022 repo sazba značně vyšší než v minulosti, tak jsou vypočtené úroky z prodlení v současné době nižší než v předcházejících letech. Například v druhém pololetí roku 2020 byla repo sazba ve výši 0,25 %, nicméně úroky z prodlení činily 14,25 %. „Pokud by k 1. 7. 2022 zůstala aktuální repo sazba ve výši 5,75 procenta, potom by při splatné dani ve výši 57 420 korun a 62 dnech prodlení činily úroky z prodlení již 1 342 korun,“ upřesňuje Ivanco.

Pokuty za neodevzdání přehledů? Až 50 tisíc korun

Osoby samostatně výdělečně činné musí každoročně odevzdávat nejenom daňové přiznání, ale i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Rovněž neodevzdání přehledu nebo opožděné odevzdání je sankciováno. Např. zdravotní pojišťovny mohou udělit pokutu až ve výši 50 000 korun.

„Jednotlivé zdravotní pojišťovny při stanovení výše pokuty zohledňují historii plátce a následné vydané pokuty pečlivě vymáhají,“ dodává Gabriela Ivanco.