Potraviny zase zdraží. Evropská unie končí s plastovými obaly. Smetánky do kávy už si nekoupíme

Od roku 2030 se zásadně změní dostupnost některých plastových obalů a produkty, jak jsme je dosud znali. Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA, v rozhovoru pro pořad Green Spin vysvětluje, jak se tyto nové předpisy dotknou českého trhu, jaká omezení přinášejí nařízení Evropské unie a jaký dopad to bude mít na cenu produktů i každodenní návyky spotřebitelů.

Od roku 2030 budou platit přísná pravidla pro používání plastových obalů v Česku, zejména pro balení potravin. Iva Werbynská v rozhovoru uvedla, že balené ovoce a zeleninu do 1,5 kilogramu už nebude možné prodávat v plastových obalech, pokud potravina není nějak zpracovaná, například nakrájená nebo oloupaná. „Plastové obaly, na které jsme byli zvyklí, u menšího balení ovoce a zeleniny zmizí,“ uvedla Werbynská a dodala, že výjimku budou mít pouze produkty, které vyžadují specifické hygienické balení, například maso a ryby.

Náhradou za plast budou papírové nebo kompostovatelné materiály, které však nejsou levné. Podle Werbynské papírové obaly přinesou další náklady, což může vyústit ve zdražení produktů. Tento trend se podle ní týká nejen ovoce a zeleniny, ale i pečiva a dalších balených potravin, přičemž jen u těchto kategorií může nový obal zvýšit cenu o několik procent. „Náklady na alternativní obaly, zejména papírové a recyklovatelné, mohou být až o 30 % vyšší,“ dodává Werbynská.

Jedním z viditelných dopadů nové evropské legislativy bude i změna tradičních obalů, na které jsou spotřebitelé zvyklí. Werbynská upozorňuje, že například oblíbené síťky na pomeranče či mandarinky nebo miniaturní balení potravin, jako jsou malé porce Nutelly či jednorázové smetánky do kávy, budou z trhu postupně mizet. „Zákazníci budou muset přistoupit na větší a více ekologická balení, protože evropská legislativa chce zamezit obalům, které jsou zbytečně jednorázové a nelze je snadno recyklovat,“ vysvětlila. Tento krok se netýká pouze estetické změny – nahrazení síťky nebo malých plastových kelímků přinese další náklady, a tedy i mírné zdražení některých produktů.

Potraviny zbytečně v koši

Cílem evropského nařízení je snížit obalový odpad a omezit používání jednorázových plastů. Werbynská vysvětlila, že EU chce do roku 2030 omezit potravinový odpad o 30 %, což je náročný cíl, když se současně zakazuje jednorázové balení. Tento paradox mezi environmentálními cíli a nutností chránit potraviny před ztrátou kvality může pro průmysl znamenat vyšší náklady a komplikace. „Evropská unie tlačí na ekologii, ale ne vždy jsou nařízení v harmonii – jeden předpis zakazuje plast, druhý naopak doporučuje balení, aby se snížilo plýtvání potravinami,“ komentovala Werbynská.

Podle údajů, které Werbynská sdílela, je potravinový odpad v Česku vážný problém. Průměrná česká domácnost vyhodí až 60 kilogramů potravin ročně, což odpovídá celkovému plýtvání na úrovni 800 tisíc tun potravin za rok. Nová omezení mohou mít na tyto hodnoty vliv, ale riziko je, že zcela nevhodně zabalené potraviny se kazí rychleji, což povede k dalšímu nárůstu plýtvání.

Ekologické, ale dražší

Werbynská upozorňuje, že Evropská unie v rámci nové legislativy zavádí také přísná pravidla na dovoz komodit spojených s rizikem odlesňování. Například hovězí maso bude možné do EU importovat pouze tehdy, pokud bude doloženo, že kráva nebyla krmena sojou vypěstovanou na odlesněné půdě po roce 2020. Tento požadavek má značné dopady na náklady a složitost importních procesů. „Každá komodita, včetně kávy, čaje nebo papíru, musí splňovat podmínky minimalizace dopadu na odlesňování, což se vztahuje jak na potraviny, tak na obalové materiály,“ vysvětlila Werbynská.

Nový systém sledovatelnosti se zaměří i na původ obalových materiálů, což pro dovozce znamená, že například obaly z papíru budou muset pocházet z udržitelného lesnictví. Tato opatření, která sledují ekologický dopad obalů, zvýší cenu jak základních produktů, tak obalových materiálů. Werbynská odhaduje, že tato kontrola může zvýšit náklady na obaly v průměru o 10–20 %.

Šibeniční termíny pro firmy 

Zásadním problémem pro firmy jsou nejen nové náklady, ale i složité přípravy na změny, které přicházejí rychleji, než by si přály. Nová pravidla budou v platnosti od roku 2030, ale některé části nařízení začnou platit už do 18 měsíců od jejich zveřejnění. Podle Werbynské to firmám nechává minimum času na potřebné změny, přičemž některé detaily budou jasné až v roce 2028. „Firmy nevědí, do čeho investovat, protože nejsou přesně definované podmínky. Tato nejistota odkládá inovace,“ komentovala Werbynská.

Mnoho společností tak odkládá investice do nových obalových technologií, protože se obávají, že by se zavedení požadavků změnilo krátce před termínem, což by znamenalo nutnost přepracovat všechny produkty a obaly. Tento přístup podle Werbynské vede k tomu, že český průmysl zůstává v nejistotě a řeší spíše krátkodobé úpravy místo strategických inovací.

Česko patří mezi špičku

I přes tyto výzvy je Česká republika známá svou pozicí mezi světovými lídry v oblasti obalových inovací. Werbynská zmínila, že čeští výrobci obalů pravidelně získávají uznání na světových soutěžích. Česká republika se za posledních deset let pravidelně umisťuje mezi pěti nejlepšími zeměmi. „Loni český výrobce získal ocenění za inovativní marketingový obal pro mléčný výrobek,“ řekla Werbynská.

Trendy ve vývoji obalů podle ní nesměřují jen k inovacím vzhledu, ale také k jednodušší recyklovatelnosti. V současnosti je kladen důraz na monomateriálové obaly, které jsou jednodušší na třídění a recyklaci. „Kompozitní materiály, které jsou složitě recyklovatelné, se postupně vytrácejí. Směřujeme k materiálům, které spotřebitel snadno roztřídí,“ vysvětluje Werbynská.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

• Jaká pravidla budou platit pro plastové obaly od roku 2030 a které produkty se změní.
• Jaké náklady přinese nahrazení plastových obalů ekologičtějšími materiály.
• Jaké byly zkušenosti Ivy Werbynské z veletrhu v Bangkoku ohledně rozdílů v evropské a světové legislativě pro obaly?
• Co vedlo k tomu, že některé české potravinářské produkty byly staženy z trhu kvůli množství prázdného prostoru v obalech?
• Co znamená označení „šedá“ jako přírodní barva papírových obalů a jaké další aspekty souvisí s Greenwashingem v oblasti obalů?