Pozitivní signály z Ukrajiny, tamní podniky se vrací k výrobě. Je to výzva pro české firmy

Na Ukrajině došlo k určitému uvolnění přísného válečného režimu, protože její západní část by se měla vracet do normálnějšího fungování. Řada tamních podniků začíná vyrábět, potřebuje komponenty, potřebuje náhradní díly. To jsou poměrně pozitivní signály pro české firmy, říká Radomil Doležal, generální ředitel CzechTrade.

Již šestý měsíc zuří válka na Ukrajině, jak ovlivnila český export?

Musím říct, že český export bez ohledu na velmi složitou situaci, která má mnoho dopadů do fungování jednotlivých exportérů, se vyvíjí poměrně pozitivně. Proti loňskému roku máme nárůst kolem osmi procent, proti tomu nejlepšímu předcovidovému roku 2019 máme víc než patnáct procent. To znamená, že v těchto kritických měsících nedošlo k poklesu českého exportu. 

A když vezmeme oblasti ve větší krizi, kde jsou největší výpadky surovin nebo materiálu?

Pokud se jedná o dovoz do České republiky, tam je to samozřejmě komplikovanější. Jednak se tam projevuje růst cen surovin, materiálu, vlastně celkově inflační dopad do české ekonomiky, který se potom následně promítá do bilance. V určitém období došlo k výpadku dodávek strategických surovin, komponentů, materiálů, které se postupně daří sanovat. CzechTrade měl na to i svůj speciální program. Jmenovalo se to Podpora importu pro rozvoj exportu, kdy českým firmám, kterým vypadl významný dodavatel surovin, ať už z Ukrajiny, nebo Ruské federace, případně Běloruska, tak jsme hledali náhradní zdroje po prakticky celé zeměkouli. CzechTrade působí v 50 zemích světa, takže to spektrum je poměrně pestré. Musím říct, že v současné době se i tato fáze podařila nějakým způsobem srovnat pro české exportéry. Poptávka po náhradních zdrojích je už menší. Samozřejmě Česká republika řeší strategické dodávky energetických surovin, ale to je jiný příběh. CzechTrade podporuje malé a střední firmy, pro které byly významné spíš dodávky různých barevných kovů a komponent pro automobilový průmysl. Tam jsme se snažili maximálně pomoci.

Kromě surovin a materiálů nastaly výpadky komponentů a součástek?

Nastaly. Bohužel to nebyla jenom tato jediná krize, která souvisí s konfliktem na Ukrajině. Byly to problémy i v Číně, šanghajský lockdown, který výrazně ovlivnil dodávky nebo, přesněji řečeno, distribuci hotového zboží z Šanghaje do Evropy. To zasáhlo celé spektrum oborů, prakticky všechny, a tam jsme to cítili, a dokonce i dnes tam určité zpoždění je. Samozřejmě je tam problém i dodávek určitých významných komponent třeba pro automobilový průmysl z Ukrajiny a není tak úplně jednoduché najít náhradní zdroje.

Když se vrátíme zpět k dopadu na české firmy, jakým způsobem je v této nebo v pandemické krizi CzechTrade podporoval? 

My jsme velmi rychle reagovali na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Přišli jsme s třemi programy, které po sobě jdou v určitých vlnách. V první vlně to bylo krizové poradenství pro firmy, které ztratily dvojciferný obrat exportu v těchto teritoriích. To znamená, Ukrajina, Ruská federace v důsledku sankcí, a i Bělorusko. Tam jsme se snažili hledat náhradní odběratele po celém světě, využili jsme síť všech 50 kanceláří. Potom přišla druhá vlna, kdy začaly chybět dovozní prvky, tam jsme přišli s programem podpory importu. Teď se snažíme intenzivně pracovat na třetím pilíři, a to je podpora obnovy Ukrajiny, kde se snažíme mapovat ukrajinskou poptávku do budoucna pro obnovu Ukrajiny. Na webu máme připravenou databázi pro ukrajinskou stranu, kde mohou zaznamenávat své budoucí požadavky pro obnovu, a na druhou stranu mapujeme český potenciál. České firmy, které budou schopny dodávat na Ukrajinu. Jejich kapacitu ceny a samozřejmě párujeme poptávku s nabídkou, tak až přijde den D a obnova vypukne plošně, tak aby Česká republika byla dobře připravená, aby firmy byly k dispozici a neujel nám vlak.

Firmy musely najít jiná odbytiště, jaké jsou to nejčastější státy nebo regiony?

Nedá se říct. Hledají skutečně po celém světě, protože světový trh nemá výjimky, že by existovaly specifické výrobky pro určitou oblast. Co je zajímavé, je to, že zdaleka nehledá jen na příbuzných trzích, ale že to hledá po celém světě. Nedá se říct, že i když jsme se snažili pomoci v hledání tím, že jsme otevřeli kancelář Tbilisi, kterou jsme v Gruzii neměli, kde ten trh je trošku podobný. Otevřeli jsme i novou kancelář v Americe, kam chceme přesouvat část budoucí poptávky, takže hledáme řešení na celém světě a zdá se mi, že to je nejlepší cesta. Jelikož trhy nejsou nějakým způsobem napárovány do logických skupin, ale ten exportér si musí vybrat podle té momentální tržní situace a i té jeho schopnosti operovat. Protože jsou firmy, které dovedou operovat jen v blízkém regionu, a jsou firmy, které když překročí oceán, tak s tím nemají žádný problém.

Spousta firem musela odejít z Ruska, z Běloruska hledat nové trhy. Tím došlo ke zvyšování cen surovin. Je to jediný problém, nebo nastaly i další obtíže?

Tak samozřejmě je tam klasická škála problémů, že výrobky musíte certifikovat pro řadu trhů. Ne, když jdete do Evropy. Když překročíte hranice, už je to daleko komplikovanější z hlediska akvizičních materiálů, kultury obchodování. Je to trochu komplikovanější svět, nalezení náhradního odběratele netrvá ve dnech, ale často v měsících a někdy v letech. Je to dlouhodobý proces. Je důležité, aby se neděly velké chyby. Samozřejmě je to velmi nákladná záležitost, cestovat do zahraničí a provádět akvizici, dotahovat jednání do konce, ale v tom se právě snažíme maximálně firmám pomoci a tu cestu jim umést do té míry, co je možné. 

V posledních měsících jste otevřeli nové pobočky a zároveň zavřeli pobočky v Moskvě, Petrohradě a v Kyjevě. CzechTrade má ale další velké plány na otevírání nových poboček na místo těchto, kde to bude? 

Určitě je to jedna z cest, jak tuto službu hledání náhradních trhů ulehčit. Skutečně došlo k uzavření dvou kanceláří v Rusku. V Jekatěrinburg a v Moskvě, v Kyjevě se nejedná o uzavření kanceláře, ale z bezpečnostních důvodů o přesun té pracovnice do České republiky. To znamená, že ta kancelář trošku složitějším způsobem funguje z České republiky. Před chvílí jsem hovořil s paní ředitelkou, která zítra večer odjíždí, aby zmapovala terén, jestli už není čas na návrat do Kyjeva, a pomoci českým firmám. Samozřejmě bezpečnostní aspekt je na prvním místě. Uvidíme po inspekční cestě, jaké bude rozhodnutí, ale v podstatě tato relace funguje. I na Ukrajině došlo k určitému uvolnění toho přísného válečného režimu. Hospodaření s devizovými prostředky, kdy centrální banka uvolnila platby především směrem k válečné ekonomice. To znamená nákupu zbraní, zdravotnického materiálu a podobně. Teď došlo k většímu uvolnění, protože západní část Ukrajiny by se měla vracet do normálnějšího fungování. Řada podniků začíná vyrábět, potřebuje komponenty, potřebuje náhradní díly. To jsou poměrně pozitivní signály pro české firmy a samozřejmě i pro nás, že se můžeme vracet, a ta kancelář bude mít větší smysl na místě. Další bude ve Spojených státech v Texasu, to je druhý nejbohatší americký stát, kde čeští exportéři neměli žádnou podporu. Jsme rádi, že kancelář právě na tomto místě můžeme otevřít. Počítáme, že se otevře zhruba v září, teď je žádost na americké straně k vyřízení administrativního povolení zřízení kanceláře. Dále plánujeme další kancelář v Kataru. Katar je velmi důležitá destinace oběma směry, nejen pro podporu exportu, ale samozřejmě i podporu importních operací. Teď jsme sledovali cestu tří ministrů do Kataru, kdy se jednalo právě o dodávkách z těch strategických energetických surovin. Další kancelář plánujeme na Filipínách, tam bychom posílili tu naši přítomnost v jihovýchodní Asii. A třetí kancelář by měla být ve Velké Británii, ve Skotsku v Glasgow, což si myslím, že je zajímavé. Která by operoval úplně tu severní část Velké Británii společně i se Severním Irskem. To bylo zase teritorium absolutně nepokryté ze strany státu podporou malým a středním firmám.

Pokud se nemýlím, kromě tradičních poboček otvíráte také inkubátory. Jak inkubátory fungují, k čemu slouží?

Kromě konfliktu na Ukrajině se snažíme na CzechTradu řešit pozici českého exportu a zvyšovat jeho přidanou hodnotu. Snažíme se podpořit zahraniční investice a jedna z cest jsou právě exportní inkubátory. Ty by měly připravit jakési inkubační prostředí pro firmy, které se rozhodnou vyrábět v zahraničí. To znamená neexportovat, nejít přes všechny exportní překážky, ale ten výrobek přiblížit zákazníkovi v zahraničí, vytvořit podmínky. Ten inkubátor má za cíl poskytnout kancelářské zázemí, internet, místní sílu, která hovoří místním jazykem, a samozřejmě podporu zahraniční kanceláře v objemu x hodin na to, aby se firmy dobře uchytily. Zhruba po třech až šesti měsících až budou pevně stát na nohou, tak budou rozvíjet jejich vlastní aktivitu. V současné době funguje už jeden aktivně, v Bengalúru v Indii. Máme tam i první úspěch, kdy firma Pragoterm, která se zabývá nanotechnologiemi, které slouží ke konzervačním nátěrům fasád, spolupracuje s místní univerzitou a naší univerzitou v Liberci a vyvíjí látku, která bude vhodná pro klimatické podmínky v Indii a bude chránit cenné architektonické památky. Už mají i první zkušební představení těch technologií na botanické zahradě v Indii. Pevně věřím, že ten test dobře dopadne a rozjede se velký byznys, který by znamenal větší úspěch malé firmy na velkém trhu.

Myslíte, že se CzechTrade někdy ještě vrátí do Ruska? 

CzechTrade bude vždy fungovat na trzích, které jsou liberální, jaksi nevytváří problém v obchodně-politických vztazích. Rusko bylo pro nás vždy významným trhem, ale samozřejmě současná politická situace to neumožňuje. Situace se ale ve světě často mění. My budeme vždy reagovat na tu konkrétní situaci, která bude. Musím říct, že odešla celá česká politická reprezentace. Konzulát v Jekatěrinburgu byl úplně utlumen, stejně tak náš zastupitelský úřad Moskvě. To znamená, že to byla místa, pod kterými jsme působili a rozšiřovali ekonomickou dimenzi v rámci fungování českého státu v zahraničí. V momentě, až se navrátí český stát a budou na to podmínky, tak určitě ta ekonomická stránka půjde velmi rychle spolu. 

Celkově hlavním cílem CzechTradu je podporovat ty menší a střední firmy právě ve vstupu na mezinárodní trh. V čem byste řekl, že je Česko nejvíce ambiciózní?

Myslím si, že Česko je dnes kombinací tradičního průmyslu, kde v řadě případů získá velmi významnou pozici. Například v Německu jsme sedmým nejvýznamnějším dodavatelem na tenhleten obrovský trh. Proti tomu má český export v poslední době víc ambici proniknout do určitých inovativních oblastí, do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Když jsem se díval na čísla, kde došlo k největšímu nárůstu v letošním roce, tak tam vidím farmacii. Nebo jsme velmi významným dodavatelem elektronových mikroskopů. To jsou věci, které budou tvořit budoucnost, vysokou přidanou hodnotu a budou představovat útěk od montoven právě k vysoce náročným technologickým výrobkům.

Myslíte, že Česko přejde z tzv. montovny do fáze mozkovny? 

Myslím si, že na to má všechny předpoklady, a myslím si, že nemá ani jinou možnost. Pocítili jsme poměrně silný nárůst cen pracovní síly v České republice, teď se do toho přidá nárůst cen všech vstupů a bude na komoditních trzích velmi těžké přinést konkurenční výhodu. Bude to znamenat jenom přinést nové myšlenky a my se snažíme i v tomto směru hodně pomoci. CzechTrade podporuje program rozvoje designu výrobku, finančně, odborně. Design, to zdaleka není jen estetická stránka toho výrobku, ale také, jak si výrobek dovede poradit s různými ekologickými aspekty udržitelností, úsporností atd. To jsou všechno věci, které přidávají hodnotu výrobku. Zmiňované inkubátory si myslím, že je jsou také jedna z cest, jak přidat hodnotu našemu exportu. Podporujeme exportní aliance, učíme firmy, jak pracovat s digitálním marketingem v zahraničí. Je důležité nejen výrobek prodat, ale budovat jeho pozici na trhu a rozšiřovat tržní podíl. Učíme e-commerce firmy, je to cesta přímějšího kontaktu k tomu konečnému spotřebiteli a samozřejmě i vyšších cen a marží. Škála produktů, které nabízíme, je velmi široká a pevně věříme, že tyto služby budou víc a víc oblíbené u malých a středních firem.

Jaké je vaše hlavní doporučení pro firmy do budoucích měsíců, které pravděpodobně nebudou úplně jednoduché?

Určitě pokračovat v trendu, který mají, protože zatím se s tím, pokud jde o export, brilantně vyrovnaly. Skutečně nevidím nějaké velké chyby. Určitě budeme maximálně podporovat diverzifikaci, na to máme vytvořenou síť. Aparát, který by mohl pomoci, a využívat nových moderních služeb, které jsem zmínil. Protože to je cesta k vyšší přidané hodnotě, bezpečnosti, možná i většímu zisku na straně firem.