Pianina a klavíry značky Petrof jsou symbolem české preciznosti a řemeslného umu. Firma s více než 160letou historií si drží prestiž na světových trzích, ale zároveň čelí výzvám, které přináší globalizace, automatizace a logistické problémy. O budoucnosti českého klavírního průmyslu, o tom, jaké je vést rodinnou firmu ve 21. století, a o inovacích v tradičním oboru diskutovali v Export Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka společnosti Petrof, a Marek Atanasčev, CEO společnosti Enantis.
Historie značky Petrof sahá až do roku 1864, kdy Antonín Petrof postavil první klavír. Dnes firma exportuje do více než 65 zemí světa a patří mezi nejvýznamnější výrobce akustických nástrojů v Evropě. „Naše klavíry jsou výjimečné svým zvukem a kvalitou ručního zpracování. To je něco, co žádný stroj nenahradí,“ říká Petrofová.
Firma se však nevyhýbá ani inovacím. „Mění se nejen technologie výroby, ale i požadavky zákazníků. Dnes například pracujeme na modelech s vestavěnou elektronikou, které umožňují kombinaci klasického zvuku a digitálních efektů,“ vysvětluje.
Značka Petrof se musí vypořádat s konkurencí nejen v Evropě, ale i v Asii, kde masová produkce přináší nižší ceny. „Čínští výrobci dokážou nabídnout levnější produkty, ale my sázíme na kvalitu a tradici. Přesto musíme být konkurenceschopní, což není jednoduché,“ přiznává Petrofová.
Navzdory těmto výzvám se firmě daří. „Zaznamenali jsme nárůst objednávek z USA a Japonska, což potvrzuje, že lidé stále ocení poctivou ruční výrobu,“ říká Petrofová. Velkým trhem je i Německo, kde se české klavíry těší velké oblibě.
Ekonomická nejistota jako nepřítel luxusních produktů
Hudební nástroje, zvláště pak luxusní klavíry a pianina, nejsou běžným spotřebním zbožím, ale dlouhodobou investicí. Petrofová proto upozorňuje, že firma funguje jako barometr ekonomických krizí – pokud se lidé cítí finančně nejistí, odkládají nákup drahých produktů na neurčito. „Vidíme to jasně při každé ekonomické nejistotě – ať už jde o války, recese nebo globální krize. Jakmile lidé nevědí, co bude, přestanou utrácet za věci, které nejsou nezbytné,“ vysvětluje.
Tento jev se výrazně projevil například během finanční krize v roce 2008 i v nedávné pandemii, kdy se dramaticky propadly prodeje a firma musela hledat nové způsoby, jak oslovit zákazníky. Petrof se proto snaží rozložit riziko mezi různé trhy a segmenty – kromě tradičního luxusního segmentu nabízí i cenově dostupnější modely a rozvíjí nové exportní destinace, které nejsou tak náchylné na ekonomické výkyvy.
Jedním z největších problémů posledních let je narušení dodavatelských řetězců. Pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize zkomplikovaly logistiku po celém světě. „Dříve jsme materiály získávali za stabilní ceny, dnes nevíme, kolik nás bude stát dřevo za půl roku. To je obrovská výzva,“ říká Petrofová.
Dřevo pro výrobu klavírů musí mít specifické vlastnosti a správné sušení trvá roky. „Nemůžeme si dovolit dělat kompromisy, proto hledáme alternativní dodavatele a rozšiřujeme skladové zásoby, abychom eliminovali výkyvy na trhu,“ dodává.
Tradiční výrobek blíže mladým
Petrofová se v rozhovoru zamýšlí nad tím, zda se český hudební průmysl dokáže přizpůsobit moderním trendům. „Mladá generace vyrůstá s digitálními technologiemi a streamovacími platformami, což mění i způsob, jakým přistupují k hudbě. Musíme se přizpůsobit, ale zároveň neztratit autenticitu,“ říká.
Petrof proto spolupracuje se školami a konzervatořemi, kde se snaží podporovat mladé hudebníky. „Chceme, aby děti měly možnost hrát na kvalitní nástroje a aby nevymizela tradice klavírní hudby,“ vysvětluje Petrofová.
Jak si Petrof vede v číslech?
Pořízení klavíru je investicí na celý život, a proto se zákazníci rozhodují velmi dlouho. „Standardní doba od prvního zájmu o klavír po finální koupi se pohybuje mezi 6 až 12 měsíci. Lidé si přístroj zkoušejí, radí se s odborníky a porovnávají různé značky,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová.
V roce 2017 otevřela firma v Hradci Králové Petrof Gallery, která slouží nejen jako showroom, ale i jako koncertní prostor. Tento multifunkční areál má rozlohu 1600 m² a kromě prodejních prostor zahrnuje i muzeum a eventovou část. „Chtěli jsme vytvořit místo, kde si zákazníci nejen vyberou nástroj, ale kde mohou klavírní hudbu zažít v autentickém prostředí,“ vysvětluje Petrofová.
Petrof začal exportovat své klavíry již v roce 1894 a dnes prodává do více než 60 zemí světa. „V některých regionech máme více než 80leté obchodní vztahy, například v Hongkongu nebo Kanadě,“ říká Petrofová.
Jedním z největších trhů Petrofu byla před pandemií Čína, která tvořila 35 % celkových prodejů. „Covidová krize ale způsobila propad poptávky a narušení dodavatelských řetězců. Náklady na dopravu se během pandemie zvýšily až 5–6krát,“ říká Petrofová a dodává, že i přesto se firmě podařilo najít nové trhy.
Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video
- Jak se mění požadavky zákazníků na klavíry a pianina?
- Proč Petrof odmítl přesunout výrobu do levnějších zemí?
- Jaké historické modely klavírů jsou dnes nejcennější a proč?
- Jak se značka vypořádala se ztrátou ruského trhu?
- Jaké jsou hlavní technologické inovace v klavírním průmyslu?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
