Přežít v extrémních podmínkách není jen o schopnosti najít si přístřešek a zdroj vody, ale také o umění připravit si jídlo z dostupných surovin. Amar Ibrahim, expert na přežití, si do svého pořadu Přežít pozval Huga Hromase, odborníka na vaření v extrémních podmínkách. Spolu diskutovali o tom, jak se vaří na poušti, v horách i v hlubokých lesích a jaké techniky a suroviny jsou klíčové pro přežití.
Hugo Hromas vařil už ve všemožných podmínkách, ale jako nejvíce extrémní označil pobyt na poušti. „Bylo to v průběhu ramadánu, což znamenalo, že jsme nesměli jíst ani pít od východu do západu slunce. Bylo to fyzicky i psychicky náročné,“ popisuje. Problémem byla nejen extrémní vedra ve dne a mrazivé noci, ale také omezený přístup k vodě a palivu.
Další drsnou zkušenost zažil při vaření v mrazech okolo -13 °C. „Vařil jsem venku, spacák byl skvělý, ale ráno jsem zjistil, že mi zmrzla voda v kuchyni a maso bylo tak tvrdé, že se nedalo ani stáhnout z kůže,“ říká.
Jak přežít v přírodě? Důležitá je nejen voda, ale i psychologie
Podle Amara Ibrahima lidé v extrémních podmínkách zapomínají pít, což může být fatální. „Už druhý den bez vody se projevuji závratě, bolesti hlavy a tělo ztrácí schopnost fungovat,“ vysvětluje. Hugo Hromas k tomu dodává, že na poušti se naučil pít hlavně ráno a večer, aby se vyhnul přehřátí organismu.
Psychika hraje klíčovou roli. „Jakmile člověk začne být skeptický a ztrácí energii, je to konec,“ říká Hromas. „Musíš hodnotit situaci realisticky, ale nezhroutit se.“
Vaření v přírodě není jen o tom najít suroviny, ale také o hygieně. „V přírodě platí jednoduché pravidlo pravé ruky: pravou rukou jíš, levou vykonáváš nehygienické úkony,“ vysvětluje Hromas. Důležité je také neotálet s tepelnou úpravou potravin a vyhýbat se neznámým houbám a rostlinám.
Volba paliva je stejně důležitá jako hygiena. „Lidi si často naberou mokré dříví a pak se diví, že to dělá jenom kouř a nic to neuvaří,“ říká Hromas. Nejlepší palivo podle něj jsou suché větve smrku nebo chvojí, které se dobře láme a hoří i při větší vlhkosti.
Na lov zapomeňte, zaměřte se na bylinky
Kdo chce přežít v přírodě, musí se umět „pást“. „Nejlepší je vsadit na bylinky, jako pampelišky, sedmikrásky nebo jitrocel,“ radí Hromas. Lov zvěře považuje za neefektivní: „Lovit se naučíš za dlouhé roky, ale sběr potravy se naučíš rychle.“
Jednou z klíčových technik, jak si uchovat energii, je ekonomické používání paliva. „Kdo umí vařit efektivně, spotřebuje mnohem méně dříví a času,“ vysvětluje Hromas. Například Číňané vaří na minimum paliva, používají nádoby, které efektivně vodí teplo a rozsekávají potraviny na co nejmenší kousky, aby bylo vše hotové za několik minut.
Diskuze mezi Amarem Ibrahimem a Hugem Hromasem ukázala, že přežití v přírodě není jen o dovednostech, ale také o změně mindsetu. „Musíme přemýšlet jinak, šetřit energií, palivem i silami,“ shrnuje Hromas. A výsledek? „Nejlepší kuchař je hlad,“ dodává s úsměvem.
Celý hodinový rozhovor plný rad a informací si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní suroviny Hromas doporučuje pro přežití v lese a proč.
- Jaké jsou největší chyby, které lidé dělají při vaření v přírodě.
- Jak efektivně využít minimum paliva a uvařit jídlo za pár minut.
- Jak správně sbírat a zpracovávat bylinky v přírodě.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
