Premiérův zapomenutý milion a ztracené peníze pro Ukrajinu. Pokladník ze záložny promluvil

Exkluzivní rozhovor s Kamilem Bahbouhem, jehož jméno se objevovalo u kauz ztracených peněz na munici pro Ukrajinu nebo zapomenutého milionu premiéra Petra Fialy. Pracuje v Podnikatelské družstevní záložně, mimo jiné je i prezidentem Česko-kapverdské obchodní komory.  Podle Bahbouha se záložna stala obětí podvodu stejně jako Ukrajina. Podvodníci ale akci nedotáhli. A i díky záložně se pro Ukrajinu zachránila polovina financí, které se jí vrátí.

Limit hotovostních plateb podléhá euru, vklady ne

Pro začátek pár faktů. Věděli jste, že maximální limit hotovostní platby je 270 000 Kč? Hodnota se ale stále mění, protože se vypočítává z eura. Vklady a výběry v bance ale limity nemají. Své o tom ví i Kamil Bahbouh. ,,Moje pozice, kterou jsem dosud zastával, je  určená pro styk s klienty. Součástí interakce s nimi jsou i pokladní služby,‘‘ vysvětluje s tím, že minimální členský vklad spojený s účtem v záložně je 30 tisíc korun. Každý, kdo má účet, se může zúčastnit valné hromady.

Záložny nebo tzv. kampeličky navazují na období první republiky. ,,Rozdíl je v tom, že banku vlastní akcionáři a mají v ní účty jejich klienti. Nemusíte tam mít účet, ale můžete ji vlastnit. U družstevní záložny ten, kdo je družstevníkem, tak tam má zároveň účet. Neexistuje, že by někdo měl účet a zároveň nebyl družstevníkem,‘‘ vysvětluje fungování záložny Bahbouh.

Osvěta podvodu na Ukrajinu očima pracovníka záložny

,,Situace má několik rozměrů. Nás se týká pouze kousek. Přes nás protekly nějaké peníze a část z nich – při splnění všech podmínek – si vybrali zbrojaři v hotovosti. Do poslední chvíle nebyl důvod je podezřívat. Byl to dobrý podvodník, ale my jsme vždy byli na stejné straně jako Ukrajina. Nám se to podařilo včas zastavit. Ukrajincům jsme zachránili alespoň polovinu peněz a zajistili jsme možnost, aby se k nim dostali zpět. Od okamžiku, kdy jsme zjistili, že jsou důvodné pochybnosti o čistotě a dobrých úmyslech toho zbrojaře, tak jsme dělali nadstandartní kroky a reportovali jsme na všechny strany, že do dnešních dnů jsou zablokované peníze třeba u bosenského soudu,‘‘ vysvětluje kauzu Bahbouh.

Peníze na ukrajinskou munici šly i přes Podnikatelskou družstevní záložnu a následně zmizely. ,,Peníze si vybral majitel účtu, kterému patřily.  Měl právo je vybrat, dopředu to ohlásil a odůvodnil. Odůvodnění má dvě polohy. Jedna spočívá v tom, že válka je dynamičtější, než je schopnost systému zpracovávat některé věci administrativně,‘‘ říká Bahbouh.

,,Bankovní trh není schopen poskytovat zbrojařským firmám klasické produkty, jako jsou garance a podobné nadstavby, které umožní, aby klient, který potřebuje vůči trhu ukázat svou kredibilitu a svoji solventnost, ji mohl ukázat jiným způsobem, než jak je teď ve zvyku v době války. Zcela přirozeně než přinést hotové peníze a dát je třeba do zástavy nebo do notářské úschovy nebo jiným způsobem ukázat, že peníze má, a že na ně nikdo nesáhne,‘‘ vysvětluje Bahbouh.

,,Pokud se zboží vyrobí a vyfakturuje, tak platba nejde z uložených peněz a jde bezhotovostně normálním převodem. Platbou se uvolní zajištění a majitel si je může vybrat zpět a vložit do banky. V mezním případě je může použít na placení, ale musí to být ten, kdo je vyzvedl ze zdrojového účtu a dal je do depozitu. Pak si je vyzvedne a rovnou vloží do banky výrobce. Vždycky tam na tom kontaktu dvou osob je alespoň jeden subjekt s bankovní licencí,‘‘ vysvětluje postupy Bahbouh s tím, že tohle je legální i standardní postup.

Na zbraních chce každý rychle vydělat

Během války je o munici a zbraně velká sháňka. ,,Když je málo zbraní, je i velká poptávka a těch lidí, kteří se na tom snaží vydělat, je mnoho. Aby se dostali dopředu do fronty, tak musí ukázat ohromnou solventnost,‘‘ říká Bahbouh.

Podle Bahbouha byl balkánský zbrojař, který hraje zásadní roli v této kauze, pod tlakem Ukrajiny. Ta na něho měla tlačit, aby rychle dodal zbraně a dokončil výrobu. Jinak by musel vrátit finanční prostředky.

,,Ve výpočtech penále, které sugestivně čněly z dopisů z Ukrajiny adresovaných tomuhle zbrojaři, tak tam byly dost vysoké sazby penalizací v případě, že buď nedodají, ale ani nevrátí peníze. Pak by dostali za uši v řádech, z kterých se protáčí oči. Takže ten zbrojař pochopitelně zároveň chtěl dosáhnout toho, že doložením své solventnosti dokončí výrobu raket, které měl dodat, anebo bude mít peníze pohotově a bude je moct vrátit včas, že nebude vystavený tomu riziku, že se to při těch bezhotovostních retransakcích z místa na místo zadrhne v bankovním systému a on bude vystavený nějakému čekání,‘‘ dodává. 

Odnesu miliony v tašce?

Taška plná peněz je poměrně podezřelá.  ,,Podezřelé může být úplně všechno. Když se na to podíváme, tak podezřelá je i samotná existence peněz. Peníze jsou vytištěné a jsou v oběhu a funguje hotovostní a bezhotovostní styk,‘‘ říká.

Aby mohly styky fungovat a mohly se vzájemně propojit, potřebují prostředí určené zákonem. ,,V tomto případě jsou to banky a patří tam i družstevní záložny. Banky i záložny jsou vyjmuté ze zákona, který omezuje hotovostní platby. Kdežto pokud si tu předáme peníze, například mi dáte částku, která převyšuje limit pro hotovostní platby mezi dvěma fyzickými osobami, tak už jsme udělali protizákonnou věc,‘‘ vysvětluje na příkladu Bahbouh. 

Pokud přinesete částku například 30 milionů korun do banky nebo záložny, situace je jiná. ,,Pokud vůči vám budu stát jako pokladník peněžního ústavu, tak jsme udělali zcela korektní transakci, která je běžná. Kudy jinudy, než regulovanými subjekty by stát kontroloval, co se děje na peněžním trhu,‘‘ říká.

Vše podezřelé se prověřuje

Všechny transakce v družstevní záložně jsou podrobené důkladné kontrole, která je vypsaná zákonem a směrnicemi pocházejícími z regulace. ,,To je vždy na pořadu dne. Musíme znát důvod a smysl té transakce,‘‘ vysvětluje Bahbouh s tím, že i když je klient prověřený, musí uvést finanční plány, jak s penězi naloží a také jejich historii.

,,Pokud nejsme uspokojeni jeho odpověďmi, tak si vyžádáme dokumentaci. Případně ověřujeme, jestli je dokumentace pravá a jestli vykazuje přirozený charakter typu byznysu, kterého se týká,‘‘ dodává k celému postupu. Pokud transakce vzbudí podezření, upozorní pracovníci záložny například Českou národní banku.

Premiérův milion

Podle spekulací vložil do záložny milion korun i premiér Fiala. ,,Na tuhle kauzu se dívám s údivem. Každá banka má mezi svými klienty politiky. To, že je někde několik členů z nějaké strany, nic neznamená. Já můžu vycházet jenom z toho, že pan premiér sám o sobě jako o klientovi mluvil, takže tam nejsem vázán bankovním tajemstvím a můžu jenom potvrdit to, co on říkal, tedy že tam normálně z jiného účtu ty peníze poslal,‘‘ vysvětluje Bahbouh s tím, že není nutné hledat kauzy tam, kde nejsou. ,,Nejsme peněžní ústav vyprofilovaný pro ODS,‘‘ dodává k celé kauze.

Je záložna napojená na tajné služby?

Mladá fronta dnes propojuje záložnu s tajnými službami, kde se protočily stovky milionů. ,,Já jsem žádné spojení s tajnými službami nenašel. Frekventuje se s tím společnost CyberG Europe (Cyber Gym), která je domněle s tajnými službami spojena. Stát tam byl potenciálním klientem. Pak způsobem, který není úplně korektní, odstoupil,‘‘ dodává Bahbouh.

,,Se státem vedeme spory pro porušení smluv, například v případě Ministerstva obrany. Už jsme v situaci, kdy hledáme dohodu o náhradě škody, takže je zřejmé, že to nejsou žádné fiktivní pohledávky. Vycházejí z běžného obchodního styku. To je tak všechno,‘‘ doplňuje svůj názor Bahbouh.

Finanční podvody 90. let udělaly škraloup

Divoká 90. léta přišila záložnám špatnou pověst. Kvůli nim lidé často přišli o peníze, protože záložny poskytovaly špatné úvěry. ,,Záložny měly špatnou pověst v 90. letech. Pak došlo k dramatické proměně. Hodně se zpřísnil režim fungování,‘‘ vyvrací domněnky Bahbouh.

Kompletní rozhovor ve videu nebo podcastu