Vladimír Bureš je muž, který nezná hranice – a to doslova. Horolezec, dobrodruh a zakladatel české outdoorové značky Faramugo vyrábí nejen odolné oblečení, ale sám ho testuje v těch nejdrsnějších podmínkách. Za sebou má desítky expedic do sedmitisícových hor, krizové situace, které by mnohé odradily, a zkušenosti, které přetavuje do vývoje špičkových materiálů. V dalším díle podcastu Přežít popisuje, jaké to je přežít zásah bleskem, proč je strach v horách nezbytný pro přežití, a co obnáší vývoj moderního outdoorového vybavení. Moderuje Amar Ibrahim, expert na přežití.
Vladimír Bureš patří k lidem, kteří dokázali spojit své koníčky s podnikáním. Bývalý atlet a celoživotní horolezec založil vlastní firmu na výrobu outdoorového oblečení, které osobně testuje v extrémních podmínkách. Jeho expedice do vysokých hor mu přinesly řadu zkušeností, kterými se řídí při vývoji funkčních materiálů.
Od horolezce k podnikateli
Jako mnoho podnikatelů i Vladimír Bureš čelil otázce, zda na trhu chyběly kvalitní produkty, a proto založil vlastní firmu. Jeho odpověď však překvapí upřímností: „To říkají skoro všichni a je to samozřejmě absolutní hloupost. Na trhu je nadbytek všeho, dneska je to spíš o tom, že člověk chce dělat to, co ho baví. Držím se kréda, když se práce stane tvým koníčkem, tak už nemusíš nikdy pracovat,“ vysvětluje Bureš.
K outdoorovému odívání měl se svou manželkou vztah již dříve. „Manželka, která je v oděvním průmyslu vzdělaná, byla bez práce a já jsem potřeboval po letech skončit ve větší firmě, kde jsem pracoval, takže se to tak nějak seběhlo,“ popisuje začátky podnikání. Přiznává, že prvotní pokusy museli na dlouhá léta odložit kvůli rodině: „Když přišly děti, tak to prostě nešlo. Takže jsme toho na dlouhé roky nechali a vrátili jsme se k tomu, když už to vypadalo, že by to mohlo jít.“
Extrémní situace jako zkušební laboratoř
Bureš ve svých expedicích zažil řadu krizových situací, včetně zásahu bleskem. „Zásah bleskem není jako pošimrání štětečkem na zádech. Někde jsem četl, že šance být zasažen bleskem je stejně malá jako vyhrát v izraelské státní loterii,“ říká s tím, že přímý zásah by byl fatální, ale odraz zvládl přežít bez trvalých následků. „Přímý zásah by člověka zabil. Je to vše o odrazu a je otázka, jak moc je vodivý materiál, na kterém spočíváte. Většinou je to žula, rula, břidlice. Já měl pouze momentální horší stav a bezvědomí v rámci vteřin až minut.“
Velkým rizikem v horách jsou také omrzliny. „Ty jsem já naštěstí neměl. Kamarád, který také schytal zásah bleskem, omrzliny rukou měl a teď je má více citlivé.“ Zásadní je také strach, který může v horách zahrát zásadní roli. Díky němu se totiž zbystří zrak, sluch, smysly a zvýší se adrenalin. „Pokud se člověk bojí, je to v pořádku. Pokud se nebojí, tak dlouho nepřežije.“ Jako zkušený horolezec tak důrazně varuje před podceňováním náročnosti vysokohorského prostředí. „Riziku se ale úplně nejde vyhnout.“
Kyslík, špatné dýchání a promyšlené pohyby
Mnoho lidí si chce cestou do hor pouze odškrtnout kolonku snů a přání. Mnohdy jsou ale navzdory pokynům nepřipravení a nemají dobré vybavení. Před tím Bureš zásadně varuje. Mezi nezbytné vybavení patří kvalitní oblečení a obuv.
Peter Habeler a jeho spolulezec Reinhold Messner jsou podle Bureše hrdiny, kteří jako jedni z mála dokázali lézt bez kyslíku. Bureš se však také může pochlubit odolnou tělesnou konstitucí. „Mnoho našich lidí zvládne bez kyslíku fungovat bez obtíží. Já to snáším poměrně dobře. Na horu jako je Elbrus nemohu vyrazit bez přípravy, ale na Mont Blanc pravděpodobně ano. Do nadmořské výšky 4 800 metrů jsem schopen vystoupat na vrchol během dvou dnů.“
Cesta kolem světa do postsovětských oblastí
„Za život jsem byl odhadem 15krát v Asii a mám ji velmi rád. I když jsem byl v Himalájích, tak mám rád oblasti v postsovětském prostoru, kde je volnost, rovnost a bratrství. Je tam bezvládí a vznikla tam džungle. Nikdo neřeší poplatky na kopce, i když mají na 7 tisíc metrů,“ dodává s tím, že ho uchvátili i lidé, zvířata a životní styl. „Lidé jsou tam bezprostřední. Například v Nepálu už místní musí vydělávat na turistech.“
Bureš cestuje i do pouští, systematicky se ale takovým cestám nevěnuje. „Podívali jsme se v Sahaře a projeli kus Gobi. V mnoha oblastech se hory a pouště prolínají. Je to i v Jižní Americe, v centrální Asii a je to i Atlas a Sahara.“ Podmínky v horách a na poušti se liší, opatrnost je ale důležitá všude. „Na poušti může být v noci až -10 stupňů. Přes den se ani horkem nedá jít,“ dodává Bureš.
Plány do budoucna má Bureš spíše střídmé. Dodává, že kvůli pandemii se jeho plány na cestování pozastavily. „Peníze musím dávat do firmy a investuji do svých knih. Rád bych ale zdolal pěkný kopec. Kamarád mě láká na Antarktiku, ale musel bych si to zaplatit. Chci se také dostat ze zdravotních problémů. Nemám tak velké ambice, ale pořád jezdím. V září jsem byl v Kazachstánu, ale to byly kopce 4 tisíce metrů a podobně. Tento rok se chystám spíše na řeky po Evropě a kopce u nás. Každou chvíli se něco vyskytne.“
Vývoj outdoorových materiálů a technologií
Na otázku o vývoji Bureš odpovídá: „Vše jde nahoru. Materiály se radikálně nevyvíjejí. Dříve jsme hory vylezli i ve vlněném svetru a v kostkované košili s krosnou na zádech, tak možná bychom to dnes nevylezli kvůli věku. Nové oblečení je pohodlnější, komfortnější a tolik netíží ramena.“
O vývoji se dá mluvit především z hlediska hmotnosti. Bureš udává příklad fotoaparáty. „Dal jsem si práci a porovnal asi 8 věcí – z dnešních a ze starších dob. Našel jsem tam rozdíl asi 8 kg ve prospěch dneška.“ Podle jeho slov dnes materiály méně vydrží a neustále se musí kupovat nové. „Dnes vydrží bunda 2-3 roky a musím koupit novou,“ dodává Bureš.
Inovace v nanomembránách
Ve své značce Faramugo používá Bureš českou nanomembránu, kterou považuje za evoluční. „Bylo to původně prezentováno jako revoluce, která smete Goretex z povrchu planety. Je to nesmysl. Já říkám, že je to evoluce,“ vysvětluje svůj postoj. Nanomembrána podle něj nabízí lepší paropropustnost, ale používá při tom princip „něco za něco„.
„Tkaniny musí fungovat ze tří stran. Když fouká vítr – nesmíte samozřejmě prochladnout, ztrácet teplo, takže profouknout, stejně tak prší z vrchu anebo je vzdušná vlhkost a nechcete se pohybovat v mokru, protože zase ztrácíte tělesné teplo, unavíte se. A pak je třetí věc – přirozené pocení, které je zdravé,“ popisuje Bureš komplexní požadavky na materiál.
Výhodou bavlněného vrchního materiálu, který používá ve svých bundách, je podle něj větší odolnost vůči ohni a žáru. Pro praní outdoorového oblečení doporučuje Bureš dodržovat základní pravidla, ale zároveň uvádí, že výrobci jsou často zbytečně opatrní. „Uvádějí 30 stupňů, já tvrdím, že 40 to snese, protože to sám dělám a zkouším. Samozřejmě čím nižší teplota vody, tím nižší účinek praní. Ve studené se nerozpustí prací prostředky,“ vysvětluje.
Jak správně prát outdoorové oblečení?
Z pracích prostředků doporučuje speciální produkty určené pro outdoorové oblečení. „Za mě je úplně nejlepší mýdlo s jelenem a Perwoll pro outdoorové oblečení, který je všude k dostání. Je levný, ale musí to být ten pro membránové nebo outdoorové oblečení,“ radí Bureš s tím, že srovnávací testy prokázaly jeho stejnou účinnost jako u dražších značkových prostředků. „Dělali jsme i testy za pomoci liberecké univerzity a funguje úplně stejně jako všechny ty drahé, takže doporučuji tenhle.“
Bureš upozorňuje, že životnost funkčního oblečení závisí především na intenzitě používání. „Jestli si vezme bundu horský vůdce, co v ní chodí dennodenně a dělá neustále náročné akce, náročný pohyb v horském terénu, tak samozřejmě ta bunda může vydržet rok,“ říká. Naproti tomu běžný turista může z kvalitního oblečení těžit mnohem déle: „Jestliže je zákazník průměrný turista, co si ji vezme kolem jezera, po městě a do hor jede na jednu lyžovačku v zimě, tak mu samozřejmě vydrží pět let.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak Vladimír Bureš přežil zásah bleskem ve vysokohorském terénu?
- Jaké jsou jeho zkušenosti s omrzlinami a jak k nim došlo u jeho kamaráda?
- Kde všude testují produkty Faramugo?
- Co obsahuje Burešova kniha o horolezectví a jaké zážitky v ní popisuje?
- Jak se starat o outdoorové oblečení?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
