Připojení solární elektrárny do sítě? Uživatelé tápou, pomáhá mapa

Zájemcům o připojení fotovoltaické elektrárny do sítě už digitalizace znatelně usnadňuje život. Jaké nástroje se vám nabízejí, na co všechno se připravit i na co si dát pozor, s námi v rozhovoru probral Libor Kolář, vedoucí rozvoje a koncepce sítí společnosti EG.D ze skupiny E.ON.

Díky mapě připojitelnosti si zájemci o fotovoltaiku mohou ověřit, zda je v dané lokalitě volná kapacita pro připojení další solární elektrárny. Jak to vlastně funguje? „Zákazníkům na našem distribučním území mapa umožňuje ověřit si připojitelnost u nízkého napětí. To jsou právě rodiny, rodinné domy nebo retail,“ vysvětluje Kolář. Najít si tam můžete konkrétní polohopis, místo, adresu, a právě i ověřit si připojitelnost.

Co ještě je dobré si při ověřování připojitelnosti zjistit předem? „Důležité je, aby zákazník, nebo případně investor si sám s nějakou dodavatelskou firmou zkonzultoval, jaký typ fotovoltaiky a jakého výkonu s ohledem na způsob využití energie chce,“ odpovídá Kolář. Je to potřebné pro to, abychom si pak na mapě připojitelnosti zadali hodnotu rezervovaného výkonu.

To vše je samozřejmě dosažitelné online. „Systém jako takový pracuje s daty o síti. Je tam její tzv. topologie a jsou tam známé parametry. Na pozadí pak v případě požadavku od zákazníka probíhá reálný výpočet možnosti připojení,“ zasvěcuje nás do fungování mapy připojitelnosti Kolář.

Záleží na kvalitě distribuční soustavy

O jakých datech se tu konkrétně bavíme? „Jde o detailní znalost sítě jako takové – jaký je tam typ zařízení, jaké jsou tam kabely nebo dráty a podobně. To jsou věci, které samozřejmě my jako provozovatel máme v databázích. Strašně důležitá je ale také skladba zákazníků v dané lokalitě – kolik už je jich tam s fotovoltaikou připojeno,“ vypočítává Kolář. I s pomocí těchto dat se zákazník dozví, zda jeho žádaná kapacita je ještě akceptovatelná.

„My z hlediska systému připojíme každého,“ odpovídá Kolář na otázku, jestli některé zákazníky třeba i odmítají. „Zásadní parametr je tzv. rezervovaný výkon – to znamená, kolik energie bude dodávat do soustavy. A tam vzniká samozřejmě téma, jestli se kapacita vyčerpá, nebo nevyčerpá. Z tohoto hlediska máme nějaké nižší jednotky procent zákazníků, kde jsme nebyli schopni vyhovět s rezervovanou hodnotou.“ 

Řeší se to obvykle nabídkou jiného způsobu řešení. Fotovoltaika se připojí, ale energii si zákazník musí částečně spotřebovat v místě provozování elektrárny.

Na otázku, jestli zaznamenali už v EG.D lokality, kde je distribuční síť přetížená, se nedá odpovědět jednoznačně. „Hodně to závisí na kvalitě samotné distribuční soustavy,“ přiznává Kolář. „My samozřejmě investujeme a kontinuálně ji obnovujeme. Co se ale týče takových těch hnízd, kde je větší koncentrace, tak je to hlavně v okolí velkých měst, jako jsou třeba České Budějovice, Jihlava, Brno nebo Znojmo.“ Hned ale vzápětí Kolář dodává: „Neznamená to ale, že se tam nelze připojit. Někdy jen zatím nedokážeme dodat kapacitu, co si zákazník žádá.“

Na vrcholku boomu

Ke konci loňského roku na mapě vyhledávalo možnost připojení už 130 tisíc lidí. „To byl pro nás určitě takový revoluční rok,“ potvrzuje Kolář. „Data za první čtvrtletí toho letošního mají víceméně stejnou tendenci. To znamená kolem 50 000 přístupů na mapu připojitelnosti.“

A jaká jsou celková čísla?. „Z těch 130 tisíc lidí, co si loni na mapě vyhledávalo, jsme ve výsledku realizovali kolem 31 tisíc žádostí. Dá se tím pádem mluvit o 20–30% efektivitě,“ vysvětluje Kolář.

Systém vznikl ale hlavně jak služba zákazníkovi – než podá žádost, zjistí si tak možnosti připojení ve své lokalitě. „Předtím neexistovala víceméně žádná digitální cesta, jak si ověřit připojitelnost,“ obrací hovor od řeči čísel k původnímu záměru Kolář.

Situace kolem solární energetiky je nyní podle Koláře spíš stabilní. „Obrovský boom jsme zažili v roce 2022. Loni se to pohybovalo kolem 31 tisíc žádostí. A letos to odhadujeme také na plus minus 30 tisíc.“

Energetické datové centrum

Jako určitý „game changer“ by v této oblasti mohla působit komunitní energetika, která nedávno dostala od českých zákonodárců zelenou. „Z pohledu provozování soustavy to znamená stav víceméně podobný dnešnímu,“ nebojí se nějakých negativních dopadů Kolář.„Pro zákazníky, kteří chtějí vstoupit do sdílení, budeme muset akorát zajistit tzv. průběhové měření. Aby se sdílení následně mohlo vyhodnotit a dopočítaly se náklady.“

„Musíme dodat velmi kvalitní data z hlediska průběhu energie, která zákazníkovi z jedné strany byla dodána a z druhé strany byla vyrobena,“ upřesňuje, co se tím myslí, Kolář. „Až bude sdílení v průběhu léta uvedeno v život, očekáváme relativně větší objem zákazníků, kteří se do toho zapojí.“

Má to ale i zásadní organizačně-technologický rozměr. „Z důvodu zprocesování a zorganizování trhu a vystavení všech smluv byl námi a dalšími provozovateli distribuční a přenosové soustavy založen podnik Energické datové centrum (EDC), kterým to vše bude zajištěno,“ dodává k tomu Kolář.

Vysoké napětí i elektromobilita

Už jsme se dozvěděli, co všechno mapa připojitelnosti umí. Dočkáme se v budoucnu nějakých rozšíření, zásadnějších upgradů? „Samozřejmě že ji kontinuálně vylepšujeme,“ ujišťuje nás na závěr rozhovoru Kolář. „Jde teď v první řadě o její fungování na pozadí z hlediska rychlosti zpracování a odezvy směrem k zákazníkovi, tedy hlavně o hardware a servery. Také ale chceme v budoucnu mapu nabídnout i větším zákazníkům, fungujícím na vysokém napětí.“

„A druhá oblast, na které bychom chtěli začít pracovat, je využití mapy i pro připojování tepelných čerpadel, elektromobility a vůbec obecně spotřeby. Zákazníci, kteří chtějí vybudovat nové odběrné místo, nebo zákazníci, kteří si ve stávajícím odběrném místě chtějí vybavit nějaký nový tepelný spotřebič, budou mít proces žádosti a vyhotovení smlouvy mnohem rychlejší,“ uzavírá Kolář.