Lisabonská smlouva oslavila 13. prosince patnácté výročí. Při pohledu zpět se odborníci shodují, že sehrála velkou roli při vytváření struktury EU.
Jak se dozvídáme z článku na webu The Conversation, smlouva posílila jak Evropskou komisi, tak Evropskou radu, a tím fakticky vytvořila dvojí výkonnou moc EU. Od té doby čelila Unie řadě krizí – kupříkladu uprchlickým vlnám, brexitu, pandemii nemoci covid-19 nebo invazi na Ukrajinu. Ty všechny posílily ústřední postavení obou orgánů při rozhodování v EU.
Dvojí povaha výkonné moci signalizuje, že odpovědnost EU vůči jejím občanům je rovněž dvojí. Komise, která je nyní volena Evropským parlamentem, zosobňuje možnost občanů ovlivňovat politiku EU jako celek. Rada jako mezivládní výkonný orgán zase podtrhuje roli, kterou hrají volby na vnitrostátní úrovni při zajišťování odpovědnosti EU.
Přesto se při debatách o institucionálních inovacích, které by zvýšily blízkost občanů a EU, zaměřuje pozornost výhradně na volby do Evropského parlamentu. Vnitrostátní instituce jako zdroj demokratizace EU bývají nepochopitelně opomíjeny.
Média a parlamenty
Výzkum prováděný Marinou Costa Lobo a jejími kolegy v šesti státech (Belgie, Německo, Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko) v letech 2002–2021 zjistil rostoucí význam EU v médiích a parlamentních debatách. U médií přitom pozorujeme spíše negativní tendenci. Tedy s tím, jak roste novinářské pokrytí problematiky EU, sílí i negativní tón vůči ní.
V parlamentech ovládají debaty větší strany, které mají sklony jednat spíše strategicky. V zemích, jako je Španělsko a Irsko, kde v parlamentu není žádná euroskeptická strana, o EU ve větší míře diskutují právě ony. Naopak ve státech, kde v parlamentu euroskeptickou stranu zastoupenou mají, tíhnou větší strany k tomu, o EU diskutovat méně. Je to pravděpodobně proto, aby se euroskeptické strany více nezviditelnily.
Mezi zkoumanými zeměmi se ale objevují rozdíly v tom, jak se o politice EU diskutuje. Konkrétně v Irsku, Španělsku a Portugalsku se zmiňuje především v souvislosti s jejím dopadem na národní politiku. V Německu se naopak EU diskutuje v širším kontextu.
Euroskeptické strany
Dostávají ale občané zmiňovaných států informace o EU dostatečné k tomu, aby se svědomitě mohli rozhodovat při volbách do zákonodárných sborů? Hraje Evropa v národních volbách až takovou roli? V knize vzešlé z výzkumu její autoři konstatují, že tomu tak skutečně je.
I když tradiční národní levo-pravé otázky jsou stále vnímány jako významnější, diskusi nad politikou EU v médiích znatelně ovlivňuje to, jak lidé volí. A také čím více euroskeptické strany diskutují o EU v parlamentu, tím větší význam mají postoje k EU následně při rozhodování u voleb.
Národní mediální prostředí, národní parlamentní debaty a parlamentní volby jsou důležité nejen pro legitimizaci vlád na národní úrovni, ale také na úrovni EU. Role, kterou hrají předsedové vlád v Evropské radě, není odtržena od rozhodování voličů doma při parlamentních volbách. Při diskusi o kvalitě demokracie s EU a o tom, jak ji lze zlepšit, je třeba brát v úvahu nejen Evropský parlament, Komisi a Radu, ale také kvalitu národních médií, národních parlamentů a legislativních voleb.
Autor: Petr Pláteník
