Nepružná stavební legislativa není viníkem pouze roky trvajícího nedostatku nových bytů na pražském trhu, ale i nelichotivého pořadí naší metropole v evropském žebříku, který hodnotí, do jaké míry jsou evropská hlavní města chytrá a zelená. Ve srovnání Evropské environmentální agentury, které se zabývalo podílem zelené infrastruktury ve 37 hlavních městech v Evropě, se Praha umístila až na 20. místě.
Podle expertů poradenské skupiny Moore Czech Republic budou pro budoucí vývoj měst rozhodující koncepce tzv. chytrých a zelených měst. Upozorňují, že nyní ta česká v tomto ohledu zaostávají za západní Evropou, mimo jiné kvůli nepružné stavební legislativě.
Co je to „zelené město“?
Zelené město je koncept, který kombinuje zlepšování životního prostředí s ochranou klimatu ve všech aspektech svého fungování. Charakteristické je využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň se zapojují digitální technologie při optimalizaci výroby a spotřeby energie. „Už dnes se implementují zařízení, jako jsou chytré elektroměry či chytré transformátory, které umožňují využití dat k optimalizaci spotřeby elektrické energie,“ vysvětluje Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.
Potenciál digitalizace sahá mnohem dále. Umožní optimalizovat chod měst za pomoci technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí nebo big data. „Chytrá řešení například pracují s daty o pohybu osob a dopravních prostředků. Tak pomáhají efektivně plánovat infrastrukturu, řídit provoz a zajišťovat jeho bezpečnost,“ popisuje jeden z hlavních benefitů smart cities pro občany Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT). A dodává, že mohou velmi účinně pomoci v různých krizových situacích, kdy je potřeba nestandardní manažerské rozhodování.
Česká města brzdí legislativa
V implementaci konceptu zeleného města jsou města v České republice za ostatními evropskými pozadu. Podle loňských dat Evropské environmentální agentury byla Praha pokryta zelenou infrastrukturou z jedná třetiny, stejně jako například Budapešť. Průměrná hodnota pro 37 evropských hlavních měst přitom byla dvě pětiny, takového pokrytí dosahuje i třeba Bratislava. Z našich sousedů se pak vůbec nejlépe umístila německá metropole, Berlín byl ve srovnání evropských hlavních měst na osmém místě s polovinou zelené plochy.
„Neprůchodná legislativa a byrokratická zátěž zásadním způsobem brzdí rozvoj českých měst, a to nejen v ‚zeleném‘ směru, ale také ve zcela běžném růstu. Pro příklad nemusíme chodit daleko; jen málo měst významu a velikosti Prahy má prakticky v centru tolik brownfieldů, zpustlých ploch a neudržovaných domů,“ je znepokojen Kymlička a dodává, že byrokracie brzdí i rozvoj smart cities.
Jaromír Hanzal souhlasí: „V České republice zatím vedeme spíše osvětu o udržitelných městech. Jako inspiraci předáváme naše zkušenosti ze zahraničí, zejména v Norsku, kde tento koncept velmi dobře funguje.“ Zároveň dodává, že velkou roli hraje i podpora soukromých firem ze strany státu. „Stát musí při budování digitální infrastruktury nabídnout soukromým investorům když ne dostatečnou finanční podporu, tak aspoň přehlednou a stabilní legislativu,“ uzavírá.
Autor: Alena Burešová
