Zpomalující se ekonomika země, nízké úrokové sazby a geopolitický spor s USA vyvolávají pochybnosti o ekonomickém potenciálu asijské velmoci. Informuje o tom web BBC.
„Obavy z geopolitických rizik, nejistota v domácí politice a pomalejší růst nutí společnosti přemýšlet o alternativních trzích,“ říká Nick Marro z Economist Intelligence Unit (EIU). Čína zaznamenala v období tří měsíců do konce září deficit zahraničních investic ve výši 11,8 miliardy dolarů (260,6 miliardy Kč) – poprvé od začátku sledování těchto údajů v roce 1998. Zahraniční společnosti tedy své zisky v Číně nereinvestují, ale spíše peníze ze země vyvádějí.
„Čína se v současné době potýká se zpomalením růstu a potřebuje provést určité korekce,“ tvrdí mluvčí švýcarského výrobce průmyslových strojů Oerlikon, který loni z Číny stáhl 250 milionů franků (cca 6,3 miliardy korun). „V roce 2022 jsme byli jednou z prvních společností, která transparentně oznámila, že očekávané hospodářské zpomalení v Číně bude mít vliv na naše podnikání,“ dodává mluvčí. „V důsledku toho jsme začali včas realizovat kroky a opatření ke zmírnění těchto negativních dopadů.“
Čína přesto zůstává pro firmu klíčovým trhem. V celé zemi, která se na jejích tržbách podílí více než třetinou, má téměř 2 000 zaměstnanců. Zástupci společnosti Oerlikon jsou přesvědčení, že čínská ekonomika bude v příštích několika letech stále vykazovat růst kolem 5 %, „což je jeden z nejvyšších růstů na světě“.
Přesun do Indie
Zavedení velmi přísných pandemických výluk v Číně způsobilo narušení dodavatelských řetězců mnoha společností. Je mezi nimi i technologický gigant Apple, který v Číně vyrábí většinu svých iPhonů. Firma od té doby diverzifikovala svůj dodavatelský řetězec tím, že přesunula část výroby do Indie. A směřování k diverzifikaci letos nastoupilo více společností v reakci na rostoucí napětí mezi Čínou a USA, ke kterému došlo v souvislosti s novými omezeními vývozu surovin a technologií potřebných k výrobě pokročilých čipů.
„Nevidíme mnoho společností, které by se přímo stahovaly z Číny. Řada velkých nadnárodních firem je na trhu již desítky let a nechtějí se vzdát podílu na trhu, který si 20, 30 nebo 40 let budovaly. Zejména v oblasti nových investic jsme však svědky přehodnocování,“ vyjadřuje se ke komplikované situaci Nick Marro.
Jinde je vyšší investiční výnos
Podniky také zvažují dopad úrokových sazeb. Čína se vymykala trendu ve chvíli, kdy mnoho zemí po celém světě v loňském roce prudce zvýšilo sazby. Politici v Číně mezitím snížili náklady na půjčky, aby podpořili svou ekonomiku a stagnující realitní průmysl. Jüan tak v důsledku letos oslabil vůči dolaru a euru o více než 5 %.
Podle Obchodní komory Evropské unie podniky v Číně namísto reinvestování zisků zpět do ekonomiky země radši peníze utrácejí. „Ti, co mají v Číně přebytečnou hotovost a zisky, stále častěji převádějí tyto prostředky do zahraničí, kde získají vyšší investiční výnos ve srovnání s investicemi v Číně,“ píše se v oficiálním vyjádření.
Některé firmy stáhly příjmy z Číny jako „součást svých dlouhodobých cyklů“ vybírání zisků, „jakmile jejich projekty dosáhnou určitého rozsahu a ziskovosti“, poznamenává k tomu Michael Hart, prezident Americké obchodní komory v Číně. „Stažení zisků nemusí nutně znamenat, že jsou firmy s Čínou nespokojené, ale spíše to, že jejich investice zde dozrály.“ Podle Harta je něco takového „povzbudivé, protože to znamená, že společnosti jsou schopny integrovat své operace v Číně do vlastních globálních operací“.
Podle analytiků panuje velká nejistota ohledně toho, co nás čeká – jak z hlediska úrokových sazeb, tak z hlediska vztahů mezi Čínou a USA. Čínská centrální banka by letos mohla přistoupit k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila svou ekonomiku, říká Dan Wang, hlavní ekonom Hang Seng Bank China. Snížení úrokových sazeb by mohlo zvýšit tlak na již tak oslabený jüan. „Prostor pro uvolnění měnové politiky je nyní velmi omezený kvůli tlaku na znehodnocování měny,“ dodává.
Autor: Petr Pláteník
