Při posledním převratu v Burkina Fasu mávali mladí lidé v ulicích hlavního města Ouagadougou ruskými vlajkami, což muselo Kreml zahřát u srdce, píše zpravodajský web BBC.
Ačkoli se jednalo o poměrně malý počet lidí, vyvolalo to spekulace, že do událostí, při nichž se moci v zemi sužované rostoucím džihádistickým násilím chopil kapitán Ibrahim Traoré, mohlo být zapojeno i Rusko.
Jevgenij Prigožin, oligarcha blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a zakladatel Vagnerovců – stínové žoldnéřské organizace působící v několika afrických zemích –, mladému vůdci junty poblahopřál a označil ho za „skutečně důstojného a odvážného syna své vlasti“.
„Obyvatelé Burkina Fasa byli pod jhem kolonialistů, kteří lid okrádali a také hráli své podlé hry, cvičili a podporovali banditské bandy a způsobili místnímu obyvatelstvu mnoho utrpení,“ uvedl podl BBC Prigožin.
Zde má na mysli bývalou koloniální mocnost Francii – a ti, kteří převrat v západoafrické zemi vítali, nejen mávali ruskými vlajkami, ale útočili na francouzské instituce včetně velvyslanectví. Násilnosti vyvolaly v celém regionu otřesy a znovu ukázaly sílu protifrancouzského odporu v mnoha bývalých francouzských koloniích v Africe.
Nahradí Francii Rusko?
Francie se již téměř deset let snaží pomáhat armádám v oblasti Sahelu – pásu polopouště jižně od Sahary, který zahrnuje i Burkina Faso – v boji proti džihádistickým bojovníkům, z nichž někteří jsou napojeni na al-Káidu nebo Islámský stát. Nedávno se však stáhla ze sousedního Mali, rovněž bývalé kolonie, po rozpadu vztahů s tamní vojenskou juntou, která byla obviněna, že se v boji proti militantům stále častěji obrací na Rusko.
Sergej Markov, bývalý poradce Kremlu, byl ve svých postřezích přímočařejší: „Naši lidé pomohli novému vůdci [Burkina Fasa]. Další africká země přejde od spolupráce s Francií ke spojenectví s Ruskem.“
„Při předchozích převratech se Rusko snažilo zaujmout pozici náhodného příjemce změn režimů. Tentokrát je v podpoře převratu mnohem aktivnější, což vedlo ke spekulacím, že Rusko hrálo koordinační roli,“ říká Samuel Ramani, autor knihy Russia in Africa.
To ukazuje na Vagnerovu skupinu, ačkoli Rusko důsledně popírá, že by žoldnéři měli jakékoli spojení se státem, a neexistují žádné důkazy o přímém ruském zapojení. Krátce po převzetí moci dal kapitán Traoré najevo, že chce spolupracovat s novými mezinárodními partnery, aby zatlačil islamistické militantní skupiny, které v zemi působí od roku 2015. Mnozí předpokládali, že tím myslel Rusy.
Soustředí se však na porážku džihádistů, a proto je podle svých slov otevřen spolupráci s USA nebo jakoukoli jinou zemí, která by chtěla pomoci zlepšit bezpečnost v zemi. USA každoročně pořádají velké protiteroristické cvičení pro země západní Afriky – letos se však Mali i Burkina Faso operace Flintlock nezúčastnily.
„Myslím, že Burkina Faso se chce vyhnout pasti, do které se dostalo Mali, které je zcela závislé a v zajetí ruského státu. Jakmile Rusové jednou vstoupí na tato území, nemohou je dostat ven. Totéž se stalo ve Středoafrické republice (SAR),“ dodává Ramani.
Vagnerovcům jde jen o peníze
Problémem jsou i samotní Vagnerovci. Ti působí ve Středoafrické republice od roku 2018 a jsou obviňováni z porušování lidských práv, včetně masového zabíjení, mučení a znásilňování. Tyto vojenské organizace nemají žádnou motivaci k tomu, aby konflikt ukončily. Jsou totiž motivovány finančně.
USA souhlasí a tvrdí, že ruští žoldnéři využívají přírodní zdroje ve Středoafrické republice, Mali a Súdánu k financování ruské války na Ukrajině. V ostře formulovaném varování minulý týden americký velvyslanec při OSN uvedl, že je to pro Afriku vysoká cena, kterou musí zaplatit. „Namísto toho, aby byl Vagner transparentním partnerem a zlepšoval bezpečnost, vykořisťuje klientské státy, které za jeho těžko dostupné bezpečnostní služby platí zlatem, diamanty, dřevem a dalšími přírodními zdroji – to je součástí obchodního modelu Wagner Group. Víme, že tyto nekalé zisky slouží k financování válečné mašinérie Moskvy v Africe, na Blízkém východě a na Ukrajině,“ uvedla Linda Thomas-Greenfieldová na brífinku Rady bezpečnosti OSN.
To vše může vysvětlovat neochotu kapitána Traorého vložit všechna svá vejce do ruského košíku.
„Myslím, že se Traoré snaží pojistit a ukázat, že se může pokusit o vyváženost všech stran. Ale samozřejmě jakákoli spolupráce s Ruskem bude téměř jistě znamenat smrtelnou ránu pro Francii a pro Západ. Američané a Francouzi nebudou koexistovat s Rusy. To je dilema pro Traorého – postaví se na stranu Ruska? Nebo se pojistí a bude riskovat, že nebude mít žádného skutečného vnějšího podporovatele,“ vysvětluje Ramani.
Ačkoli Vagnerovci působí v Mali necelý rok, první informace nevypadají dobře, neboť džihádistických útoků přibývá a jsou obviněni z porušování lidských práv. Rok 2022 má být navíc pro Burkina Faso i Mali nejsmrtelnějším rokem od začátku povstání. „Vagnerovci jsou dobří ve vytváření chaosu. Ale jako bojová síla mají problémy, zejména v novém a nepřátelském terénu,“ říká Ramani.
Přesto se domnívá, že junty v oblasti Sahelu se mohou rozhodnout spolupracovat s ruskými žoldáky vzhledem k tomu, že Francie nedokázala zastavit šíření násilí. Rusko je navíc mnohem méně náročný zahraniční spojenec. „Rusko je vnímáno jako partner, který se nevměšuje do záležitostí lidských práv a demokracie,“ uzavírá Ramani.
Autor: Jiří Böhm
