Když už se zdálo, že vstup Finska a Švédska do NATO je na spadnutí, Turecko překvapilo své spojence a pohrozilo vetem, píše web CNN World.
Prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek 19. května prohlásil, že Turecko plánuje odmítnout žádosti těchto dvou zemí o vstup do Aliance, když je předtím obvinilo, že jsou „jako penziony pro teroristické organizace“. „Příslušným přátelům jsme řekli, že vstupu Švédska a Finska do NATO řekneme ne a budeme v tom i pokračovat,“ řekl během konference v Ankaře.
Finsko a Švédsko ve středu v aliančním velitelství v Bruselu formálně požádaly o vstup do NATO, k čemuž je přiměla ruská invaze na Ukrajinu. Toto rozhodnutí představuje pro Moskvu neúspěch, neboť válka na Ukrajině vyvolala rozšíření Aliance, kterému chtěla invazí na Ukrajinu zabránit.
Přistoupení nových států však vyžaduje konsenzus mezi stávajícími členy – a právě zde přichází ke slovu Ankara. Turecko, které do Aliance vstoupilo tři roky po jejím založení v roce 1949 a má druhou největší armádu ve skupině, uvedlo, že žádosti nepodpoří, pokud nebudou splněny jeho požadavky.
Erdogan obvinil obě země z ukrývání členů separatistické Strany kurdských pracujících, známé také jako PKK. Ta usiluje o svůj vlastní stát, nezávislý na Turecku, vede s touto zemí již desítky let ozbrojený boj a Turecko, Spojené státy a Evropská unie ji označily za teroristickou organizaci.
Ve středu Erdogan prohlásil, že Švédsko by nemělo očekávat, že Turecko schválí jeho žádost, pokud mu nevydá teroristy, a švédská a finská delegace by neměly přijíždět do Turecka, aby ho přesvědčily k podpoře jejich členství v Alianci.
Americký prezident Joe Biden se ve čtvrtek v Bílém domě sešel se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulim Niinistöem, aby s nimi projednal jejich žádosti o členství v NATO a přislíbil jim plnou podporu Spojených států.
Na otázku, jak přesvědčí Turecko, aby podpořilo žádosti Finska a Švédska o členství, Biden novinářům odpověděl: „Myslím, že to zvládneme.“
Krize vynesla do popředí dlouhodobé turecké stížnosti vůči západním zemím a spojencům v NATO a zároveň dala Ankaře příležitost využít svého postavení v Alianci k vynucení si ústupků.
Hledání společné řeči
Turecko si stěžuje na nedostatečnou podporu, které se mu dostává v boji proti kurdským ozbrojencům. Ankara je totiž vnímá jako hlavní hrozbu pro svou národní bezpečnost a obvinila Švédsko, že ukrývá a poskytuje podporu kurdským bojovníkům v severní Sýrii, které Ankara považuje za prodlouženou ruku PKK.
Podle státních médií Ankara rovněž tvrdí, že obě země nereagovaly na žádosti o vydání. Hledané osoby jsou obviněny z napojení na PKK a také na FETO, skupinu vedenou duchovním Fetullahem Gulenem, žijícím v USA, o němž se Turecko domnívá, že stál za neúspěšným pokusem o převrat v roce 2016 (toto obvinění Gulen popírá).
Finsko a Švédsko v úterý vyjádřily optimismus, že s Tureckem lze najít společnou řeč. Švédský ministr financí Mikael Damberg v pondělí řekl veřejnoprávní televizi SVT, že jeho země není přítelem terorismu a že bere velmi vážně vše, co má co do činění s terorismem. „Samozřejmě použijeme diplomacii, vyjasníme si případné nejasnosti,“ řekl.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že její země stejně jako zbytek EU považuje PKK za teroristickou organizaci. Vláda pak oznámila, že je připravena odstranit veškeré překážky v rozhovorech s Tureckem.
Ankara rovněž požadovala, aby Švédsko a Finsko zrušily zbrojní embargo, které bylo na Turecko uvaleno v roce 2019 po jeho vojenské ofenzivě na severovýchodě Sýrie. Turecko zahájilo operaci proti Kurdy vedeným jednotkám YPG, které byly spojenci Spojených států a dalších západních zemí v boji proti ISIS. Ofenziva vyvolala odsouzení ze strany USA a EU a vedla několik evropských zemí k uvalení zbrojního embarga na Ankaru.
„Neřekli bychom ano těm, kteří uvalují sankce na Turecko, aby se připojili k NATO,“ řekl Erdogan v pondělí večer novinářům. „Protože pak by NATO přestalo být bezpečnostní organizací a stalo by se místem, kde se soustřeďují zástupci teroristických organizací.“
Tureckému prezidentovi není cizí plamenná rétorika, zejména v době kolem voleb. Turecko půjde k volbám příští rok a odborníci se domnívají, že současný stav ekonomiky, rekordně vysoká inflace a měna, která za poslední rok ztratila téměř polovinu své hodnoty, bude Erdogana stát ve volbách hodně sil.
Rozhodnou volby v Turecku?
Podle analytiků může být turecké veto v NATO použito jako páka nejen proti budoucím, ale i současným členům. „Nemusí jít jen o Švédsko a Finsko,“ napsal ve svém článku Asli Aydintasbas, vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Prezident to téměř jistě považuje za vhodný okamžik k tomu, aby vyjádřil své stížnosti na stávající členy NATO, zejména na Bidenovu administrativu, která tureckého vůdce drží v šachu.“
Podle Aydintasbase může být klíčovou otázkou zklamání tureckého prezidenta z toho, že se mu nepodařilo navázat s Bidenem pracovní vztah, jako se to podařilo jeho předchůdcům. Erdogan si minulý měsíc novinářům stěžoval, že s Bidenem nemají takový vztah jako s prezidenty Trumpem a Obamou. „Samozřejmě, že čas od času k nějakým setkáním dojde, ale měla by být pokročilejší,“ řekl. „Mým přáním je, abychom toho v následujícím procesu dosáhli.“
Není to poprvé, co Turecko vzneslo námitky proti novým členům, upozornil Aydintasbas. „Je nepravděpodobné, že by Erdogan měl na mysli jeden konkrétní politický cíl, ale nepochybně očekává, že bude stejně jako v minulosti přemlouván, přesvědčován, a nakonec odměněn za spolupráci,“ napsal Aydintasbas s odkazem na předchozí turecké hrozby veta v rámci NATO.
Ačkoli má Turecko obavy spojené s bezpečností, které je podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga třeba řešit, výhledy nejsou zdaleka lichotivé, neboť Turecko se rozhodlo ventilovat své stížnosti a vystupovat jako rozvraceč v době, kdy jednota Aliance možná nikdy nebyla důležitější.
Autor: Julie Sladká
