Prošel cizineckou legií, teď doprovází firmy po Africe. Nejhorší byl hladový a zfetovaný dav, říká 

Více než 10 let ve francouzské cizinecké legii, desítky misí v krizových oblastech světa a nespočet zkušeností z těch nejnebezpečnějších koutů planety. Luboš Kulhavý, odborník na bezpečnostní doprovody firem v rizikových oblastech, v rozhovoru pro pořad Přežít prozradil, co ho přivedlo k práci v legii, jaké hrozby číhají na cizince v Africe, proč je důležité mít plán pro každou situaci a jak přežít v podmínkách, které by si většina z nás ani nedokázala představit. Pořad moderuje Amar Ibrahim, expert na přežití.

Cesta Luboše Kulhavého do světa profesionálních ozbrojených složek začala po absolvování základní vojenské služby v České republice.  „Absolvoval jsem základní vojenskou službu u čtvrté brigády rychlého nasazení a chtěl jsem pokračovat dál. Připadalo mi to jako logický kariérní vývoj. V té době Česká republika nebyla členem NATO, takže možností vycestovat na zahraniční mise bylo minimum. Rozhodoval jsem se mezi policií a profesionální armádou, ale nelákalo mě jen běhat po českých výcvikových prostorech. Jediná profesionální armáda, která tehdy přijímala cizince na základě jejich schopností, byla francouzská cizinecká legie. Když jsem tam nastoupil, splnil se mi tak určitý sen.“

Nábor do cizinecké legie je pověstný svou náročností. Uchazeči procházejí sérií psychologických testů, fyzických zkoušek a detailních pohovorů. „Všechno se točilo kolem toho, jak moc jste ochotní vydržet. Fyzické zkoušky byly extrémně náročné, ale ještě náročnější byl psychický tlak. Legie vás zlomí, aby zjistila, co ve vás je,“ vysvětluje Kulhavý.

Jedním z prvních překvapení bylo, jak důsledně legie drží tradice. „Byl jsem trubačem, což znamenalo každé ráno zvedat vlajku s fanfárami. To jsou detaily, které dávají legii její specifický ráz,“ říká s úsměvem.

Rozdíl mezi českou armádou a cizineckou legií

Podle Kulhavého je rozdíl mezi českou armádou a cizineckou legií obrovský, a to nejen v přístupu k výcviku, ale i v mentalitě vojáků. „V legii jsme měli perfektní výstroj – goretexové bundy a špičkové vybavení. V české armádě tehdy bylo všechno slabší, ale hlavní rozdíl byl v přístupu. V legii se očekávalo, že zvládnete všechno sami. Nebyl tam prostor pro výmluvy,“ vzpomíná.

Přiznává ale, že život v legii nebyl jednoduchý. „Byla to kombinace drilu, respektu a občas i dost tvrdých pravidel. Ale naučilo mě to víc než jakákoli jiná životní zkušenost. V legii se musíte spolehnout na sebe a na své parťáky. Když jdete do akce, víte, že ten člověk vedle vás udělá všechno pro to, abyste přežili,“ říká.

Z legie do Afriky – Jak začala kariéra bezpečnostního experta

Po deseti letech služby se Kulhavý rozhodl legii opustit. „Po určité době se člověk začne cítit svázaný. Čím déle sloužíte, tím víc papírování a méně akce máte. A já jsem potřeboval víc akce,“ vysvětluje důvod svého odchodu.

Po návratu do Česka začal školit střelbu a taktické postupy, ale brzy přišla poptávka po bezpečnostních službách v zahraničí. „Byla to přirozená cesta. Lidé mě oslovovali, jestli bych jim nemohl pomoct s bezpečností v rizikových oblastech. A tak jsem začal pracovat jako bezpečnostní doprovod v Africe,“ popisuje své začátky.

Afrika se pro něj stala druhým domovem. „Pracuji hlavně ve frankofonní Africe – v Demokratické republice Kongo, Čadu, Mali nebo Senegalu. Francouzština je tam klíčová. Anglicky se domluvíte, ale bez francouzštiny to prostě nejde,“ říká Kulhavý.

Práce v Africe je podle něj extrémně dynamická a plná rizik. „V některých oblastech se situace mění ze dne na den. Dneska je všechno v pohodě, a zítra se objeví ozbrojená skupina, která vás zastaví na silnici,“ popisuje.

Vedle ozbrojených konfliktů hrozí i další nebezpečí – nemoci, špatné hygienické podmínky a nevyzpytatelné počasí. „Afrika vás může dostat i úplně banální věcí, jako je zkažená voda. Malárie je tam běžná nemoc, a přesto vás může zabít během pár dní. Já jsem malárii prodělal dvakrát a vím, jak zrádná může být,“ varuje.

Krizové situace: Když jde o život

Během své kariéry zažil Kulhavý mnoho krizových situací, ale jednu má v paměti dodnes. „Byli jsme na Haiti, kde probíhaly nepokoje. Ocitli jsme se v situaci, kdy proti nám stál dav několika stovek lidí. Byli zfetovaní, hladoví a agresivní. Drželi jsme pozice, ale oni se pořád přibližovali. Nemůžete do nich začít střílet, ale zároveň víte, že jakmile vás obklopí, jste v háji. Bylo to na hraně,“ vzpomíná.

V těchto situacích je podle něj klíčová psychická odolnost. „Panika zabije víc lidí než kulky. Musíte zachovat chladnou hlavu, vyhodnotit situaci a pak jednat. Když se necháte ovládnout strachem, skončíte špatně,“ říká.

Od komárů po místní mafii

Život v terénu není jen o nebezpečných situacích. Velkou hrozbou jsou i nemoci, špatná hygiena a místní zvyklosti. „V Africe si musíte dávat pozor úplně na všechno. Nikdy nejím vejce ani vepřové maso, protože se rychle kazí. Na pitnou vodu dávám extrémní pozor – už několikrát jsem viděl lidi, kteří skončili na kapačkách jen kvůli zkažené vodě,“ popisuje.

Kromě zdravotních rizik jsou běžné i korupční praktiky. „Na silničních checkpointech vám klidně řeknou, že máte moc kufrů a chtějí úplatek. Někdy stačí cigarety, jindy musíte dát stovku dolarů. Je to součást místní kultury,“ vysvětluje.

Podnikání v Africe přináší obrovské příležitosti, ale i velká rizika

Afrika není jen místem, kde číhá nebezpečí, ale je také místem, kde potkáte obrovské podnikatelské příležitosti. „Jsou tam ohromné možnosti pro byznys, ale musíte být připraveni na korupci, složitou logistiku a kulturní rozdíly. Malé firmy často nemají šanci, protože náklady na zajištění bezpečnosti jsou vysoké,“ upozorňuje Kulhavý.

Velkým problémem je podle něj i rozdíl v přístupu jednotlivých států. „Čína a Rusko mají v Africe státní podporu, což jim usnadňuje obchod. My v Evropě často taháme za kratší konec,“ říká.

Luboš Kulhavý je přesvědčen, že klíčem k přežití v krizových zónách je příprava a schopnost zachovat chladnou hlavu. „Nikdy nepodceňujte situaci. I klidná oblast se může během pár hodin změnit v bojiště. A hlavně – nikdy se nenechte unést adrenalinem. Přežijí ti, kteří přemýšlejí,“ uzavírá rozhovor.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se:

• Jaké jsou největší hrozby při cestování po Africe a jak se na ně připravit.
• Jak vypadá každodenní práce bezpečnostního experta v krizových oblastech.
• Proč je plánování a znalost místních podmínek klíčem k přežití.
• Jak se liší služba v cizinecké legii od české armády.
• Jaké příležitosti i rizika přináší podnikání v Africe.
• Jak přežít krizové situace a vyhnout se fatálním chybám.