Události posledních osmi měsíců přinesly Ukrajině nesmírné utrpení a dle mnohých odborníků přiblížily svět k jaderné válce více, než bychom předpokládali. Jak daleko je Putin ochotný zajít? A mohou volby v USA ovlivnit průběh války? I na tyto otázky se snaží najít odpovědi na webu britského veřejnoprávního vysílatele BBC.
Pokud si přečtete Putinův projev z 24. února poté, co nařídil invazi na Ukrajinu, nejpravděpodobněji dojdete k tomu, že udělá úplně cokoli. „A nyní několik důležitých, velmi důležitých slov k těm, kteří by mohli být v pokušení vměšovat se do toho, co se děje. Ti, kdo se nám snaží postavit do cesty nebo vytvářejí hrozby pro naši zemi a náš lid, by si měli dát pozor: ruská reakce bude okamžitá a přinese takové následky, jaké jste v historii ještě nezažili,“ prohlásil Putin. V dubnu pohrozil znova tzv. bleskovou reakcí. A minulý týden ve Valdajském diskuzním klubu vysílal smíšené signály, když popřel, že by měl v úmyslu použít na Ukrajině jaderné zbraně. „Nevidíme k tomu žádnou důvod,“ sdělil mezinárodní veřejnosti. „Nemá to smysl, ani politický, ani vojenský.“ Ale Dmitrij Suslov, člen ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku, naopak řekl: „Existuje riziko, že Rusko použije jaderné zbraně. Ne proti Ukrajině, ale proti Západu. Podle oficiální jaderné doktríny by Rusko zahájilo strategický útok proti USA a všem zemím NATO. V případě, že bychom byli svědky odpálení západních raket proti našemu území, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto země vyzbrojeny, pak zemře celá planeta.“ To je rozhodně znepokojivá rétorika.
Nynější volby v USA utvrzují Kreml v přesvědčení, že Republikánská strana má šance získat kontrolu nad Kongresem. Není sice jasné, zda by vítězství republikánů mělo na americkou pomoc na Ukrajině významný dopad, Kreml ale uvítá jakoukoli vidinu snížení americké vojenské pomoci Kyjevu.
Putin nejvíce sází na zimu a počítá s tím, že omezené ruské dodávky do Evropy zhorší energetickou krizi a donutí západní vlády ke kompromisu s Kremlem: omezení podpory Ukrajině výměnou za ruskou energii. Zatím to ale vypadá, že je Evropa na zimu připravená mnohem lépe, než Moskva předpokládala. Pokud dojde k znatelnému poklesu teplot během zimy, může tlak veřejnosti zesílit. Zejména na Ukrajině, kde ruská armáda útočí na energetickou infrastrukturu země.
Autor: Julie Sladká
