Zatímco se svět stále vzpamatovává z koronavirové epidemie, záhada původu jedné smrtící pandemie, která zabila polovinu obyvatel Evropy, je podle serveru Medicalxpress.com konečně vyřešena… O 675 let později.
Smrtící pandemie se záhadným původem: může to znít jako moderní titulek, ale vědci strávili staletí diskusemi o zdroji černé smrti neboli moru, pustošícího středověký svět. Nyní je záhada rozluštěna, alespoň podle vědců, kteří tvrdí, že po analýze DNA z ostatků na starobylém pohřebišti určili zdroj nákazy v oblasti Kyrgyzstánu.
„Podařilo se nám vlastně ukončit všechny ty staleté spory o původu černé smrti,“ řekl Philip Slavin, historik a člen týmu, jehož práce byla 8. června zveřejněna v časopise Nature. Černá smrt byla počáteční vlnou téměř 500 let trvající pandemie. Během pouhých osmi let, od roku 1346 do roku 1353, zabila podle odhadů až 60 procent obyvatel Evropy, Blízkého východu a Afriky.
Slavin, docent na univerzitě ve skotském Stirlingu, kterého „černá smrt vždy fascinovala“, našel zajímavou stopu v díle z roku 1890, popisujícím starověké pohřebiště v dnešním severním Kyrgyzstánu. Uvádí se tam, že v letech 1338–1339 došlo k prudkému nárůstu pohřbů a že na několika náhrobcích bylo popsáno, že lidé „zemřeli na mor“.
„Když máte jeden nebo dva roky s nadměrnou úmrtností, znamená to, že se tam dělo něco zvláštního,“ řekl Slavin novinářům.
Byla to stopa, ale nic víc, aniž by se určilo, co lidi na místě zabilo. Za tímto účelem se Slavin spojil se specialisty, kteří zkoumají starou DNA. Ti získali DNA ze zubů sedmi lidí pohřbených na tomto místě, vysvětlila Maria Spyrouová, vědecká pracovnice z univerzity v Tuebingenu a autorka studie.
Protože zuby obsahují mnoho krevních cév, dávají vědcům „vysokou šanci odhalit patogeny přenášené krví, které mohly být příčinou smrti daných osob“, řekla Spyrouová agentuře AFP.
Událost „velkého třesku“
Po extrakci a sekvenování byla DNA porovnána s databází tisíců mikrobiálních genomů. „Jednou ze shod, které se nám podařilo získat, byla shoda s Yersinia pestis, známější jako mor,“ řekla Spyrouová.
Dodala, že DNA také vykazovala „charakteristické vzorce poškození“, což nasvědčuje, že „jsme měli co do činění s infekcí, kterou v sobě starověký jedinec nesl v době své smrti“.
Počátek černé smrti je spojován s takzvaným „velkým třeskem“, kdy se stávající kmeny moru, který přenášejí blechy na hlodavcích, náhle diverzifikovaly.
Vědci se domnívali, že k tomu mohlo dojít již v 10. století, ale nebyli schopni určit přesné datum. Výzkumný tým pečlivě rekonstruoval genom Y. pestis ze svých vzorků a zjistil, že kmen na pohřebišti vznikl před touto diverzifikací.
A bylo zjištěno, že stejný starobylý kmen nesou i hlodavci, kteří v oblasti žijí nyní, což týmu pomohlo dojít k závěru, že k „velkému třesku“ muselo dojít někde v oblasti v krátkém období před černou smrtí.
Podle Michaela Knappa, docenta na novozélandské University of Otago, který se na studii nepodílel, má výzkum některá nevyhnutelná omezení, včetně malého vzorku.
„Údaje od mnohem většího počtu osob, z mnohem většího počtu časových období a regionů by skutečně pomohly objasnit, co zde prezentované údaje skutečně znamenají,“ uvedl Knapp.
Připustil však, že by mohlo být obtížné najít další vzorky. Přesto výzkum pochválil jako „opravdu cenný“.
Zdroj článku: Medicalxpress.com
Autor: Jiří Böhm
