Rakousko není Česko. Stále nakupuje ruský plyn ve velkém

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl na nulu. Německo už ruský plyn nekupuje, Itálie se chce od dodávek z Ruska zcela odstřihnout do konce letošního roku. Oproti tomu Rakousko kupuje od Ruska téměř stejné množství plynu jako před válkou, upozornil americký deník The New York Times.

Od okamžiku, kdy Moskva loni v únoru nařídila vojákům vstoupit na ukrajinské území, se země napříč Evropou kvapně snaží snížit svou dlouholetou závislost na levném ruském plynu.

Naproti tomu Rakousko, které před invazí odebíralo téměř 80 procent plynu z Ruska, ještě v květnu podle deníku The New York Times dováželo z této země více než polovinu objemu energetické suroviny. A v březnu, kdy byla poptávka vyšší, to bylo 74 procent. Dokud bude Rusko plyn prodávat, bude ho Rakousko kupovat, uvedl před několika týdny pro Financial Times generální ředitel rakouské energetické společnosti OMV Group Alfred Stern.

Rakousko pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině

Neschopnost či neochota Rakouska odstřihnout se od ruského plynu se nesetkává s přílišným pochopením. Podle kritiků Vídeň svými platbami za plyn pomáhá financovat válečnou mašinérii Moskvy.

„Nemyslím si, že dělají dost. Vláda patří k nejpřátelštějším vůči Rusku,“ cituje deník The New York Times Anne-Sophie Corbeauovou, vědeckou pracovnici Centra pro globální energetickou politiku na Fakultě mezinárodních a veřejných záležitostí Kolumbijské univerzity.

Rakousko: bez ruského plynu zkrachujeme

Americký deník poukazuje na to, že Rakousko jako první západoevropská země podepsala v roce 1968 smlouvu o dodávkách plynu se Sovětským svazem a po desetiletí na nich byla silně závislá.

Okamžité přerušení dodávek z Ruska by vedlo k hospodářskému krachu a masové nezaměstnanosti, varoval loni rakouský kancléř Karl Nehammer.

Leonore Gewesslerová, ministryně energetiky a členka strany Zelených v rakouské koaliční vládě, nicméně uvedla, že vláda je i nadále odhodlána ukončit dovoz ruského zemního plynu do roku 2027. Ale „není snadné zvrátit roky a desetiletí chybné politiky během několika měsíců nebo během jednoho roku,“ dodala Gewesslerová.

Protože je Rakousko vnitrozemskou zemí, nemůže na rozdíl od Německa, Itálie nebo Řecka jednoduše vybudovat terminály pro lodě, které by zkapalněný zemní plyn dovážely. Otázka, zda vláda ve Vídni pracuje dostatečně rychle, je stejně tak politickým jako logistickým a ekonomickým problémem, píše The New York Times.

Neutrální Rakousko nadále obchoduje s Gazpromem

Rakousko zůstává oficiálně neutrální – tato zásada je v jeho ústavě zakotvena od roku 1955, kdy bylo se Sovětským svazem nakonec vyjednáno ukončení poválečné okupace. V důsledku toho není členem Severoatlantické aliance.

Země důrazně odsoudila invazi na Ukrajinu, přijala uprchlíky a povolila, aby její hranice překračovaly dodávky zbraní pro Kyjev. Zatímco však ruský energetický gigant Gazprom náhle zastavil dodávky do mnoha evropských zemí, Rakousko nadále dostává svůj plný příděl a zajistilo si od Ruska souhlas s placením v eurech namísto v rublech, jak požadovala Moskva.

Rakouští politici měli k Putinovi blízko

Nejbližším spojencem Ruska v Evropské unii je podle The New York Times jednoznačně maďarský premiér Viktor Orbán. Neochota Vídně rychleji přejít na jiné zdroje energie však vyvolává obavy, že Rakousko zůstává příliš úzce spjato s ruskými zájmy.

„Politická elita v Rakousku patří podle mého názoru k těm, které jsou Rusku nejvíce nakloněny. Proto si myslím, že se Vídeň bude snažit prosadit méně konfrontační politiku EU vůči Moskvě,“ uvedl Grzegorz Kuczynski, ředitel programu Eurasie ve Varšavském institutu.

Kuczynski odkázal na osobnosti, jako je Karin Kneisslová, bývalá ministryně zahraničí, která na své svatbě v roce 2018 způsobila senzaci tím, že tančila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přijala od něj darem safírové náušnice v hodnotě 50 000 eur (přes 1,2 milionu korun). V roce 2021 se stala členkou představenstva ruské státní ropné společnosti Rosněfť, pod tlakem sankcí ale svoji pozici v květnu 2022 opustila. Letos v červnu nicméně agentuře TASS uvedla, že zvažuje přestěhování do Ruska, už dříve se označila za politickou uprchlici.

Vazby na Rusko měly před invazí na Ukrajinu i další rakouské politické osobnosti. Několik bývalých vrcholných představitelů země působilo ve správních radách ruských podniků a organizací. Wolfgang Schüssel, bývalý kancléř, byl členem představenstva Lukoilu, největší soukromé korporace v Rusku. Z funkce odstoupil měsíc po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která má úzké vazby na Putinovu stranu Jednotné Rusko a v průzkumech veřejného mínění získává na síle, odešla v březnu z parlamentu během projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ministr pro energetiku Gewessler uznal, že „existují političtí hráči, kteří nejsou plně na palubě“, pokud jde o odsouzení ruské politiky nebo urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie.

170 miliard korun utratilo OMV za ruský plyn od začátku války

Současná dohoda s Gazpromem, u jejíhož podpisu v roce 2018 byli tehdejší rakouský kancléř Sebastian Kurz a Vladimir Putin, předpokládá, že Rakousko bude nakupovat 6 miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2040.

Od začátku invaze utratila rakouská energetická společnost OMV (30 % vlastní rakouská vláda) za ruský plyn 7 miliard eur (zhruba 170 miliard korun). Její generální ředitel Alfred Stern se nechal slyšet, že společnost bude odebírat plyn od Gazpromu, dokud to bude možné.

Koncem července však OMV oznámila uzavření desetileté dohody o nákupu plynu od energetického gigantu BP počínaje rokem 2026, aby „posunula vpřed naši pokračující diverzifikaci zdrojů dodávek“, jak uvedl Stern v tiskové zprávě.

Podle Georga Zachmanna, odborníka na klima a energetiku z bruselského think tanku Bruegel, by se strategická rozhodnutí o dodávkách energie pro Rakousko měla přijímat ve vládních úřadech, nikoli v zasedačkách soukromých společností.

„OMV je soukromá společnost a snaží se vydělat co nejvíce peněz pro své akcionáře. Bylo by v zájmu rakouské vlády a evropských politiků omezit jejich možnost podnikat,“ řekl Zachmann deníku The New York Times. Připustil ale, že snížení dodávek od Gazpromu by nevyhnutelně znamenalo zvýšení cen plynu.

Smlouva s Gazpromem vyprší na konci příštího roku. Co bude dál?

Oficiální rakouské rozhodnutí ohledně odebírání ruského plynu ale může ovlivnit běh událostí. Stávající pětiletá smlouva, která Gazpromu umožnila pokračovat v dodávkách zemního plynu z Ruska do Evropy v plynovodech vedených přes Ukrajinu navzdory válce, vyprší na konci příštího roku. Vláda v Kyjevě už dala najevo, že tuto smlouvu neobnoví.

Podle Corbeauové z Centra pro globální energetickou politiku se ukrajinskými plynovody přepravuje přibližně 5 procent plynu dováženého do Evropské unie. Jediným potrubím, kterým by se mohl dostat ruský plyn do Evropy, by tak zůstal TurkStream.