Od léta tohoto roku vám přinášíme zajímavé informace a inspirativní rozhovory z oblasti robotiky, digitalizace, automatiky a nových technologií vůbec. Pojďme si tedy na sklonku roku zabilancovat, jak letošek vypadal perspektivou webu, který fandí robotům.
Statistika sice nuda je, ale má fakt přesné údaje. A podle dat shromážděných analytickou společností Interact Analysis jsme se v globálu dočkali drobného poklesu vývoje v segmentu průmyslových robotů. Na vině je celkový útlum v automobilovém průmyslu a ve výrobě smartphonů, což jsou tradičně odvětví, kde průmyslové roboty nacházejí největší uplatnění.
„Vláda musí jednoznačně podporovat vzdělání směrem k flexibilitě a měkkým dovednostem,“ tvrdí Jiří Hlavenka
Nicméně, v příštím roce máme podle prognóz Interact Analysis očekávat návrat do kladných čísel a v roce 2021 dokonce znatelné zrychlení růstu. Mezi země, kterých se pokles nedotkl, spíše naopak, patří Slovensko. V minulém roce zde podle údajů International Federation of Robotics nasadili 749 nových robotů a v celkovém pořadí států podle počtu robotů na 10 000 pracovníků patří nyní našim sousedům šestnáctá příčka, což jej řadí třeba před Finsko nebo Francii.
Důležité je vzdělání
Česká republika za Slovenském v těchto číslech zaostává, ale jinak tento rok potvrdila potenciál být perspektivně úspěšnou zemí na poli digitalizace a automatizace průmyslu. Opřít se můžeme například o opravdu kvalitní vysoké školství. „Co se týče katedry kybernetiky jako takové, tak jezdíme na světové konference, které jsou v robotice zásadní. Naši lidé publikují po celém světě, máme celosvětově uznávané výzkumníky a úspěšné robotické projekty. Takže globálně patříme určitě mezi nejlepší,“ dozvěděli jsme se z rozhovoru s Karlou Štěpánovou z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
O důležité roli vzdělávání mluví i známý český podnikatel a investor Jiří Hlavenka, i když tentokrát má na mysli přípravu pro práci v součinnosti s digitalizovaným provozem: „(Vláda) musí jednoznačně podporovat vzdělání směrem k flexibilitě a měkkým dovednostem. To je její hlavní úkol, v oblasti vzdělávání je stát dosud nenahraditelný.“
„Technologie ale budou náš svět neustále měnit natolik, že se všichni budeme adaptovat a učit se,“ doplňuje Hlavenkovy postřehy Martin Holečko, vizionář a zakladatel Future Port Prague, v rozhovoru, který jsme s ním vedli těsně před začátkem této výlučné oborové události pořádané u nás. A dál Holečko své úvahy rozvíjí: „Nebudeme si moct říci: tak, teď už jsem se vše naučil a do smrti už nic dalšího nového vědět nemusím. Vnímám tu také obrovskou příležitost pro Česko, protože technologie se nejen pořád vyvíjí, ale jsou čím dál levnější, a nepotřebujeme tak takový kapitál, jakým disponují bohatší země. Rozdíly se budou díky zlevňování technologií smazávat.“
Malé firmy vpřed
Dobré výchozí podmínky spatřuje v současném stavu českého průmyslu i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. I když jeho vymezování prostoru pro rozvoj automatizace se vede spíše poukazováním na určité momentální nedostatky. Doslova v rozhovoru prohlašuje: „Máme nejnižší nezaměstnanost v historii, a velký nedostatek pracovní síly. Navíc oproti Německu máme stále nízkou produktivitu práce. Tyhle všechny aspekty nahrávají digitalizaci, robotizaci, zkrátka Průmyslu 4.0.“
„Technologie ale budou náš svět neustále měnit natolik, že se všichni budeme adaptovat a učit se,“ myslí si Martin Holečko
Přechod na plně, nebo aspoň částečně automatizovanou výrobu stojí jako výzva ještě před řadou českých firem, především těch větších. Proč je zavádění robotů do výroby jednodušší pro menší podniky, vysvětluje v rozhovoru Jiří Bavor, obchodní ředitel Siemens Česká republika: „Platí, že čím je firma větší a složitější, tím je všechno pomalejší, reálné rozhodnutí o navrhovaných změnách trvá déle. Vedle toho je potřeba si uvědomit, že digitalizace je o propojování různých oblastí ve firmách, protože třeba historicky automatizace spadala pod výrobního ředitele, IT oddělení pod finančního ředitele a vše to propojit do funkčního celku není jen tak. U menších firem je to samozřejmě jednodušší.“
Tento trend potvrdil i průzkum, který náš web vypracoval na základě rozhovorů s více než stovkou zástupců průmyslových podniků realizovaných na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Zdanění se nebojme
„Robotizace
výroby je velkým tématem hlavně pro menší firmy do 50
zaměstnanců. Ty jsou totiž na rozdíl od větších více
pružnější při zavádění nových technologií, a navíc velké
podniky již roboty většinou ve své výrobě používají,“
komentuje výsledky šéfredaktor Jiří Böhm.
„O žádné dani na roboty nebo práci robotů se v současné době neuvažuje,“ ujišťuje ministr průmyslu Karel Havlíček
Z
průzkumu vyplynulo, že nejvíce dotazovaných firem si pořizovalo
svého prvního robota teprve letos (41 %), nicméně v kategorii do
50 zaměstnanců bylo toto číslo mnohem vyšší, a to sice 64
procent. Celá třetina firem si pořídila prvního robota před 3
až 10 lety a 19 % před 1 až 3 roky. Robotických matadorů s
prvním robotem starším deseti let bylo 7 procent.
„Menší
podniky zároveň patří mezi technologické inovátory a nebojí se
více riskovat. Je proto pravděpodobné, že podobný trend bude
pokračovat i v roce příštím, i přes potenciální ochlazení
domácí ekonomiky,“ dodává Jiří Böhm.
Mezi různá omezení znesnadňující pořízení a zavedení robotů do procesu by mohlo někdy v budoucnu patřit i zdanění robotů a jejich práce. Jak nás ale ujistil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, s ničím takovým současná vláda nepočítá: „O žádné dani na roboty nebo práci robotů se v současné době neuvažuje. Naopak – zavádění robotů do výroby i služeb vláda maximálně podporuje. Pokrok nelze zastavit, je třeba mu vycházet vstříc a vytěžit z něj maximum pro naše firmy i obyvatele.“
Autor: Petr Pláteník
